K události došlo ráno ve čtvrt na osm. Dle svědků se nejednalo o jeden výbuch, ale hned o celou jejich sérii. Těsně předtím bylo na obloze pozorováno intenzivní světlo, které se pohybovalo od jihovýchodu k severozápadu a najednou došlo k detonaci.

Tlaková vlna vysklila okna i v 70 kilometrů vzdáleném městě Vanavara. Hřmění bylo slyšet až na vzdálenost 100 km. Popel, který se dostal do ovzduší, způsobil, že padal černý déšť. Ještě několik nocí bylo možné na obloze pozorovat podivnou záři, a to i ve střední Evropě.

GALERIE Hledá se příčina tunguské záhady

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Výbuchu padlo za oběť obrovské množství stromů. Odhaduje se, že bylo vyvráceno a zpřelámáno na 60 milionů velikánů. Ne však ty v epicentru, ty zůstaly stát, přišly jen o větve a koruny. Zmizela také většina sobích stád, našly se jen jejich ohořelé pozůstatky.

Následné otřesy zaznamenaly seismologické stanice po celém světě. Co však bylo jejich příčinou? Výzkumem oblasti se zabývalo mnoho expedic. Zkoumaly nejenom následky v místě výbuchu a jeho okolí, ale i mutace zde rostoucích stromů a různé anomálie. Mimo jiné se také snažily najít kráter. Vesměs marně. A teď se podívejme na jednotlivé hypotézy:

1. Meteorit, kometa, planetka

Nejvíce se vědci přiklání k vesmírnému původu tělesa. Nikdy se však nepodařilo nalézt žádné jeho části, což však mohlo být způsobeno tím, že se dané těleso rozpadlo ještě ve vysokých vrstvách atmosféry, dle odhadů ve výšce 6 kilometrů. Tento průběh by odpovídal tomu, co říkali očití svědci události. Výbuch v atmosféře by vysvětloval i neexistenci kráteru. Část odborníků se domnívala, že oním tělesem byla kometa, která je na rozdíl od hornatých meteorů tvořena ledem. Ten se měl během průletu atmosférou odpařit. Kometární původ tělesa byl ale smeten ze stolu s tím, že kometa by vybuchla v mnohem větší výšce. V současné době převažuje mezi vědci názor, že se mělo jednat o planetku.

2. Havárie kosmické lodi

Jsou tu ale i další možné scénáře. Ten jeden je založen na výpovědích svědků, že těleso (ona intenzivní záře), které letělo po obloze, očividně manévrovalo. Před výbuchem mělo několikrát změnit směr, jako kdyby se posádka, ať už ji tvořil kdokoliv, snažila zachránit.

3. Jaderná exploze

V Hirošimě stály v epicentru výbuchu stromy se servanými korunami a větvemi. A hlavně tu nebyl žádný kráter. Vše jako v místě údajného dopadu Tunguského meteoritu. Vyvráceny byly stromy až ve větší vzdálenosti od epicentra. V té době ale mohl těžko někdo disponovat jadernou zbraní. Leda by se jednalo o mimozemskou kosmickou loď s jaderným pohonem. Nebo nějaký dobře utajený (a výbuchem ukončený) experiment.

4. Srážka s antihmotou

Uvádí se, že 1 kg antihmoty má stejné ničivé účinky jako asteroid o hmotnosti stovek tun. Když se srazí hmota s antihmotou vyvolá to hodně silný výbuch. Jenomže k tomu by došlo už mnohem dříve než by se antihmota k zemskému povrchu dostala. To je největší mezera této hypotézy.

5. Černá díra

Hypotéza ještě více přitažená za vlasy. Podobně, jako v případě antihmoty by nejspíše přibližující se černá díra neunikla pozornosti mnohem dříve než těsně před explozí nad sibiřskou tajgou.

6. Exploze zemního plynu

Výbuch mohl být způsoben naakumulováním obrovského množství zemního plynu. Tato verze by ovšem nevysvětlovala, co byla ona intenzivní záře těsně před výbuchem.

7. Vulkanická činnost

Při vulkanické činnosti dochází k výronu žhavých plynů a popela. Následná pyroklastická smršť je schopná zničit vše v okruhu mnoha kilometrů. Je také možné, že vulkanická činnost byla vyvolána dopadem meteoritu, což je o něco reálnější hypotéza.

A zde si přečtěte o meteoritu nad zlato: za některé kusy jsou sběratelé ochotni zaplatit i několik milionů korun.