Dachau: Koncentrační tábor, do kterého nacisté zavírali Židy, kněží i homosexuály – G.cz
Vyhledávání

Dachau: Koncentrační tábor, do kterého nacisté zavírali Židy, kněží i homosexuály

Zdroj: Autor: Neznámý – United States Holocaust Memorial Museum, Fotografie #45075, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=542805

Koncentrační tábor Dachau máme spojený primárně s druhou světovou válkou, ale nesmíme zapomínat na to, že byl postaven už o 6 let dříve pod taktovkou NSDAP a Německé nacionální strany lidové. Přesně před 88 lety, tedy 22. března 1933, prošli branou Dachau první političtí vězni, kteří nesouhlasili s tehdejší politickou situací. Celkem táborem prošlo přes 200 tisíc vězňů z 30 zemí, z čehož třetinu tvořili Židé.

Martin Miko
Martin Miko 22.3.2021, 17:10

Dachau – prototyp nacistického tábora

22. března 1933 si připomínáme den, kdy první političtí vězni vstoupili do koncentračního tábora v Dachau. Jednalo se historicky o první nacistický tábor, jenž byl určený primárně pro politické vězně, a později následně i pro Židy. Nacházel se na pozemku bývalé muniční továrny v blízkosti města Dachau, které leží zhruba 16 kilometrů od města Mnichov. Z Dachau se stal prvním a zároveň nejdéle fungujícím zařízením tohoto charakteru. Sloužil v podstatě jako prototyp pro ostatní nacistické tábory. Tím je samozřejmě myšlena organizace, vzhled, plány budov apod. Za tím vším stál nacistický důstojník Theodor Eicke, jenž se později stal jednou z klíčových postav ve vedení koncentračních táborů v nacistickém Německu. Před válkou se kromě provedení popravy Ernsta Röhma během Noci dlouhých nožů osobně staral o stavbu všech koncentračních táborů ve funkci vrchního inspektora.

Koncentračním táborem Dachau si během 12 let existence prošlo přes 200 tisíc vězňů, z čehož dvě třetiny z nich byli političtí vězni, kteří nesouhlasili s Hitlerem. Zbylou třetinu tvořili Židé, s nimiž pro „změnu“ nesouhlasil Hitler. I když byl tábor určen pro 5 tisíc vězňů a primárně pro ty, na které byla uvalena vazba, tak se to postupem času změnilo a Dachau byl využíván ke všemu možnému. Kromě politikých vězňů sem byli posíláni i odpůrci režimu, Židé, homosexuálové, invalidé nebo řeholníci. Nacisté svou „pozornost“ věnovali i představitelům církve. Ti měli v Dachau svou vlastní budovu a celkem jich táborem prošlo přes 3 tisícovky.

I když tento tábor nikdy nebyl plánován jako vyhlazovací, přesto v něm zemřely desítky tisíc lidí. Konkrétní číslo se odhaduje na 25 600 vězňů, avšak dalších 10 tisíc zemřelo v pobočných táborech. Drtivá většina vězňů navíc v táboře zemřela z důvodu podvýživy, nemoci nebo sebevraždy. Ke konci druhé světové války pak v táboře vypukla tyfová epidemie, již následně mnoho oslabených vězňů nepřežilo. V Dachau navíc probíhaly všemožné lékařské experimenty na vězních a pro ty neposlušné, kteří chtěli vyvolávat vzpoury nebo například utéct, zde nechybělo ani popraviště. I přesto, že Dachau nesloužil primárně jako vyhlazovací tábor, tak disponoval vlastním krematoriem, jež samo o sobě vyvolávalo u vězňů respekt.

Na seznamu „absolventů“ koncentračního tábora v Dachau se objevilo i mnoho veřejně známých osobností. Nechyběli mezi nimi ani novináři, politici, starostové, poslanci, spisovatelé nebo další zásadní osobnosti tehdejšího veřejného života. Namátkou můžeme například jmenovat staršího bratra spisovatele Karla Čapka Josefa, českého malíře a grafika Vojtěcha Preissiga, olympionika a vzpěrače Františka Fischera nebo arcibiskupa prof. ThDr. Josefa kardinála Berana.

K osvobození koncentračního tábora v Dachau došlo až 29. dubna 1945, kdy se na nápor americké armády rozhodlo velení Dachau vzdát se a vztyčit bílou vlajku. Do tábora se jako první dostali američtí vojáci společně se zástupci Červeného kříže, kterým se jako prvním ze „Západu“ podařilo na vlastní oči vidět realitu nacistické brutality. V uzavřeném táboře se nacházelo zhruba 30 tisíc vězňů, zbylých zhruba 10 tisíc zemřelo na epidemii tyfu. Na místě bylo ihned zneškodněno zhruba 300 strážců táborů SS.

Podobné články

Doporučujeme

Další články