Před patnácti lety skončila třítýdenní izraelská operace Lité olovo, což bylo kódové pojmenování bitvy v pásmu Gazy, při které zemřelo přes 1400 Palestinců a 14 Izraelců. Vojenský zásah vyvolal obrovskou humanitární krizi, na kterou reagoval celý svět. Proč se Izrael k tomuto útoku odhodlal?
Velká bitva v dlouhé válce
V muslimském světě nese tato vojenská operace označení Masakr v Gaze. Může za to velký počet obětí na straně Palestiny i počet zraněných Palestinců, kterých mělo být až pět tisíc. Na přelomu let 2008 a 2009 byla půda v této části světa horká více než kdy jindy. Dne 19. prosince 2008 mělo vypršet příměří mezi islamistickou organizací Hamás a Izraelem, pouhý den předtím však hnutí Hamás oznámilo, že příměří neobnoví. V té době navíc palestinské radikální skupiny zintenzivnily ostřelování Izraele a na území židovského státu dopadalo čím dál více raket.
Ehud Barak, izraelský ministr obrany, pohrozil, že pokud Palestinci nepřestanou s ostřelováním, musí počítat s následky. První hrozba vojenským zásahem přišla 22. prosince, když varování nezabírala, zavelel Ehud Barak k útoku. Dne 27. prosince 2008, první den izraelského leteckého útoku, zemřelo minimálně 225 lidí. V první fázi se Izraelci zaměřovali na místa, odkud Palestinci odpalovali rakety, později zasáhli vládní budovy Hamásu i univerzitu, protože zde měli mít Palestinci sklad zbraní. Izraelská letadla navíc bombardovala domy čelních představitelů hnutí Hamás. Na to Palestinci reagovali zintenzivněním ostřelování izraelského území.
Ze strany Izraelců nezůstalo jen u leteckého útoku. Na konci roku se u hranic s Gazou nahromadilo velké množství pěchotních a obrněných jednotek. Pásmo Gazy zkropilo nejdříve dělostřelecké ostřelování a 3. ledna 2009 začala pozemní invaze, do které se zapojilo na 125 tisíc izraelských vojáků. Těm stačil jediný den, aby se jim podařilo přetnout pásmo Gazy. Cílem bylo co nejvíce oslabit radikální skupiny, které ostřelují Izrael.
V důsledku masivního izraelského vojenského zásahu se ocitly desítky tisíc Palestinců bez střechy nad hlavou. Svět kritizoval obě strany z vyvolání humanitární krize. Izrael nakonec přistoupil k tomu, že každý den na tři hodiny přeruší útoky, aby se dostala humanitární pomoc k potřebným. Svět apeloval na obě strany konfliktu, aby zasedly k jednacímu stolu a dohodly se na příměří.
Operace trvala 22 dní
22 dní – tak dlouho trvala nakonec vojenská operace proti radikálnímu hnutí Hamás. Dne 17. ledna 2009 schválil izraelský bezpečnostní kabinet jednostranné příměří a vojenská intervence se stala minulostí. „Operace splnila své cíle,“ prohlásil po jednání kabinetu izraelský premiér Ehud Olmert. Toto příměří, ke kterému se podařilo dospět za přispění Egypta, však bylo jen dočasné a navíc oboustranně porušované. Jen dva dny poté, dne 20. ledna 2009, složil Barack Obama slavnostní přísahu a oficiálně se stal 44. prezidentem USA. Během svého prvního dne v úřadě telefonoval se zástupci Izraele, Egypta, Jordánska i palestinské samosprávy a přislíbil jim, že se zapojí do mírového procesu na Blízkém východě.
A zde si můžete přečíst o první čečenské válce, která byla také hodně krvavá.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
