Co mají společného jména Martin Věchet a Borek Jiřík? Proč ústřední postava kauzy "Prague City Festival" dává morální kázání v tištěném programu "nejpoctivějšího a morálně nejčistějšího" festivalu v našich luzích a hájích? Informační brožura festivalu Trutnov Open Air (letos pod názvem Trutnoff) přinesla článek kritizující fakt, že čeští festivaloví organizátoři nafukují počet návštěvníků. Krátký text zmínil několik „triků“, jak mystifikovat veřejnost a jakýsi pokus o analýzu nereálnosti cifer uváděných festivaly Rock For People, United Islands a Votvírák. Nejde však ani tak o téma samotného článku, ale spíš o to, proč se objevil právě v programu festivalu Trutnoff a hlavně kdo jej napsal. Nadsazená čísla návštěvnosti českých festivalů jsou samozřejmě velmi rozšířeným fenoménem. Někdy se sčítají denní návštěvnosti, takže fanoušek, který stráví na festivalu 3 dny, je započítán třikrát, jindy se přičtou členové produkce, stánkaři, kapely apod. V dalším případě se číslo jednoduše zaokrouhlí na pěti či desetitisíce nahoru, v extrémních situacích se i vynásobí dvěma či třemi. Existence této praxe je takovým veřejným tajemstvím a valné většině lidí, kteří o ní neví, je informace o počtu příchozích ukradená. Pokud již ve fanouškovi něco vzbudí dojem "velké akce", pak jsou to většinou fotky a videa davů. Na festivaly se jezdí za kapelami či za atmosférou a to jestli bylo tady či tam 5 tisíc, 10 tisíc, 50 tisíc či 70 tisíc lidí, je v konečném důsledku absolutně nepodstatné. Jediní, kdo mají důvod se o tuto statistiku zajímat, jsou stávající či potenciální partneři a sponzoři, kteří logicky chtějí spojit své jméno s událostí, která je co nejhojněji navštěvovaná. Zde je podobně smysluplná analýza - Kolik váží Thorovo kladivo, které údajně vzniklo z neutronů zanikající hvězdy? 46 434 850 000 000 000 kg. Pokud by vážilo dvakrát tolik, půjdete na takovou blbost, jako je Thor 2, do kina? Asi ne... Ono dělat z komára velblouda je v případě Trutnova celkem příznačné. Festival je v posledních deseti letech z hlediska dramaturgie mezi většími akcemi spíše podprůměrem. Stále se primárně prezentuje nonkonformním dojmem kultovní „disidentské“ akce, kde nejde ani trochu o peníze, ale o lásku a mír. Stačilo oslovit několik kapel střední, ale i větší velikosti, které mají s Trutnovem dlouholetou zkušenost a většina se shoduje na jedné věci – festival rozhodně nenabízí adekvátní, natožpak „tržní“ honoráře. Celkově funguje systémem „ber nebo nech – on si někdo jiný místo vás u nás za těchto podmínek rád zahraje“. V extrémních případech kapely nedostanou ani tolik, aby pokryly dopravu a finance spojené se svým vystoupením. Ohánět se hipísáckou solidaritou v době, kdy interpreti prakticky neprodávají desky a jakákoli alespoň částečná návratnost investic záleží právě na financích utržených z živých vystoupení, je již těžce nepatřičné. Navíc festival Trutnoff není zadarmo. Na místě stojí 1300 Kč a k tomu má akce velmi silného spojence -mecenáše miliardáře Zdeňka Bakalu. 17. srpna letošního roku vyšel v MF Dnes článek s názvem „Vzpoura na Facebooku: Nedotknutelný Trutnov? Jen disidenti, kteří nevědí, proti komu bojovat“, ve kterém muzikant Matěj Dostálek, který třikrát na festivalu vystupoval, vysvětluje, proč založil stránku „Sere mě Trutnov Open Air“. Dostálek mimo jiné říká: „Štve mě, že (festival) nezávislou kulturu, duchovno, ale ideály Václava Havla využívá k propagačním a komerčním účelům, lacině se prodává a parazituje na nich.