Točí se film o pohnutém osudu vily Tugendhat, hlavní hvězdou bude herečka ze Hry o trůny

Postavit ji stálo tolik, co v té době třicet běžných rodinných domů. Je jednou z našich nejcennějších architektonických památek, za války v ní bydlel konstruktér Messerschmittu, po válce koně Rudé armády. Brněnská vila Tugendhat má hodně co vyprávět, a tak se jejího příběhu chopil režisér Julis Ševčík. Podle bestselleru Skleněný pokoj točí snímek se zahraničními hvězdami Carice van Houten a Hannou Alström.

Barák s temnou minulostí

Židovští podnikatelé Landauerovi mají krásný život - žijí v architektonicky jedinečné vile v Brně, mají peníze, rodinu, jsou úspěšní, ale jako každá rodina, i oni mají svá tajemství. Pak ale přijde něco mnohem horšího, než je třeba mimomanželský poměr - 2. světová válka. Landauerovi, i když zprvu sami pomáhají příslušníkům své rasy uprchnout, se musí všeho vzdát a utéct. Z jejich domova se pak stává kancelář výrobce německých stíhaček a následně zázemí pro Rudou armádu.

Takový je příběh bestseller Simona Mawera, který je inspirován příběhem vily Tugendhat. Mnoho věcí, dle potomků zejména ty ze soukromého života původních majitelů domu, si autor knihy přibarvil, jiné se ale skutečně staly, a tak není divu, že se atraktivní látky chopili filmaři.

Na režisérskou stoličku usedne Julius Ševčík, který má na kontě na Českých lvech veleúspěšného Masaryka. Podle prvních informací by měl i v tomto projektu spojit síly s Karlem Rodenem, i když producent Skleněného pokoje to zatím definitivně nepotvrdil. Jisté jsou dvě zahraniční hvězdy - herečka Carice van Houten, která je nejznámější jako Rudá kněžka Melisandra ze Hry o trůny a půvabná švédská herečka Hanna Alström, která si zahrála princeznu Tildu v obou dílech britské špionážní komedie Kingsman.

Koně v luxusu

Vilu Tugendhat nechal na části svého pozemku postavit textilní průmyslník Alfred Löw-Beere jako svatební dar pro svou dceru Gretu Tugendhat. Stavba přišla na 5 milionů prvorepublikových korun, za což by se v té době dalo postavit asi třicet běžných rodinných domů. Práce se ujal architekt Ludwig Mies van der Rohe, který navrhl i část nábytku. Vila je považována za jeho nejvýznamnější předválečné dílo, což je dílem dáno tím, že mnoho jeho domů bylo zničeno.

Když manželé Tugendhatovi museli kvůli svému původu v roce 1938 opustit zemi, dům obsadily německé okupační úřady. V roce 39 ho zabavilo gestapo a mezi let 42 až 45 ho měl v pronájmu Willy Messerschmitt, konstruktér německých stíhaček. Ihned po válce vilu zabrala Rudá armáda a ubytovala zde své vojáky, a to včetně jejich koní, což mělo za následek rozsáhlé poškození objektu a jeho interiéru.

Po osvobození tu byla škola rytmiky a tance, chvíli se tu také léčily děti s vadami páteře. Až v roce 1969 byla vila Tugendhat uznána za kulturní památku a v 80. letech pak proběhla rozsáhlá rekonstrukce, která je dodnes kritizována za to, že se nedržela původních materiálů. Na další opravu stavba čekala až do roku 2010, kdy se část původních prvků, například půlkruhová stěna z makassarského ebenu, která označovala jídelní kout, do domu vrátila.

A tady čtěte příběh milenky posledního ruského cara Mikuláše II.

Komentáře