Vlasy, chlupy a dalších 12 druhů lidského osrstění

Máme jich na sobě kolem pěti milionů. Všechny jsou v podstatě jen odrostlá mrtvá kůže, ale každý druh plní svou specifickou funkci.

Vlasy a chlupy vyrůstají všechny ze stejných vlasových/chlupových váčků – tzv. folikul, česky cibulek. Ty máme všude v kůži po celém těle, kromě dlaní, plosek nohou, rtů, zadních částí ušního boltce, pupíku a okrajových částí genitálií. Ne, nezapomněli jsme na nos ani na čelo, i tam jsou folikuly a vyrůstají z nich miniaturní chloupky, které spatříte jen pod lupou. Dokonce hustota vlasových váčků na čele je stejná jako na hlavě. Folikul © Healthwise. Inc. V zásadě existují dvě varianty chlupů: 1) Velusové. To jsou ty nejjemnější chloupky, málo pigmentované nebo vůbec (bílé). Nejsou delší než 2 mm (i když existují výjimky, viz bod 12. dole) a v průměru nemají více než 30 μm. Tvoří základ pro plně vyvinuté, tzv. terminální chlupy, kromě oblastí nosu, čela a uší. 2) Terminální. Jako první terminální chlupy vyraší na hlavě vlasy. Někdy si pospíší a vyrostou už před porodem, i když to ještě nejsou v pravém slova smyslu skutečné vlasy. Ty se objeví až v prvních měsících života. Blonďaté jsou nejtenčí (cca 30–80 μm), naopak černé rovné (jaké mají Asijci) nejsilnější (až 120 μm). Rostou rychlostí 400 μm za den, za měsíc se tedy prodlouží asi o centimetr. Vlas stejně jako každý chlup prochází za svého ‚života‘ třemi fázemi vývoje: anagenní (růstová) fáze, katagenní, kdy chlup růst přestane, a telogenní, kdy kořen odumře a chlup je pomalu vytlačován nově rostoucím chlupem, až vypadne. U vlasů trvá růstová fáze kolem dvou let, ale u některých jedinců může být až sedmiletá a vlasy jim tak mohou vyrůst do délky přes jeden metr. Co všechno nám tedy na těle roste? Vezměme to chronologicky:

1. Lanugo

Lanugo © Lennart Nilsson Naroste nám už v děloze. Jedná se o velmi jemné chmýří, které pokrývá celé tělo. Na rozdíl od všech dalších druhů lidského ochlupení neobsahuje žádný pigment. Začíná se vytvářet už v devátém týdnu v oblasti obočí, nad horním rtem a na bradě. Ve čtvrtém až šestém měsíci pokrývá celé tělo. Před porodem chmýří opadá – část ho spolykáme, zbylá část obalí naše novorozené tělo bílým mazem. Ze všech folikulů, z nichž rostlo lanugo, vyroste po porodu tělesné ochlupení. Zatímco lanugo je všude stejné, typ vlasů a chlupů záleží na působení hormonů a na oblasti, kde se daný váček nachází.

2. Obočí

Oboci commons.wikimedia.org U obočí, které začíná růst vlastně úplně jako první ještě před ‚opravdovými‘ vlasy a rodíme se už s jeho náznaky, je růstová fáze kratší, jen 4–7 měsíců, ale fáze vypadávání může být až 9 měsíců. Na každém obočí má průměrný člověk (pokud si ho nevytrhává) kolem pěti set chloupků. Ty jsou ze začátku tenké, mohutní až s přibývajícím věkem. Jejich úkolem je bránit potu, případně lupům dostat se nám do očí. V dospělosti se v něm objeví ještě další druh – delší, rovné a méně pigmentované chlupy. Mají stejnou funkci jako třeba kočičí vousy – hmatovou.

3. Vlasy

Vlas www.sciencesource.com K čemu vůbec vlasy máme? Původně nám stejně jako husté tělesné ochlupení sloužily coby izolace proti chladu. Ochlupení navíc mělo (a mnohde stále má) i další důležitou funkci. Je to tzv. druhotný pohlavní znak signalizující ostatním, že jedinec dospěl do stadia, kdy je schopen se rozmnožovat. Jenže vlasy máme prakticky od narození a během nástupu pohlavní zralosti se nijak zásadně nemění a nic našemu okolí v tomhle ohledu nesignalizují. Přesto jediná funkce, na které se dnes dokáží vědci shodnout, je funkce ozdobná. Naše tělo zkrátka investovalo do udržení a vylepšení něčeho, co je vlastně již dávno zbytečné – podobně jako třeba těla pávů investovala do vývoje přenádherného ocasu.