“ Dobrým příkladem je například kauza z předminulého roku, kdy postihla festival Rock For People šílená bouře, která znemožnila vystoupit hlavní hvězdě americkým Faith No More. Zatímco většina organizátorů akcí pod širým nebem vyjádřila Rock For People podporu, sluníčkový Trutnov vyšvihl morbidní PR kousek, když vyhlásil, že nabídl Faith No More možnost vystoupení nahradit v rámci svého programu. Většina lidí z hudební branže, která prohlášení hlavního organizátora festivalu Martina Věcheta okomentovala, akcentovala zvláště to, že zámořská kapela této velikosti plánuje koncerty několik měsíců dopředu a místní areál nesplňuje nynější požadavky kapely této velikosti (FNM na Trutnově vystoupili v roce 1997). Ve zkratce - možnost, že by interpret takovouto nabídku přijal, se pohybuje v utopické rovině. Navíc Rock For People dle promotéra Petra Fořta vyplatilo kapele honorář v plné výši několika milionů korun. Věchetovo tvrzení mystifikující potenciální zákazníky, že existuje reálná možnost, že Faith No More na Trutnově vystoupí, parazitující na neštěstí jiného festivalu naštěstí sklidilo většinové odsouzení. Pokud celou věc zjednodušíme, je to jako napsat e-mail zástupcům Boba Dylana, jestli by nevystoupil u vás na zahradě a pak napsat na Facebook, že pořádáte party, na které možná zahraje Bob Dylan. Faith No More Letos zas Trunoff pozval španělskou kapelu Ska-P známou extrémně levicovými postoji. Pan Věchet, který si léta buduje pověst zásadového antikomunisty a například odmítá, aby na festivalu vystoupili umělci, kteří se nějakým způsobem „zaprodali“ minulému režimu, vysvětlil celou věc jednoduše – prohlásil, že o vystoupení Ska-P byl mezi fanoušky festivalu obrovský zájem a že pokud by členové kapely schytali od StB to, co někteří disidenti, všechen ten socialismus a komunismus by je přešel. Pokud by Věchetovi ve skutečnosti politické smýšlení Ska-P nebylo úplně jedno, možná by přišel s nějakým obstojnějším argumentem. Nabízí se například to, že underground v zemích komunistické diktatury se vymezoval proti režimu skrze kapitalistický Západ, zatímco v případě Francovy fašistické diktatury to bylo ve Španělsku právě naopak. Ska-P Martin Věchet taktéž již několik let vede boje s trutnovskou radnicí, jejíž vztahy s festivalem ochladly poté, co ji začal organizátor veřejně kritizovat kvůli plánované výstavbě na loukách používaných jako stanové městečko. Dlouholetý starosta Trutnova, bývalý senátor a momentálně poslanec ČR za ODS Ivan Adamec napsal pro Krkonošský Deník v roce 2011 článek, ve kterém vyvrací Věchetova tvrzení, že město chce jednoduše festival zlikvidovat a naopak obviňuje organizátora z pokrytectví a neetického marketingu, konkrétně například toho, že již po několikáté inzeruje, že nadcházející ročník bude v areálu Na Bojišti poslední. Martin Věchet Mimo jiné píše: „Nezávislost, nekomerčnost a tolerance coby ideály vytrubované Věchetovými ústy na všechny strany jdou v tu chvíli stranou a ke slovu přichází marketing toho nejhrubšího zrna“ či [...] "Martin Věchet podle goebbelsovského hesla Stokrát opakovaná lež se stane pravdou, vytrvale ukazuje na moji osobu jako na hlavního zhoubce festivalu. Skutečným hrobařem se však dlouhodobě rýsuje on sám.“ Adamec svůj názor uzavírá slovy: „Jestli má festival přežít, musí se oprostit od pokryteckých praktik hlavního organizátora a zakladatele.“ Ivan Adamec Zde se uzavírá kruh a vracíme se k úplnému začátku tohoto článku. Festival Trutnoff se naváží do ostatních tuzemských podniků za nekalé zkreslování počtu návštěvníků, přestože samotný festival uváděl v minulosti podobná čísla u ročníků, které vizuálně, co se masy fanoušků týče, vypadaly diametrálně odlišně. Nyní se festival chlubí, že již několik let žádná čísla nezveřejňuje (otázkou je, proč tedy nezveřejňuje přesná čísla). Tentokrát to však není skrze Martina Věcheta. Je to ještě o něco horší. Pod článkem je podepsán Borek Jiřík, pod jehož jménem je napsáno pouze to, že „autor přednáší o eventové produkci na pražské