Jeho největší chvíle ale přišla v roce 2007, kdy jej Strana zelených nominovala na post ministra zahraničí, což naráželo na odpor prezidenta Václava Klause, který ale přeci jen nakonec ustoupil. Jako šéf diplomacie Topolánkovy vlády se zasadil o uznání Kosova a vzbudil značné pozdvižení, když otevřeně prohlásil, že odmítá být ve vládě Jiřím Čunkem. Po pádu Topolánkovy vlády načas z diplomacie odešel, ale již v 2010 se na svůj post opět vrátil, tentokrát ve vládě Petra Nečase. Jan Hromádko