Tatíček Masaryk slaví 167 let. 10 zajímavostí, které o Prezidentu Osvoboditeli nevíte

Tomáš Garrigue Masaryk byl bezpochyby jedním z největších Čechů v historii. Ostatně v anketě Největší Čech se umístil těsně druhý hned po Otci vlasti Karlu IV. První prezident samostatného Československa a dodnes státník považovaný za ztělesnění prezidentské důstojnosti by dnes "oslavil" 167. narozeniny. Co zajímavého o "tatíčkovi Masarykovi" vás ve škole možná neučili?

1. Chudý synek ze Slovácka

Masaryka máme zafixovaného jako důstojného, po celém světě respektovaného prezidenta, jeho začátky však byly skromné. Roku 1850 se jako Tomáš Jan Masaryk v Hodoníně narodil kuchařce Terezii Masarykové, rozené Kropáčkové, a jejímu o deset let staršímu manželovi, slovenskému kočímu Jozefu Masarykovi. Masarykova matka uměla lépe německy než česky a jeho otec byl negramotný, číst a psát ho naučil až sám TGM.

2. Osudová láska, při které mu šlo o život

Svou manželku, dceru amerického podnikatele Charlotte Garrigue, poznal během studijního pobytu v německém Lipsku, kde bydlel u rodiny Göringovy. Do emancipované a vzdělané Američanky se ihned zamiloval, ale byl stydlivý a nedovedl jí své city vyjádřit. Odhodlal se až poté, co se málem utopil, když zachraňoval tonoucí bytnou paní Göringovou. Krátce potom, co vyznal Charlotte lásku, se pár zasnoubil a brzy následovala i svatba.

3. Věhlas díky sebevraždě

Masaryk byl nesmírně vzdělaný člověk, který celý život zasvětil vlastnímu vzdělávání. Po maturitě nastoupil na filosofickou fakultu, kde nejprve získal doktorát za rigorózní práci o Platónovi. Mnohem větší rozruch ale způsobila jeho vědecká práce, na základě které se stal docentem. Ta se týkala sociologického pohledu na sebevraždu. Ač bylo v té době toto téma tabu a u většinově věřící populace byla sebevražda považována za smrtelný hřích a zločin, Masarykův nekonvenční pohled na věc vzbudil zájem i v zahraničí.

4. Poprvé vlastizrádcem kvůli rukopisům

Ještě než se stal Masaryk miláčkem českého národa, prošel si fází, v níž byl naopak mnoha Čechy nenáviděn a dokonce označován za vlastizrádce. Tou první byl spor o pravost rukopisů Královédvorského a Zelenohorského, který bádavý Masaryk rozvířil. Tento útok na tehdejší národní klenoty vyvolal nevoli i u takových velikánů jako Jana Nerudy nebo Františka Palackého. Naposledy se ale smál Masaryk, jehož domněnka, že slavné rukopisy jsou kolosálním podvodem, se potvrdila.

5. Podruhé vlastizrádcem kvůli zločinu v Polné

Když utichl spor týkající se rukopisů, šlápl Masaryk Čechům na kuří oko podruhé, když se ve zpolitizovaném procesu zastal Leopolda Hilsnera, který byl obviněn z rituální vraždy Anežky Hrůzové v Polné u Jihlavy. "Hilsneriádu" Masaryk nepokrytě označoval za projev bezduchého antisemitismu, což většinově protižidovsky smýšlející Čechy rozzuřilo. Náklonnost k Židům byla Masarykovi vlastní a celý život mimo jiné podporoval sionismus a vytvoření židovského státu.

6. Velký Čech v exilu

Ač je Masaryk považován za velkého Čecha, velkou část svého života prožil v zahraničí. Částečně pro své studijní a akademické účely, částečně proto, že k tomu byl okolnostmi donucen. Koncem roku 1914 během pobytu v Ženevě zjistil, že v Rakousku-Uhersku na něj byl pro jeho protistátní postoje vydán zatykač, tudíž se rozhodl pro uchýlení se do exilu. Kromě Švýcarska pobýval i ve Francii, Británii, Rusku a v USA, odkud se vrátil už do svobodného Československa.

7. Prezident Osvoboditel

Československo Masaryk zakládal ještě v zahraničí. Stalo se tak Prohlášením nezávislosti československého národa jeho prozatímní vládou československou neboli Washingtonskou deklarací podepsanou vedle Masaryka ještě Milanem Rastislavem Štefánikem a Edvardem Benešem. Ta byla vydána dne 18. 10. 1918 v Paříži a Československo vzniklo o 10 dní později. 14. listopadu byl pak Tomáš Garrigue Masaryk zvolen jeho prvním prezidentem.

8. Čtyřikrát v úřadu

Masaryk se jako československý prezident těšil nebývalé úctě a respektu nejen doma, ale i v zahraničí. Skoro nikdo si nedovedl představit, že by v čele státu měl stát někdo jiný. Masarykova popularita vedla i k tomu, že byl prezidentem zvolen čtyřikrát za sebou a úřad zastával dlouhých 17 let. Počtvrté byl zvolen již s podlomeným zdravím a po roce a půl abdikoval a uchýlil se na dožití na zámek v Lánech. Jeho místo zaujal dlouholetý spojenec Edvard Beneš.

9. Pohřeb jako celebrita

Když Masaryk 14. září 1937 vydechl v 87 letech naposledy, znamenalo to pro Československo nebývalou tragédii. Celá země se na znamení smutku zahalila do smutečních barev a Masarykovi se dostalo státní tryzny, která by si v ničem nezadala s dnešními mediálně sledovanými pohřby celebrit. Devět hodin trvající pohřeb popsal ve svém díle Karel Čapek a dny před pohřbem popsal Jaroslav Seifert impozantní básní Osm dní začínající slovy: „To kalné ráno, to si pamatuj, mé dítě.“ Noviny informující o prezidentově skonu a pohřbu si mnoho lidí uchovalo na památku.

10. Syn císaře Františka Josefa?

Už během Masarykova životu kolovalo mnoho spekulací o jeho původu. Nechtělo se věřit, že téměř geniální filozof a politik byl synem negramotného vozky a kuchařky. Rozšířily se proto spekulace, že Masaryk není utajovaným synem nikoho jiného, než samotného rakouského císaře Františka Josefa I. Ostatně sám Masaryk projevoval četné rysy podobné císaři, včetně vzhledu a vystupování a prý měl sloužit i jako překlenovací můstek mezi monarchií a republikou. Testy DNA, které by tuto teorii potvrdily, však poměrně nedávno zakázala Masarykova pravnučka. Že by věděla, jak se věci mají a bála se odhalení pravdy?

O vztahu Masaryka k Rakousku a Rusku si můžete více přečíst TADY.


Komentáře