AMU“. Borek Jiřík - Černé Ovce Veřejnost však zná Borka Jiříka zvláště jakožto pořadatele Prague City Festivalu, který zkrachoval a byl zrušen čtrnáct dní předtím, než se vůbec uskutečnil. Jiřík následně vedl zákopovou válku se společností Ticketportal, která mu dle svých slov vyplatila všechny finance za prodané lístky a nakonec se stala obětí zloby tisíců fanoušků, které nikdo za zrušený festival nerefundoval. Pan Jiřík se tvrzení, že peníze od Ticketportalu dostal, zas tak vehementně nebránil, ale šikovně podanou rétorikou vytvářel pocit, že vina padá na prodejní řetězec. Prohlášení byla nucena vydat i firma Charm Music s.r.o., ve které Jiřík dříve působil. Na svých stránkách uvedla: „Chápeme rozhořčení a zklamání těch, kteří si zakoupili vstupenky na Prague City Festival pořádaný společností Punx Not Dead s.r.o. Pro pořádek je nutné v této souvislosti uvést, že pan Borek Jiřík se od léta 2010 žádným způsobem neúčastní činnosti a nemá žádný vliv na chod společnosti Charm Music s.r.o., Charm Music s.r.o. podala na pana Borka Jiříka u PČR trestní oznámení, podobně také civilní žalobu k soudu, Charm Music s.r.o. nemá nic společného se společností Punx Not Dead s.r.o., Prague City Festivalem či jakoukoli jinou aktivitou pana Borka Jiříka.“ Právě společnost Punx Not Dead s.r.o. nakonec poslal Jiřík do insolvenčního řízení a správci se ozvali věřitelé celkově nárokujíce sumu 26,5 milionu korun – téměř 8 milionů z toho činí právě Ticketportal. Podle serveru E15 se k pohledávkám přihlásily i managementy kapel Blink 182, Simple Plan nebo New Order, Ochranný svaz autorský či sanitární společnost ToiToi. Nick Hobbs - majitel společnosti Charmenko - okomentoval rozchod s Borkem Jiříkem: "Naučil jsem se nevstupovat do obchodního partnerství, pokud můj partner není připraven investovat tolik peněz jako já." Zároveň dodal, že ztráty ve statisících eur jej donutili skrze právníky prozkoumat, jak Jiřík dceřinou společnost vede a následně se rozhodl k podání trestního oznámení i občanskoprávní žaloby. Oficiálním důvodem zrušení festivalu byl neočekávaný pokles prodeje lístků a ztroskotání jednání o podpoře od hlavního města Prahy. Pokud však pan Jiřík přednáší na AMU eventovou produkci, jistě by měl vědět, že včasné zajištění financování je základem jakéhokoli projektu, který začnete předprodávat. Dle osloveného podnikatele, který se zabývá pořádáním akcí v ČR, obzvláště v Praze, ale nechtěl být jmenován, je však finanční podpora města velmi ojedinělým jevem a rozhodně na ní nikdo z hudebního byznysu nespoléhá. Tehdejší primátor hl.m. Prahy Bohuslav Svoboda Vrcholem celé kauzy však bylo, když Borek Jiřík vystoupil v pořadu ČT Černé ovce, kde mimo jiné uvedl, že v západních zemích dostává pořadatel vyplacené finance za prodané lístky až po řádném proběhnutí akce, tudíž pokud by si lístky koupili návštěvníci v zahraničních řetězcích, svoje peníze by dostali zpět. Jinými slovy vlastně „poradil“ lidem, jak se chránit, až přijde další filuta jako on. Jednoduše - nevrátil jsem vám vaše peníze, protože mi to náš právní systém dovolil. I přes nenávistné komentáře na oficiální facebookové stránce festivalu letos v květnu Jiřík svá tvrzení zopakoval, když uvedl: „Chyba je především v tom, že současný systém pořádání akcí ať už festivalových, klubových nebo halových, umožňuje pořadateli čerpat prostředky předtím, než byla odvedena služba. Řada prodejců vstupenek tento systém podporuje a provize jsou jim bližší než stabilita a důvěryhodnost trhu. Uvidíme, jak se k tomuto postaví současní pořadatelé koncertu Blink 182 v Praze. Bylo by milým překvapením, kdyby pořadatelé i prodejci vstupenek veřejně deklarovali, že v tomto případě na peníze vybrané na vstupném sáhnou až po úspěšném ukončení