1) Chudý voják vychovaný v líhni diktátorů

Manuel Antonio Noriega se narodil 11. února 1934 v chudé rodině žijící v jedné z panamských chudinských čtvrtí. Už v mládí inklinoval k armádě a rozhodl se, že jí zasvětí svůj život. Studoval nejprve panamskou vojenskou školu, ale díky dobrým výsledkům získal stipendium na prestižní peruánské vojenské akademii Chorillos v Limě. Tu absolvoval mimo jiné i Noriegův pozdější ‚kolega diktátor‘ z Venezuely Hugo Chávez.

2) Ve službách nepřítele

profimedia-0220708716.jpg

Noriega prodělal americký špionážní výcvik a následně byl ve službách CIA. (Foto: profimedia.cz)

Začátek své kariéry strávil Noriega ve službách svého pozdějšího úhlavního nepřítele USA. Spojené státy mladému důstojníkovi poskytly špionážní výcvik na své základně Fort Gulick poblíž Panamského průplavu a následně i na základně Fort Bragg v Severní Karolíně. Noriega byl Američany vyškolen ve špionáži, kontrašpionáži, vedení záškodnických operací, ale měl i speciální psychologický výcvik, který mu dopomohl k postu hlavního informátora CIA pro oblast Panamy, Salvadoru a Nikaraguy.

3) Na vrchol po boku pučisty

K politické moci se Noriega dostal díky generálu Omaru Torrijosovi, který si ho oblíbil už po jeho návratu z vojenských škol a udělal z něj svého pobočníka. Když v roce 1968 Torrijos uspořádal ozbrojený puč proti tehdejšímu prezidentovi Arnulfo Ariasovi, byl mu Noriega jedním z nejoddanějších pomocníků. Nový vojenský diktátor pochopitelně věrného Noriegu náležitě odměnil. Nejprve ho jmenoval šéfem tajných služeb a poté sám začal připravovat půdu pro to, aby se mladý ambiciózní Noriega stal jeho nástupcem v čele země.

4) Nástup k moci za podivných okolností

profimedia-0209983573.jpg

Nebýt vojenského pučisty Omara Torrijose, nejspíše by se Noriega nikdy k moci nedostal. Na oplátku nejspíše nechal svého chlebodárce Noriega spadnout s letadlem. (Foto: profimedia.cz)

Během služby svému chlebodárci Torrijosovi Noriega stále donášel informace CIA. Informoval například o kubánském vůdci Fidelu Castrovi a pomáhal Američanům s financováním utrapravicových protivládních extremistů v sousedních zemích. Torrijos vládl do roku 1981, kdy zahynul přiletecké havárii. Její příčina nebyla dosud objasněna, spekuluje se nicméně o tom, že za smrtí Torrijose stál právě Noriega, kterému se již nechtělo čekat na převzetí moci. Následovaly dva roky, během nichž Noriega soupeřil s dalšími několika osobami, které si nárokovaly místo hlavy státu. Když se v roce 1983 povýšil do hodnosti plukovníka a přezal vedení armády, už mu nic nestálo v cestě.

5) Vojenský vládce v zemi s loutkovým prezidentem

Noriega se k vedení Panamy dostal lstí, když mu velení armády předal Rubén Paredes výměnou za to, že ho Noriega jmenuje po převzetí moci nad zemí prezidentem. Ten ale namísto toho Paredese označil za zrádce a nechal ho zavřít do vězení. Prezidentem měl být ve volbách zvolen Arnulfo Arias, ale Noriega zmanipuloval volby a do křesla formální hlavy státu instaloval svého muže Nicoláse Vallarina. V Panamě sice po celou dobu existoval úřad prezidenta, jenže veškerou moc měl v rukou Noriega – sám sebe povýšil na generála a do prezidentského křesla vždy instaloval poslušné lidi, kteří byli jen loutkami bez jakýchkoliv pravomocí.

