Andy Warhol patří k těm vůbec nejznámějším a nejvýznamnějším umělcům druhé poloviny 20. století. Ani celosvětově uznávaný a veleúspěšný malíř a grafik si však nemohl být jist dne ani hodiny, o čemž se sám přesvědčil 3. června roku 1968. Toho dne se jej pokusila zastřelit Valerie Solanas, radikální feministka, která volala po eliminaci mužského pohlaví. Warhola sice aktivistka skutečně střelami zasáhla, umělec však pokus o atentát přežil.
Andy Warhol
Kdo by neznal originální komiksové portréty Marilyn Monroe, graficky výrazné plechovky na rajčatovou polévku či banán na albu kapely The Velvet Underground. Andy Warhol byl skutečně jednou z nejvýznamnějších tváří moderního umění v minulém století, zejména pak v 60. a 70. letech.
Dnes je již Warhol napříč světem drtivou většinou lidí uznáván jako průkopník a nadaný malíř a grafik, ve své době měl však pochopitelně kromě svých fanoušků také odpůrce, které jeho křiklavému umění nemohli přijít na jméno. Do tohoto tábora spadala i Valerie Solanas, která svou nenávist k Warholovi posílila ještě o nenávist celého mužského pokolení.
Valerie Solanas byla zčásti také spisovatelkou – známa je především pro své dílo s nzávem SCUM Manifesto, radikálně feministický manifest, ve kterém autorka tvrdí, že svět je doslova zruinován muži a ženy jej musí napravit. Nenávist mužům má velice pravděpodobně kořeny již v jejím mládí, kdy byla několikrát obětí sexuálního obtěžování svého otce i dědečka.
První setkání
Poprvé se s Andy Warholem setkala, když jej přišla požádat, aby produkoval její hru Up Your Ass. Andy Warhol však údajně ztratil její scénář a jako kompenzaci ji najal, aby si zahrála ve Warholově filmu „I, a man“ („Já, muž“). V té době Valerii nabídl smlouvu pařížský vydavatel cenzurovaných děl Maurice Girodias, což si Solanas vyložila jako spiknutí mezi ním a Warholem s cílem ukrást její budoucí spisy. Už tehdy lidé Warhola varovali, že je Valerie Solanas nebezpečnou fanatičkou.
Solanas si myslela, že jí Warhol ukradne její rukopis, navíc ignoroval její telefonické pokusy o spojení. Zřejmě se jednalo o silný projev paranoi u člověka, který muže z celého srdce nenáviděl a Warhol se mezi ně rychle zařadil. Valerie Solanas brala Warholův „nesouhlas“ s produkcí její hry jako zradu, on sám však zlomené aktivistce alespoň nabídl roli ve svém filmu.
S Warholem setkala i podruhé, tentokrát však vše dopadlo ještě hůře než po prvním setkání. 3. června roku 1968 vyjela Solanosová v zimním kabátě a s papírovým sáčkem v ruce výtahem do Factory, kde na Warhola, jenž právě telefonoval, namířila pistolí. Okamžik poté, co Solanas vstoupila do Warholovy kanceláře v 6. patře se dvěma zbraněmi a obrovskou paranoidní záští, se životy obou navždy změnily.
Warhol byl krátce prohlášen za mrtvého
Berettou ráže 0,32 vystřelila na telefonujícího Warhola. Dvě střely Warhola skutečně zasáhly – prolétly žaludkem, játry, slezinou, jícnem, levou i pravou plící. Posléze ještě postřelila Maria Amaya, majitele londýnské umělecké galerie, a ohrožovala i ostatní, načež opustila budovu a dobrovolně se udala na policii. Po převozu do nemocnice lékaři Warholovi příliš šancí nedávali a během operace se jim začal ztrácet – krátce byl dokonce prohlášen za mrtvého – přesto se jim povedlo vrátit slavného umělce zpět mezi živé.
Valerie Solanas byla odsouzena k pouhým třem letům vězení. V roce 1971 byla propuštěna, ale Warholovi, který měl údajně „ovládat její život“, vyhrožovala i nadále. Proto se do vězení ještě téhož roku vrátila. Po dvou letech byla natrvalo umístěna do psychiatrické léčebny. Poslední léta života strávila Solanas v jednolůžkovém sociálním hotelu v San Franciscu, kde roku 1988, necelý rok po Warholově smrti, v osamění zemřela.
Andy Warhol sice na rozdíl od například Johna Lennona atentát přežil a z vícečetných smrtelných zranění se vyléčil, do konce života však musel nosit zpevňující korzet. To však nebylo tím nejhorším důsledkem – Warhol se od té doby začal bát o svůj život, přestal se stýkat s excentrickými osobami, u kterých v dřívějších dobách čerpal inspiraci a uzavřel se do soukromí. Traumatický zážitek také posílil Warholův strach a odpor k nemocnicím. Tato zdrženlivost měla fatální následky 21. února roku 1987, kdy Warhol zemřel na zástavu srdce, kterou utrpěl po operaci žlučníku – po operaci, kterou několik let odkládal kvůli svému strachu z nemocnic.
Zdroj: History, Moderní-revue, NYTimes, ARTnews
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