akce, ale osobně se obávám, že na místo této zásadní změny nastoupí velkohubými fakty nepodložený marketing na téma „nejsme jako oni“. Jejich postoj k této otázce bude možné interpretovat i tak, že ukáží, do jaké míry nutně potřebují hotovost z prodejů vstupenek na koncert skupiny Blink 182 proto, aby se tento koncert mohl vůbec uskutečnit. (Pozn.: koncert skupiny Blink 182, který pořádala agentura Conspiracy s.r.o. ve spolupráci s Rock For People, proběhl bez problémů.) Co mohu na základě této zkušenosti doporučit, je platba za vstupenky kreditní kartou. To je asi jediná možnost, jak se dnes na českém trhu chránit. Po reklamaci neuskutečněné služby – v našem případě festivalu Prague City Festival - by peníze banka vrátila a dál si vše řeší po svém. Stejně by musela postupovat i v jiných případech.“ Ano, čtete správně! Pan Jiřík si peníze od řetězce Ticketportal dobrovolně vybral a dle vyjádření samotného Ticketportalu si dokonce vyjednal vyplacení zálohy či jakési půjčky z lístků, které ještě reálně nebyly prodány. Následně spílá našemu systému, očekává „gesto“ od pořadatelů, kteří zatím podobné problémy neměli a radí, jak se nepříjemnostem se zrušenými akcemi, za které vám pořadatel nechce vyplatit peníze zpět, v budoucnu vyhnout. Potom ještě káže o stabilitě trhu, který sám svým podnikatelským chováním poškodil. Ani jeden ze tří námi oslovených pořadatelů nechce být s Borkem Jiříkem nijak spojován ani jeho působení v české hudební branži jmenovitě komentovat. Jeden však shrnul jeho aktivity následně: „Těžko hledat člověka v hudební branži, který by Borku Jiříkovi mohl přijít na jméno. Snad krom Martina Věcheta. Jiřík nejdříve působil v lokální pobočce turecko-britské společnosti Charmenko (pozn.: Charm Music s.r.o.), se kterou se však ve zlém rozešel poté, co se majiteli mateřské firmy začali zdát nashromážděné dluhy a hospodaření firmy podezřelé. Z neznámých důvodů ukončil spolupráci i s ostravskou firmou High Lite Touring s.r.o., které dojednával zakázky v oblasti technické produkce. Krátkodobě spolupracoval i s některými festivaly, které se však také rozhodli jít samostatnou cestou. V poslední době se po něm však úplně slehla zem.“ Samotný Jiřík víceméně tuto kariéru potvrzuje na svém profilu LinkedIn a svou aktuální současnou pozici ve společnosti Transmusic Booking Eastern Europe charakterizuje jako: „mastermind - keepin´ my brain focused on cash" (volně přeloženo: génius – zaměřuji svůj mozek na prachy). To, jestli nějaký „cash“ Jiřík má, či ne, by asi nejvíce zajímalo jeho věřitele. I když vzhledem k formě právnické osoby, pod kterou Prague City Festival pořádal a aktuálnímu insolvenčnímu řízení, jsou pohledávky téměř nevymahatelné. Martin Věchet a Elijah Wood - chudák herec přijel jako DJ s projektem Wooden Wisdom, ale v celé kampani byl inzerován obzvláště jako "hobit". Na jaké bázi momentálně spolupracuje Borek Jiřík s Martinem Věchetem, sice není známo, ale jejich „partnerství“ je více než logické. Jak pan Věchet, tak pan Jiřík totiž káží vodu a pijí víno. Martin „Geronimo“ Věchet bombarduje média a hudební nadšence bludy o válce proti „zlým bílým tvářím“ a zuby nehty se snaží udržet výjimečný statut svého festivalu navzdory dlouhodobě neprofesionální organizaci a málo zajímavému programu. Borek Jiřík zase přednáší na DAMU o disciplíně, ve které minimálně podnikatelsky a dle některých jeho nemístných komentářů i charakterově selhal. Co vedlo vedoucího katedry produkce MgA. Michala Lázňovského k angažování člověka s pověstí, jakou oplývá pan Jiřík, lze jen s těží hádat. Pokud by měl skutečně být protipólem festivalu Votvírák Trutnoff Open Air, pak se není co divit, že návštěvníci dávají přednost prvně jmenovanému. Votvírák si alespoň na nic nehraje.