4. Řasy

Rasy commons.wikimedia.org Jsou uspořádány ve třech až čtyřech řadách, i když jejich konce jsou pak uspořádány do řady jedné. Bývají ze všech chlupů nejvíc pigmentované a na rozdíl od nich nikdy nešedivějí (nebo jen velmi vzácně). Na horním víčku je jich asi dvě stě, na spodním necelá stovka. Slouží nejen jako poslední prachový filtr pro oči, ale stejně jako některé části obočí i jako hmatové chloupky.

5. Pubické ochlupení

Pubicke ochlupeni commons.wikimedia.org Pubické ochlupení, a rok až tři po něm také ochlupení podpaží, začíná růst na začátku puberty, kdy se v lidském těle zvyšuje hladina mužských hormonů (ano, i u žen). Obojí slouží jako znak schopnosti se rozmnožovat. V pubickém ochlupení se navíc shromažďují feromony a při pohlavním styku snižují tyto chlupy nežádoucí tření kůže o kůži.

6. Chlupy v podpaží

Podpazi © Visual MD Chlupy v podpaží mají přídavnou funkci odvádění potu, čímž zpomalují přemnožení bakterií způsobujících zápach nebo záněty. To ovšem fungovalo kdysi, když ještě pralidé běhali (polo)nazí.

7. a 8. Vousy a ostatní tělesné ochlupení

Vousy a telesne ochlupeni commons.wikimedia.org Tělesné ochlupení na dalších částech těla se objevuje v těsném závěsu po vyrašení podpažních chlupů, ale díky větší hladině hormonů většinou pouze u mužů. Nejprve kolem bradavek, pak pod pupíkem a na nohou, a souběžně s tím i na tváři. Zatímco funkcí ochlupení na těle byla bezesporu hlavně tepelná izolace, u vousů – nejsilnějších chlupů vůbec – to tak jasné není, navíc některým etnikům vousy vůbec nerostou. Jisté je, že reagují na hladinu testosteronu – čím je vyšší, tím vyrostou silnější. A protože i u žen hladina tohoto hormonu v průběhu života kolísá, resp. se zvyšuje, vyrážejí jim později zejména nad horním rtem vousy, ovšem v podobě jemného chmýří.

9. Chloupky v nose

Nosni chlupy imgur.com Chloupky v nose máme sice odmalička, ale začínají výrazně sílit až po 20. roku věku. Ačkoli se to nezdá, mají stejnou hustotu jako vlasy na hlavě. A kromě logicky odvoditelné funkce filtrace prachu slouží okrajové vystupující chloupky i jako hmatové.

10. – 12. Chloupky v uších

Usni chloupky www.sciencesource.com Jsou trojího druhu: 1. Ty přímo v uších (viz foto) se vlastně ani nedají považovat za ochlupení v pravém sova smyslu. Jsou to sice "vlásky", ale jejich je úkolem reagovat na rozkmitaný vzduch. Frekvence se pak překládají do elektrických signálů, které pak putují do sluchových center mozku. 2. Chloupky rostoucí v boltci kolem vstupu do středního ucha jsou totožné s těmi, co máme v nose. Strukturou i funkcí. 3. Jemné chloupky rostoucí na vnějších částech boltce jsou stejné jako ženský knír popsaný v bodu 8.

13. Chlupy na bradavicích

Chlup na bradavici commons.wikimedia.org Bradavice či "mateřské" znaménko neboli néva se může vytvořit nad vlasovou/chlupovou cibulkou. Chloupek pak prorůstá přes tento kožní útvar, z něhož si může brát i pigmentové barvivo a je proto často nápadně tmavě zbarvený v porovnání s okolním ochlupením. Jinak je to ale úplně běžný chlup.

14. Dlouhé, často divně zakroucené a velmi dlouhé solitérní chloupky

Divny chloupek commons.wikimedia.org Vznikají z chmýří (velusových chloupků), které se nevyvinulo do plnohodnotné podoby terminálního ochlupení. Ty sice mívají velmi krátkou růstovou fázi a narůstají tedy jen do nepatrných délek, ale čas od času se může některá z cibulek "zvrhnout" – růstová fáze se nezastaví, nedojde ani k druhé katagenní a logicky tedy ani ke třetí, telogenní, a chloupek roste dál. Většinou se i dost kroutí, není zcela rovný, a postupně může narůst do délek přesahujících 10 cm. Objevují se všude po těle, ale nejnápadnější jsou na uších nebo na tváři – jsou to totiž chloupky velmi slabé a náchylné k vypadnutí i při velmi slabém ‚zatahání‘, takže si je většinou strhneme třením oblečení o pokožku, aniž bychom o tom věděli.

A TADY se podívejte, jaký zázrak se dá vytvořit na očním víčku.

Komentáře