Americká kosmonautika splnila cíl, který osm let předtím vytyčil prezident John Fitzgerald Kennedy. O slavné misi bylo již řečeno snad vše, o následujících šesti zajímavých faktech jste však pravděpodobně ještě neslyšeli.  

1.

Richard Nixon byl připraven na nejhorší. Na jeho žádost sepsal prezidentův speechwriter William Safire kondolenční projev pro případ, že by se kosmonauti nevrátili domů. „V dávných dobách lidé vzhlíželi k nebesům a v souhvězdích spatřovali své hrdiny. V moderní epoše děláme to samé, našimi hrdiny jsou však lidé z masa a kostí." Celý dokument s titulem In the Event of Moon Disaster si můžete přečíst zde.  

2.

Vlajka není jedinou věci, kterou posádka Apolla 11 na Měsíci zanechala. Armstrong s Aldrinem jich na Měsíci vyložili více než 100. Například zlatou olivovou ratolest nebo plaketu zobrazující západní a východní polokouli Země s podpisy astronautů, podpisem tehdejšího prezidenta USA Nixona a nápisem „Zde se lidé z planety Země poprvé dotkli nohama Měsíce. Červenec L. P. 1969. Přišli jsme v míru jménem celého lidstva." Krom tohoto vznešeného poselství po sobě Američané zanechali také velký bordel. Mezi jinými boty, fotoaparát, pytlíčky na zvracení nebo nádoby na moč. Důvod byl prozaický – posádka odebrala z Měsíce 21,55 kilogramů vzorků, a kdyby se nezbavila nepotřebného odpadu, neměla by je kam dát.  

3.

Finanční situace Neilu Armstrongovi neumožňovala, aby si zařídil životní pojištění. Co naplat – životní pojistka je přeci jen dražší pro astronauta než kupříkladu pro ředitelku malého strojírenského podniku. Spolu s Buzzem Aldrinem a Michaelem Collinsem proto vymyslel alternativní řešení – zatímco čekali v karanténě na zahájení mise, podepsali stovky autogramů. Ty následně poslali svému dobrému příteli, jenž by je v případě tragédie poslal pozůstalým, kteří by je mohli zpeněžit. Neil Armstrong    

4.

Emblém Apolla 11 byl navržen samotným členem výpravy Michaelem Collinsem. Inspirován knihou z ediční řady National Geographic vyobrazil orla přistávajícího na povrchu Měsíce s olivovou ratolestí v zobáku. Podle špiček NASA však orel působil příliš agresivním dojmem, a tak musel Collins přemístit ratolest ze zobáku do pařátů.  

5.

Podle austronautů, kteří na něm přistáli, má Měsíc svoji specifickou vůni. Když se vrátili z Měsíce na lunární modul, sejmuli helmy a přičichli k měsíčnímu prachu, ucítili Armstrong s Aldrinem vůni připomínající mokrý popel v ohništi, respektive střelný prach. Na planetě Zemi bohaté na kyslík je však měsíční prach bez zápachu.  

6.

Při přípravě na cestu domů Buzz Aldrin s Neilem Armstrongem zjistili, že spínač na klíčovém jističi je rozbitý, takže nejde zažehnout motor. Zdánlivě bezvýchodnou situaci nakonec zachránil Aldrin, který se pokusil využít obyčejný fix jako přepínač. Fungovalo to.

   

A nádavkem několik pamětihodných fotografií:

Raketa Saturn V s Apollem 11 odstartovala ze startovacího komplexu 39 Kennedyho vesmírného střediska na Floridě 16. července 1969 v 9:32:00 místního času.   Start sledovalo na tisíc reportérů.   Mnoho lidí toužících vidět start Saturnu na vlastní oči se poblíž komplexu usadilo několik dní předem.   Buzz Aldrin v interiéru lunárního modulu.   Aldrin umísťující snímací zařízení.   Astronauti přistáli 24. července na hladině Tichého oceánu na 13° 19′ N a 169° 9′ W, asi 380 km jižně od Johnsonova atolu. Tam posádku vyzvedla americká letadlová loď USS Hornet. Kosmonauti museli ještě několik dní zůstat v izolaci.   Až 13. srpna 1969 se posádka dočkala triumfálního uvítání. Snímek zachycuje newyorské oslavy na 42. ulici.   Záběr Armstrongovy stopy z roku 2009 (!)