Talibánci ze Šumavy: zelený les byl zničen kvůli ideologii (I.)

Šumavské lesy usychají, za což nesou hlavní vinu zelení kazisvěti z Hnutí Duha. Je to jen další důkaz, že ekologismus je stejně zrůdný jako islamismus.

Obrázek uživatele Ivan Brezina
„Svět patří těm, co se neposerou.“

V Bamjánském údolí v Afghánistánu stávaly od 6. století dvě sochy Buddhy vysoké padesát a třicet metrů, vytesané do skalního masivu. Když se v zemi dostal k moci Taliban, islamisté sochy s pomocí dynamitu barbarsky vyhodili do povětří. Umělecká památka prvního řádu tedy byla zničena jen kvůli ideologii, která zakazuje zobrazování živých bytostí a uctívání idolů. Podobné ničení „bezbožných“ historických památek probíhalo i na území Islámského státu.

Na Šumavě se stalo přesně to samé. Zelený les byl barbarsky zničen v zájmu ideologie ekologismu, která kvůli „přírodním procesům“ zakazuje ochranu lesa ozdravným kácením. Nejde o plošnou holoseč, ale o cílené porážení jen několika málo stromů napadených nebezpečným škůdcem, ze kterých by se jinak kůrovec šířil do okolí. Dá se to přirovnat k vyoperování rakovinného ložiska – lékařskému zákroku, bez něhož by pacient zemřel. Tohle jsem nafotil loni v zimě na Trojmezí:

Pokud ozdravné kácení neproběhne, kůrovcová kalamita vygraduje a les kompletně uschne. A přesně to se na Šumavě stalo. Aktivisté Hnutí Duha ke zničení ekosystému jen místo dynamitu použili malého broučka s názvem lýkožrout smrkový (Ips typographus, lidově kůrovec). Stačí zmínit tři události z mnoha.

Jen ať se škůdce nažere!

1. V květnu 1999 uspořádalo Hnutí Duha blokádu v rezervaci na Trojmezné. Aktivisté tehdy zabránili pokácení necelé tisícovky kůrovcem napadených stromů, čímž rezervaci odsoudili k smrti. Dnes je Trojmezná kompletně suchá. Podle posudku soudního znalce Ivo Viceny tím vznikla škoda za šestnáct milionů korun.

2. Tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík po orkánu Kyrill na jaře 2007 svévolně a protiprávně rozhodl, že se proti kůrovci nebude zasahovat ani ve 2. zónách parku. Bursík tak kůrovci nabídl prostřený stůl v podobě asi 150 000 krychlových metrů polámaných stromů. Hnutí Duha tleskalo, ale vědci varovali, že to kalamitu urychlí do obrovských rozměrů. Stalo se: podle posudku soudního znalce Simona tím škody na Šumavě dosáhly asi dvaceti miliard korun.

3. Koncem léta 2011 Hnutí Duha uspořádalo blokádu ozdravného kácení kůrovcem napadených stromů na Ptačím potoce. I tam kvůli tomu vzniklo rozsáhlé ohnisko škůdce, ze kterého začaly usychat okolní lesy.

Veterinář ekologem

Kdo jsou ti kazisvěti? Novináři jim z neznalosti říkají „ekologové“, jenže to je zásadní omyl. V Hnutí Duha není nikdo, kdo by vystudoval ekologii. Hlavní ideolog šumavského tažení za „přírodní procesy“ je Jaromír Bláha, původní profesí veterinář. Zřejmě rozumí nemocem krav, psů a morčat, ale o stabilitě lesních ekosystémů neví nic. Je laický ekologista, ne odborný ekolog.

Mezi ekologií a ekologismem je zásadní rozdíl. Ekologie je deskriptivní přírodní věda, která svět popisuje, ale nehodnotí. Ekologismus je normativní ideologie, která nám chce předepsovat, jak máme žít. Ekologové se jen zcela výjimečně stávají ekologisty – tedy aktivisty, kteří ochranu přírody povýšili na militantní světonázor.

K odhalení jazykového i věcného nesmyslu nejlépe poslouží lehce košilatá paralela. I když většina dospělých mužů čas od času zkoumá tajná zákoutí ženského těla, jen nepatrný zlomek z nich jsou gynekologové. Zoologem jistě není každý, kdo má doma andulku, morče nebo rybičky. Zamilované mladíky, ukazující na nočním nebi svým láskám romantický Velký vůz média také většinou nevydávají za astronomy. Proč tedy v novinách stále dokola čteme, že na Šumavě demonstrovali „ekologové“?

Šumava není příroda

Kdysi zelená Šumava je dnes na řadě míst suchá. Je to obrovský hřbitov mrtvých stromů, a to jen proto, že ekologisté několikrát zablokovali ozdravné kácení kůrovcem napadených stromů. K prosazení své ideologické vize “přírodních procesů” použili kůrovce stejným způsobem, jakým Taliban v Bamjánském údolí použil dynamit. Proč to už z principu nemohlo fungovat? Protože Šumava není příroda. Až na výjimky je to stejnověký smrkový les – smrková plantáž, což má historické důvody. Nejdřív se ale podívejte na vzrušující honičku blokádníků s policií:

V letech 1868 – 1870 Šumavu postihly rozsáhlé větrné smrště a polomy. Protože při obnově nebyl dostatek sazenic místního původu, byly sem svezeny malé smrčky z celé tehdejší Rakousko – Uherské monarchie. Na rozsáhlých plochách Šumavy jsou dnes proto porosty, které geneticky ani ekotypově neodpovídají původním šumavským smrkům. Do místních drsných klimatických podmínek se nehodí a navíc jsou oslabeny průmyslovými imisemi a globálním oteplováním. Mají tedy sníženou schopnost odolávat kůrovci. Protože byly navíc sázeny ve stejnou dobu, jsou stejnověké. Není to žádná příroda, ale v zásadě jen “smrkové pole” s jen minimální ekologickou stabilitou, které se škůdcům dokáže bránit asi stejně málo jako lán pšenice.

Představa přírodních procesů je tedy na Šumavě asi stejně hloupá, jako kdybyste přírodě ponechali pečlivě udržovanou zahrádku. Během pár let by zarostla plevelem, který by obsadil záhony a vytlačil květiny. To, co se vám na zahrádce líbilo, by prostě zmizelo.

(Tento příspěvek byl redaktorem www.g.cz přednesen na odborné konferenci Komu patří Šumava?, která se konala ve čtvrtek 16. března na Kvildě a pořádalo ji Centrum pro občanské svobody. Autor na Přírodovědecké fakultě UK vystudoval systematickou biologii a ekologii. Pokračování zítra).

Co byste udělali s ekologisty?

Anketa se načítá...


Komentáře