Takový (ne)byl Masaryk: 5 historických nesmyslů z oceňovaného filmu o Janu Masarykovi

Obrázek uživatele Jan Palička
30.3.2017, 08:03

Životopisné drama Julia Ševčíka Masaryk slaví úspěchy jak mezi kritiky, tak mezi diváckou veřejností. Snímek přibližuje život ministra zahraničí a syna prvního československého prezidenta Jana Masaryka. Přesto se ale spíše než o životopis jedná o drama a některé pasáže z filmu slouží jen jako berlička pro podepření děje a spíše než podle skutečných událostí se scénář těmito událostmi jen volně inspiroval. Co je tedy ve filmovém Masarykovi nepřesné nebo zcela vymyšlené?

1. Masaryk a kokain

Ve filmu se Jan Masaryk v podání Karla Rodena oddává šňupání kokainu, na kterém je viditelně i do určité míry závislý. Skutečný Masaryk prožil značnou část svého života za první republiky, kdy byl kokain mezi vyššími společenskými vrstvami, obzvláště pak herci a politiky, velmi populární. Mnozí slavní byli na kokainu skutečně závislí, příkladem za všechny budiž herec Hugo Haas. U Jana Masaryka nicméně neexistují žádné důkazy, že by kokain doopravdy bral. Jeho přátelé nic podobného nepopisují, záznamy z údajných léčení závislosti neexistují.

2. Masaryk a pobyt v blázinci

Děj snímku zavede Masaryka do psychiatrické léčebny ve Spojených státech, kde se léčí z depresí a závislosti na kokainu. V psychiatrické léčebně jako takové ovšem Masaryk nikdy nebyl, natož pak v období, ve kterém se odehrává Ševčíkův film. Jediná jeho návštěva podobné instituce proběhla již v roce 1912, kdy navštěvoval speciální školu ve Vinelandu, kde mu byla diagnostikována hebefrenie, tedy lehká forma schizofrenie.

3. Masaryk a jeho láska

Ač Jan Masaryk neměl žádné potomky a to ani z manželství s Frances Craneovou, ani z jiných vztahů, rozhodně neměl problémy se ženami. Jeho vykreselní jako úspěšného sukničkáře je nicméně přehnané, jednalo se spíše o oblíbeného a šarmantního společníka. Film popisuje jeho setkání s americkou spisovatelkou a hudební kritičkou Marciou Davenportovou, ke kterému mělo dojít v roce 1938 během Masarykova pobytu v léčebně. Jak jsme si již řekli, nejenže Masaryk v žádné léčebně nebyl, ale i svou přítelkyni Davenportovou poznal nikoliv těsně po uzavření Mnichovské dohody, ale o tři roky později.

4. Masaryk a Beneš

Jedním z ústředních motivů filmu Masaryk je vztah Jana Masaryka k prezidentu Edvardu Benešovi, kterého hraje Oldřich Kaiser. Ač oba herci předvedli fantastické výkony plné emocí, kde Masaryk nemůže Beneše vystát a opovrhuje jím, realita nebyla zdaleka tak vyhrocená. Vztah těchto dvou státníků byl přinejhorším ambivalentní. Jeden k druhému měli určité výhrady, nicméně vycházeli vždy přátelsky. Největším problémem pro mladého Masaryka bylo možná to, že si v mládí představoval, že převezme prezidentské křeslo po otci, ale ten jako svého nástupce vybral Beneše, což mu Jan Masaryk slíbil respektovat a zavázal se k tomu, že bude Beneše podporovat a pomáhat mu. Zajímavostí je i to, že "Jeník a Eda", jak se ve filmu oslovují, si ve skutečnosti celý život vykali.

5. Masaryk a Mnichovská dohoda

Dohoda Německa, Velké Británie, Francie a Itálie podepsaná 29. září 1938 v Mnichově, kterou se Německu postupuje území Sudet, ve filmu vedla u Masaryka k nervovému zhroucení. Ve skutečnosti ho tato zrada na milovaném Československu hluboce zasáhla, jako ostatně každého vlastence, který ctil ideje jeho otce Tomáše Garrigue Masaryka, rozhodně se ale nezhroutil a naopak proti důsledkům mnichovského diktátu systematicky a energeticky bojoval. Zatímco filmový Masaryk má po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava v psychiatrické léčebně amok, ten skutečný tou dobou v plné kondici přednášel v Chicagu krajanům místo Edvarda Beneše, který byl ten den nemocný.

Více zajímavostí o Janu Masarykovi, které se ve filmu nedozvíte, najdete ZDE.


Komentáře