„Kolumbie není Francie a já nejsem Napoleon.“ Slavná myšlenka, kterou pronesl významný venezuelský generál a politik Simón Bolívar, jeden z hlavních představitelů jihoamerického boje za nezávislost na Španělsku se narodil přesně před 235 lety.
1. Syn šlechtice
Simón Bolívar se narodil jako syn španělského šlechtice 24. července 1783 na území dnešní Venezuely. Vlastním jménem se jmenoval Simón José Antonio de la Santísima Trinidad Bolívar y Palacios Ponte Blanco, my však zůstaneme u jeho zkrácené formy. Ještě jako jinoch se stal sirotkem a jeho výchovy se ujal strýc. S tím však nevydržel dlouho a po rozkolu ho v té době asi patnáctiletý Simón opustil a vstoupil jako kadet do venezuelské milice. To se psal rok 1798.
2. V mládí byl jeho vzorem Napoleon
Potom hodně cestoval po světě, zejména pak po Evropě. Nejprve se vydal za studii do Španělska, pak zamířil do Francii. Během studia francouzštiny se jeho vzorem postupně stal Napoleon Bonaparte, později se účastnil i jeho korunovace. Dospěl k myšlence, že je třeba osvobodit a sjednotit Jižní Ameriku. V manželství mu nebylo přáno. Jeho manželka zhruba po dvou letech od svatby zemřela. Na rodnou půdu se definitivně vrátil v roce 1807 a téměř ihned se zapojil do hnutí, které usilovalo o odstranění španělského nadvlády.
3. Boj za nezávislost
Jeho snem bylo vytvořit tzv. Velkou Kolumbie, která by sjednocovala Venezuelu, Kolumbii, Panamu a Ekvádor, ale to mu nevyšlo jen krátkodobě. V boji za osvobození si však připsal významné zásluhy. Když byla v Caracasu vyhlášena nezávislost, byl Bolívar vyslán coby vyjednavač do Anglie. Mocenské boje pokračovaly, Španělsko se nechtělo vzdát jen tak. Bolívar získal od Caracaské rady titul El Libertador - Osvoboditel. Krátce na to svému titulu dostál, když se mu podařilo osvobodit i Bogotu. Vítězství však nemělo dlouhého trvání a Bolívar musel hledat vojenskou podporu. Nejprve zamířil na Jamajku, poté na Haiti, aby se v roce 1816 vrátil a dovedl do vítězství důležitou bitvu. V dnešním Ciudad Bolívar, byla založena revoluční vláda.
4. Bolívar prezidentem
Simón Bolívar pokračoval v boji za Velkou Kolumbii a jednotnou Jižní Ameriku. Další vítězství nad španělskými vojsky upevnily jeho postavení, mezitím se dokonce stal prezidentem a vojenským diktátorem Velké Kolumbie. Postupně výrazně přispěl i k osvobození Peru. Rozhodující porážku uštědřil Španělsku v roce 1824 u jezera Junín.
5. Vznik Bolívie a vnitřní rozbroje
Nově vzniklá země je na jeho počest pojmenována Bolívie a rok na to byl přijat Bolívarův plán na vytvoření panamerické federace. Jenomže Velká Kolumbie mezitím začíná mít velké vnitřní problémy, zvláště se separatisty. Republika je zmítána krizí. Peru a Bolívie se chtějí zbavit nadvlády. A Bolívar to není schopen vyřešit ani se svou neomezenou mocí. Navíc na něj jeho političní odpůrci nachystali atentát.
6. Osvoboditelův konec
Z atentátu zázrakem vyvázl živ. Je však zklamán a rozhodl se postupně vzdát svých funkcí a odejít do ústraní. Užírá ho, že se mu nepodařilo uskutečnit jeho sen o sjednocení Latinské Ameriky. Simón Bolívar zemřel na tuberkulózu dne 17. prosince 1830.
7. Osvoboditelům odkaz
Ve své době byl Bolívar zrazen, dnes však není zapomenut. Jeho rodná Venezuela se oficiálně jmenuje Bolívarovská Venezuelská republika (República Bolivariana de Venezuela). Název podle něj nesou hned dvě měny amerického kontinentu: bolivijský boliviano a venezuelský bolívar.
A zde si přečtěte o tom, jak před 51 došlo v Detroitu k největším rasovým nepokojům v historii USA.
Podobné články
Martin Miko
Kateřina Horáková
Jan StudničkaDoporučujeme
Jan Fiedler
