Vzestup a pád legendy: Jak šel čas s českým klenotem Laurin a Klement?

Na počátku založení dnes legendární automobilové firmy byli knihkupec Václav Klement a mechanik Václav Laurin. Těm se podařilo skloubit své vize o podnikání a technologickém pokroku na přelomu 19. a 20. století. Jejich prvotním cílem bylo společnými silami opravovat a vyrábět jízdní kola. Hlavní příčinou začátku jejich podnikání byla nespokojenost Václava Klementa, který reklamoval jízdní kolo od firmy Germania. Firma mu však sdělila, že reklamace musí být podána ve srozumitelném jazyce. Tak započala éra českého výrobce dopravních prostředků.

Od jízdních kol k motocyklům

Na konci roku 1895 vzniká na území tehdejšího Rakouska-Uherska, přesněji v Mladé Boleslavi, společná živnost Laurina a Klementa. Klement se stará o obchodní činnost a Laurin řeší technické zázemí a výrobní procesy. Jejich první dílna byla situována na periferii Mladé Boleslavi a práci v ní našlo 9 dělníků a učedníků. Firma se zpočátku specializovala pouze na výrobu pánských a dámských jízdních kol, která se prodávala pod značkou Slavia. V podstatě se jednalo o kompletaci kol ze součástek dovážených z Velké Británie. Postupně se jejich výroba rozšířila o dětská kola, jízdní kola se závodními úpravami a rozvážkové tříkolky.

Dvojici podnikatelů se velice dařilo, a tak sídlo své firmy postupně museli přestěhovat do větších prostor, čímž výroba narostla do manufakturních rozměrů. V roce 1897 zde pracovalo přes 40 zaměstnanců, z toho 32 dělníků, 6 učňů a 3 účetní. Výroba firmy byla rovněž změněna ze zakázkové na tovární.

Přelom století byl pro firmu Laurin & Klement znamením pokroku, jelikož byla do výroby zařazena jídní kola s pomocným motorem neboli motocykletta. Po návratu Klementa ze studijní cesty z Paříže totiž s sebou přivezl motokolo, které se stalo inspirací pro vlastní výrobu tohoto produktu. 11. listopadu 1899 byl představen první motocykl od společnosti Laurin & Klement Typ 1, který byl stal stěžejním výrobkem firmy. Zájemci o motocykly byly zejména ze zahraničí – 35 motocyklů si objednali v Německu a rovných 150 motocyklů objednala londýnská společnost Hawetson. Motocykly tohoto typu se s různými úpravami vyráběly až do roku 1910, kdy bylo vyrobeno celkem 960 strojů.

Z výroby automobilů se stal zlatý důl

Roku 1906 přišel zvrat ve výrobě v podobě představení prvního automobilu vlastní konstrukce, který byl pojmenován Voiturette. Voiturette typu A stál v té době 3600 korun. O rok později firma vstoupila na trh a stala se akciovou společností Laurin & Klement. V té době zaměstnávala už kolem 600 lidí a stala se největším výrobcem automobilu v Rakousko-Uhersku. Pro český trh byla výrobna automobilů příliš velká, proto vyvážela zboží do zahraničí. Mezi její největší odběratele patřily rakouské země a Rusko.

S příchodem první světové války se výroba aut a motocyklů omezila ku prospěchu válečných potřeb. Pro továrnu to znamenalo výrobu dělostřeleckých granátů, nákladních vozů pro vojsko a sanitárních automobilů. Pro výrobu to byl pokrok, jelikož se z důvodu jejího rožšíření zvětšila plocha výroby a vývoj nového typu motorů pro automobily. Po válce však nastaly problémy, a to zejména s přetrhanými obchodními vztahy. Všechny země v poválečné situaci si chránily svůj vlastní trh z důvodu podpory domácí výroby, proto se minimalizoval vývoz.

Odkaz firmy L&K existuje dodnes

Po požáru v areálu firmy v roce 1924 se Laurin & Klement dostali do existenční problémů. Navíc se na trhu objevila konkurence v podobě značek Praga a Tatra. Pro společnost bylo důležité zrenovovat výrobní postup, vyvíjet nové modely vozů a hlavně zahájit velkosériovou výrobu automobilů. K tomu byly zapotřebí finance, kterých bylo nedostatek, proto došlo ke spojení automobilky Laurin & Klement se Škodovými závody v Plzni, jejichž součástí se firma stala.

Z Laurina a Klementa se od té doby stali pouze řadoví zaměstnanci ve vedoucích pozicích bez významnějších pravomocí. Jejich odkaz však existuje dodnes v podobě pojmenování nejluxusnější výbavy ve vozidlech Škoda.

A zde historie tramvají od koňského povozu až po současnost.


Komentáře