Vstoupil do dějin jako ten, který zreformoval Sovětský svaz, také však svým buranským vystupováním. Přežil čistky a nakonec se chopil kormidla. Kdo byl člověk, který si dovolil označit Stalina za zločince?
Nikita Sergejevič Chruščov se narodil 15. dubna 1894 v Kalinovce, což je vesnice nedaleko hranic s Ukrajinou. Pocházel z nuzných poměrů, jeho rodiče byli chudí rolníci. Chruščov je někdy mylně považován za Ukrajince. Narodil se však na ruském území a jeho rodiče byli také Rusové. Měl sestru Irinu. Chruščov nedosáhnul žádného vzdělání – základní školu ukončil v druhé třídě. Jeho učitelka říkala, že tak chudou ves, jako je ta, ze které pocházel, ještě neviděla.
Musel odmala pracovat. Roku 1908 se přestěhoval do Juzovky, do Doněcké oblasti na Ukrajině. Pracoval zde v řadě profesí (společně s otcem). Mezi nimi byl také horník. Není divu, že považoval občanskou válku, která vypukla, za příležitost změnit svůj život. Stal se politickým komisařem v nově zformované Rudé armádě. Roku 1918 se stává členem bolševické strany. Chruščov v aparátu strany stoupal, byl považován za nesmírně pracovitého a hlavně oddaného. V roce 1925 byl zvolen delegátem strany, aby reprezentoval Doněckou oblast, odcestoval do Moskvy na sjezd strany a poprvé zde spatřil Stalina. Byl jím okouzlen, dokonce se spolu s ostatními delegáty se Stalinem vyfotografovali. Chruščov ke konci svého života nahrál na magnetofon své vzpomínky. O setkání říká, že byl Stalin velmi zábavný a vyzařovala z něj úžasná lidskost. Právě zde se z něj stal stalinista. Za pár roků začíná studovat na elitní průmyslové akademii, kde dělal také místního tajemníka strany. V roce 1933 se stává moskevským tajemníkem strany, konečně se plní jeho přání a dostává se do blízkosti Stalina.
rian_archive_159271_nikita_khrushchev_valentina_tereshkova_pavel_popovich_and_yury_gagarin_at_lenin_mausoleum.jpg
Nikita Khrushchev, Valentina Tereshkova, Pavel Popovich and Yury Gagarin (Foto: Wikimedia Commons/RIA Novosti archive ,CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0)
Mám ruce až po lokty od krve
Za éry Nikity Chruščova coby moskevského tajemníka v Moskvě vznikají monumentální stavby a buduje se moskevské metro. Chruščov je častým hostem u Stalinova stolu, platil zde jako dvorní šašek, který ostatní baví vtipy a historkami. Pamětníci komunismu jej znají jako reformátora, ovšem patřil do Stalinova vnitřního kruhu a jako moskevský tajemník se podílel na čistkách. Když byli zatčeni Zinovjev, Bucharin a další, organizoval v třeštivých mrazech manifestace, na kterých lidé požadovali smrt obžalovaných. Nutno dodat, že zde byli nahnáni pod výhrůžkami a někteří také umrzli. Jeho podíl na Velkém teroru ve 30. letech je stejný jako u všech ostatních členů politbyra, podepisoval kvóty na popravy a uvěznění. Čistkám neunikl ani on, tedy jeho okolí – všichni jeho asistenti nebo spolupracovníci skončili v gulagu. Ve svých pamětech se zmiňuje, že má ruce až po lokty od krve. Po uzavření paktu s Hitlerem je Chruščov pověřen anexí (bolševizací) východního Polska. Výsledek? 100 000 lidí je zatčených a více než 10 000 zastřelených.
Velká vlastenecká válka
Během druhé světové války bojoval Chruščov na frontě jako politický komisař – nejdříve v Kyjevě, poté ve Stalingradu. V jistou chvíli dospěl Stalin k tomu, že se Chruščov provinil zbabělostí a ústupem a povolal si jej „na kobereček“. Ve svých pamětech vzpomíná, že jeho život visel na vlásku. Stalin mu nakonec odpustil. Na konci vojny se Chruščov přesunuje na Ukrajinu, kde se nechá vítat jako osvoboditel od Němců.
Šéfem Sovětského svazu
Syn Nikity Chruščova vzpomíná, že v den, kdy zemřel vůdce Kremlu, jeho otec přišel, sedl si v tichosti na postel, zavřel oči a zašeptal: „Stalin je mrtev.“ Začal boj o moc – nikdo nečekal, že nástupcem bude Chruščov, ale ten se stává mezi lidem čím dál více populární díky svým reformám. Jeho hlavním nepřítelem v boji o moc je pán tajných služeb a gulagů Lavrentij Berija. Má vydírací papíry na všechny své soudruhy. Nakonec proběhne vnitřní převrat a Berija je zatčen a po soudu zastřelen. Rozhodne se očistit stranu a vykročit na novou cestu – na XX. KSSS v roce 1956 pronáší slavný projev (který měl zůstat tajný) O kultu osobnosti a jeho důsledcích. V něm kritizuje Stalina a jeho kult, taktéž to bylo poprvé, co se sovětský vůdce omluvil za chyby. Nechává propustit miliony lidí z gulagu.
Zahraniční politika
Za Chruščova vrcholila studená válka. Za jeho vlády se lidé začali poprvé obávat, že by mohl být svět zničen jadernými zbraněmi. Poté, co Amerika umístila své rakety v Itálii a Turecku, odpověděl umístěním sovětských raket na Kubě – nastala tzv. karibská krize (1962). O dva roky dříve se dostal na titulní stránky novin, když v OSN svůj projev doplnil boucháním boty o řečnický pultík. Roku 1964 je zbaven moci a novým tajemníkem se stává Leonid Brežněv. Umírá ve věku 77 let.
ZDROJE:
Chruščov – Rudý car (2017, dokument)
https://en.wikipedia.org/wiki/Nikita_Khrushchev
Podobné články
Martin Miko
Jan Fiedler
Doporučujeme
