Solitaire, Hledání min a Srdce: k čemu ve skutečnosti sloužily tyhle slavné hry?

Na hraní nebyly, tedy aspoň ne v prvním plánu. Tajně nás manipulovaly a testovaly!

Jestli jste nikdy nehráli Solitaire, Hledání min, Srdce nebo Freecell, pak patříte do prapodivné minority. Tyhle klasické windowsovské hry jsou totiž jedny z nejoblíbenějších a nejhranějších prokrastinačních věcí. Jsou sice úplně primitivní – možná až na zapeklitý Freecell a vyšší levely Hledání min –, ale o to větší mají potenciál uvrtat člověka do nekonečných hodin strávených snahou vylepšit si skóre.
Jenomže tyhle hry jejich tvůrci původně vůbec neprogramovali jako obyčejné hry pro zábavu. Tedy alespoň ty, které se objevily coby nedílná součást operačních systémů Windows.

1. Solitaire

Poprvé se objevil již víc jak před čtvrt stoletím – v systému Windows 3.0 v roce 1990. Její princip je převzat z pasiánsu, což je hra existující již minimálně od konce 18. století. Jenomže pravý účel, proč byla hra do systému zakomponována, byl jiný – naučit uživatele správně pracovat s myší. A to tak, že vůbec nebudou tušit, že se něco učí. Myš byla ještě v té době ne úplně rozšířený a používaný nástroj na ovládání počítače, daleko více se psalo, tedy ručně se přes klávesnici vkládaly do počítače různé příkazy. A právě Solitaire měl vychovat novou generaci, která bude umět bez problémů jezdit kurzorem sem a tam a přetahovat věci z místa na místo. Podle všeho se to povedlo.

2. Hledání miny alias Minesweeper

Tahle matematicko-logická hra už taky existuje nějaký ten pátek, poprvé se objevila již na přelomu 60. a 70. let. Windows ji představily v oprášené podobě v roce 1992 ve své verzi systému 3.1. a účelem nebylo dokázat uživatelům, že se na Windows dají hrát hry, nýbrž aby se naučili pracovat s rozdílnými funkcemi levého a pravého tlačítka myši a procvičili se v přesnosti umisťování kurzoru do konkrétní oblasti.

3. Srdce alias Hearts

Další karetní hra představená záhy po Hledání min. Tentokrát se již spoléhalo na účinnost předchozích tajně výukových her, které měli uživatele zasvětit do používání myši – Srdce se objevila ve verzi Widows for Workgroups, v níž byla poprvé použita technologie NetDDE. Přes tu se mohlo vzájemně propojit několik počítačů (zatím jen lokálně) a uživatelé tak spolu měli možnost komunikovat, což si mohli ozkoušet právě ve hře Srdce – a v Microsoftu si tak ozkoušeli, jak na tuhle novou feature uživatelé reagují.

4. Freecell

A poslední v řadě byl Freecell, 32-bitová aplikace, která mohla běžet i na 16-bitových Windows 3.1. Jeho původním záměrem nebylo zaměstnat uživatelské mozky dlouhými hodinami řešení složitých karetních skládaček, z nichž ne každá měla konečné řešení, ale otestovat nový tzv. thunking layer (podsystém zpracování dat). Takže žádná hra, ale odlaďování nového softwaru.

Tohle všechno samozřejmě není příčinou, že se tyhle hry staly extrémně populární – uměly nejen skrytě učit a testovat, ale také extrémně bavit a představovaly jednoduchý prokrastinační nástroj. A kdykoli poté přišly Windows s novou verzí, oblíbené hry tam zachovaly, protože při jakémkoli náznaku o jejich odstranění uživatelé řvali. Až v roce 2012 byly z Windows 8 hry nadobro odstraněny, aby se teď s novými desítkami vrátil zpátky aspoň ten Solitaire. I když všechny hry si můžete dnes stáhnout v různých verzích buďto zdarma, nebo za mírný ‚párdolarový‘ poplatek.

A na závěr se ještě podívejte na 3 kultovní filmy převyprávěné jako 8-bitové hry.

Komentáře