Na začátku srpna 1945 už bylo na většině front dobojováno. Svět sčítal mrtvé a škody téměř šestiletého světového konfliktu. Ne všude však platil klid zbraní. Japonsko odmítlo kapitulovat a vypadalo to ještě na dlouhou válku. Američané však udělali něco, čím Japonce dokonale zastrašili – svrhli atomové pumy. První z nich přesně před 76 lety na Hirošimu.
1. Odmítnutí deklarace
Zatímco Německo kapitulovalo 8. května 1945, Japonsko bylo vyzváno ke složení zbraní tzv. Postupimskou deklarací z 26. července 1945. Pokud by se Japonsko odmítalo vzdát, mělo dojít ke zdrcujícímu útoku, jehož cílem bylo zničit japonské ozbrojené síly a zdevastovat zemi. O atomových zbraních nebyla nikde žádná zmínka, avšak americký prezident Harry Truman byl odhodlán v případě odmítnutí deklarace dát rozkaz k jejich použití. A tak se také stalo.
2. Výběr cílů
Ničivá síla atomových zbraní, které nebyly nikdy předtím (ani nikdy potom) ve válce použity, měla vyvolat strach a dotlačit Japonce k tomu, aby se konečně vzdali. Možné cíle byly už vybrány v květnu 1945. Mělo se jednat o strategicky významná místa v obydlené oblasti, kde měl výbuch způsobit velké poškození. Průmyslová Hirošima byla v té době důležitým armádním skladem i přístavem, žilo zde přes tři sta tisíc obyvatel. Okolní kopce měly zvýšit účinek výbuchu.
3. Little Boy
6. srpna 1945 ze západopacifické letecké základny Tinian vzlétl americký bombardér B-29 Superfortress, kterému se přezdívalo Enola Gay. Stroj byl doprovázen dalšími dvěma letouny B-29. Velitelem mise byl pilot Paul Tibbets. Alternativní cíle, Nagasaki a Kokura, měly ten den štěstí. Jako hlavní cíl byla toho dne zvolena Hirošima. Japonské radary americké letouny zachytily a ihned byla vyslána výstraha pro mnoho měst, mj. i pro Hirošimu. Lidé se měli schovat do protileteckých krytů. V 8:15 se letoun B-29 Enola Gay nacházel ve výšce 9 600 metrů, když se otevřela jeho pumovnice a vypadla z něj atomová bomba nazvaná Little Boy (Chlapeček). Zatímco bomba padala k zemi, letoun se musel rychle vzdálit do bezpečné vzdálenosti. Čtyřtunová bomba naplněná 60 kg uranu 235 padala necelou minutu, než několik set metrů nad městem explodovala. Podle expertů došlo ke štěpení jen 1,38 % materiálu. Byl to pouhý stín dnešních atomových zbraní, účinky exploze byly přesto zdrcující.
4. Zdevastované město
Ničivá tlaková vlna zpustošila budovy ve tři kilometry širokém okruhu. Velký počet lidí tak nezemřel na následky ozáření, ale v sutinách zřícených staveb. Další lidé uhořeli, teplota v epicentru byla enormní. Dle odhadů přišlo o život těsně po výbuchu kolem 70 tisíc lidí. V následujících čtyřech dnech měl počet obětí narůst na dvojnásobek, lidé podlehli zraněním či zemřeli v důsledku ozáření. Radioaktivita si vyžádala lidské životy i dlouho po skončení války. Little Boy měl mít na svědomí celkem asi 200 000 lidských životů.
5. Fat Man
Ani takto zdrcující útok nepřiměl japonskou vládu k tomu, aby přijala Postupimskou deklaraci. Dne 8. srpna 1945 vyhlásil Japonsku válku i SSSR. Pouhé tři dny po Hirošimě nastalo atomové peklo znovu. Americký bombardér s nukleární bombou pojmenovanou „Fat Man“ (Tlusťoch) vzlétl v ranních hodinách 9. srpna 1945. Hlavním cílem shození bomby bylo japonské město Kokura, ale to mělo znovu štěstí. Město bylo alternativním cílem už pro útok 6. srpna, při druhé misi bylo dokonce cílem číslo jedna. Jenomže letka se o 40 minut zdržela a během té doby se počasí nad Kokurou zkazilo. Viditelnost byla tak špatná, že Američané zamířili k náhradnímu cíli – Nagasaki. Bomba byla svržena po 11. hodině do městské průmyslové části, dopadla však asi o tři kilometry dál, než bylo předpokládáno. Odhaduje se, že ihned po výbuchu zemřelo 40 000 lidí.
6. Kapitulace Japonska
Američané byli připraveni v srpnu svrhnout ještě jednu atomovou bombu. Další pak připravovali na září a říjen. K dalšímu použití jaderných zbraní však již nedošlo. Po dvou zničujících útocích Japonsko kapitulovalo a druhá světová válka se stala minulostí.
A zde si přečtěte o útoku na Pearl Harbor: před 76 lety vstoupily USA do války po napadení Japonskem.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
