Špatně spíte? Pořiďte si do postele společníka z říše zvířat, prý to pomáhá

Existuje sice riziko, že od něj chytnete nějakou hnusnou chorobu, ale je milionkrát menší, než že budete díky němu spát sladce a tvrdě jako pařezy.

Tradice říká, že domácí zvíře do postele nepatří. Že se má už odmalička učit spát ve svém pelechu, protože do postele zanáší špínu a smrad, v noci chrápe a dělá další rušivé zvuky a také pohyby, když si bezohledně zabírá vlastní prostor a přelézá z místa na místo. Prostě taková dokonalá rušička spánku.

Jenomže teď opět „přišli vědci a zjistili“, že je to trochu jinak. Vlastně úplně naopak – domácí zvíře je prý ideální nástroj na sladký a spokojený spánek.

Zkoumala to mediálně známá klinika Mayo, americká nezisková organizace. Otázku spaní s domácími zvířaty v posteli podrobili průzkumu lidé z pobočky v Arizoně, protože právě zde funguje již dlouhá léta specializovaná spánková klinika.
Výzkum probíhal formou zevrubného dotazníku, který vyplnilo na 150 lidí, přičemž 49 procent z nich jsou majitelé domácího zvířete. A více než polovina z nich (podle tohoto průzkumu 56 %) spí se svým ‚miláčkem‘ buďto ve stejné místnosti, nebo přímo ve stejné posteli.

Je sice pravda, že asi 20 % z nich si stěžovalo, že je zvíře ve spánku ruší, protože chrápe a často leze z místa na místo, ale dvakrát více (41 %) si pochvalovalo, že jim pes, kočka atd. nepůsobí v posteli žádné potíže, naopak že se jim díky jejich blízkosti spí daleko lépe, než když jsou v noci sami.

Například jedna 64letá ovdovělá žena uvedla jako důvod kvalitnějšího spánku, že se díky svému psovi, zavrtanému pod přikrývkou u jejích nohou, cítí bezpečněji.
Jiná, podobně stará žena, která sdílí lože se svým manželem, se zase cítí příjemně, protože „moje kočka je daleko lepší než ta nejlepší zahřívací lahev“.

Je lepší pes, nebo kočka? A jak jsou na tom jejich majitelé? Podle jedné studie jsou pejskaři extrovertní, společenští a zároveň dbají na dodržování pravidel, zatímco kočkomilové jsou spíše introvertní, citliví a liberální. Podle jiného výzkumu, kterého se zúčastnilo 600 lidí, se jich 60 % považovalo za pejskaře a jen 10 % za kočkomily.

Jak již bylo řečeno, studie se zúčastnilo i téměř osmdesát lidí, kteří žádné domácí zvíře nemají. Ti strávili na spánkové klinice pár nocí se psem či s kočkou – byli to pacienti trpící poruchami spánku, co se dobrovolně přihlásili k vyzkoušení této ‚zvířecí‘ léčby. A ve většině případů zabrala.

Zajímavé je, že na této klinice léčí naopak i ty případy, kdy má nekvalitní spánek na svědomí právě domácí zvíře. A vůbec – spaní se zvířaty představuje i další rizika. Snad nejznámější a vědecky nejprozkoumanější je přenos toxoplasmy z kočky na člověka, jehož někdy i dost bizarními důsledky, jako jsou překvapivé změny chování a modifikace obličeje, se zabývá profesor Jaroslav Flegr – jeho výzkumu nejen na toto téma se můžete zúčastnit ZDE, pomůžete tím dobré věci.

Dalším příkladem je sice velmi vzácná, přesto však prokázaná kočičí konjuktivitida, tedy zánět spojivek přenesený na člověka.

V tomhle ohledu jsou bezpečnější psi, paradoxně vnímaní jako ti méně čistotní z nejoblíbenějšího dua domácích zvířat. Mohou přenášet, ačkoli rovněž jen velmi vzácně, bakteriální otravy z jídla nebo tuberkulózu. Navzdory pověrám ale není možný přenos ze psa či kočky na člověka (ani obráceně) běžných infekčních chorob jako chřipka nebo angína.

Jiné je to samozřejmě v případě ptáků či hospodářských zvířat, s těmi ale lidé běžně nespí, alespoň ne v našem civilizačním okruhu.

Je ale třeba vidět tato rizika v širších souvislostech, resp. zapojit jednoduchou matematiku – případy nákazy od zvířete žijícího ve společné domácnosti (a spícího se svými majiteli v jedné posteli) spočítáte na celém světě každý rok na prstě jedné ruky. Na počet všech majitelů domácích zvířat jsou to tedy řádově setiny promile, kdežto pozitivní vlivy na spánek udávají desítky procent majitelů čili milionkrát více.

A jak to máte vy – spí s vámi zvíře v posteli?

Anketa se načítá...

A tady se ještě podívejte na 9 věcí (a osob), které do vaší postele rozhodně nepatří.

Komentáře