6) Vraždy oponentů

profimedia-0062863708.jpg

Diktátor, který se sám povýšil do generálské hodnosti, hojně likvidoval své oponenty. Nejspíše nechal odstranit i svého předchůdce. (Foto: profimedia.cz)

Svou pozici si Noriega udržoval neustálou špionáží svých oponentů, které neváhal fyzicky likvidovat. Asi nejznámějším případem je vražda kritika Noriegova režimu, lékaře a aktivisty Huga Spadafory. Ten byl nalezen s uříznutou hlavou a známkami mučení zabalený v poštovním pytli na hranicích s Kostarikou. Noriega byl v době vraždy v Paříži, nicméně odposlech jeho hovorů s jedním z jeho zástupců Luísem Cordóbou odhalil, že Cordóba mu oznámil, že „chytil vzteklého psa“, a na to mu Noriega jen lakonicky odvětil: „Moc dobře víte, co máte se vzteklými psy dělat.“

7) Obchodník s drogami

Jako informátor CIA nějakou dobu Noriega donášel i na kolumbijské drogové kartely, včetně nejslavnějšího medelínského kartelu pod vedením nechvalně proslulého Pabla Escobara. Jako diktátor nicméně pochopil, že mnohem výhodnější je být s kartely za dobře a že prodejem drog se dá slušně přivydělávat. Kolumbijcům nejenže pomáhal s pašováním drog a zametáním stop, ale i se ze své pozice prezidenta podílel na praní špinavých peněz z drogového byznysu, většinou přes francouzskou banku – té tvrdil, že peníze, které na její účet ukládá, jsou buď státní nebo se jedná o jeho úspory či dědictví. Právě díky zapojení do drogového byznysu upadl u někdejších spojenců v nemilost.

8) Válka s USA a sesazení

profimedia-0101843428.jpg

Po vyhlášení války USA by Noriega během pár týdnů sesazen a zbytek života strávil ve vězení. (Foto: profimedia.cz)

Jakkoliv kdysi pařil Noriega k nejcennějším spojencům USA v oblasti, koncem 80. let se karta obrátila a vojenský diktátor veřejně označoval Spojené státy za největšího nepřítele panamského lidu. Na nátlak USA se v roce 1988 pokusil Noriegu sesadit panamský prezident Arturo Delvalle, namísto toho byl ale Noriegovými generály odstraněn. V roce 1989 se v zemi konaly další zmanipulované volby, Spojené státy je z pozice nezávislých pozorovatelů opakovaně zpochybnily, jenže Noriega namísto toho, aby uznal manipulace, prohlásil prezidentem sám sebe a rezolucí vyhlásil Americe válku. Ta neměla dlouhého trvání, americká armáda koncem roku vpadla do země a bombardovala vládní čtvrť, což mělo po několika týdnech za následek Noriegovo svržení.

9) Soudy a tresty

Po svém svržení se Noriega ukrýval v budově vatikánské ambasády v Panamě jako politický vězeň. 4. ledna 1990 se vzdal do rukou Američanů a nic nestálo v cestě tomu postavit diktátora před soud. V září 1992 byl Noriega odsouzen ke 40 letům vězení za obchodování s drogami, vydírání a praní špinavých peněz. Trest mu byl v březnu 1999 o deset let zkrácen. Propuštěn za dobré chování mohl být už v roce 2007, ale za mřížemi byl až do roku 2009, kdy byl odsouzen za praní špinavých peněz ve Francii na dalších 7 let, přičemž předtím již obdržel od francouzských soudů desetiletý trest v nepřítomnosti. V roce 2011 byl pak v Panamě odsouzen na dalších 20 let za vraždy politických oponentů.

10) Smrt jako boží spravedlnost

nori4.jpg

Z vězení Noriegu dostalo až podlomené zdraví. Smrt k němu byla milosrdnější, než byl on ke svým oponentům. (Foto: dailymail.co.uk)

Z vězení se Noriega dostal až díky vleklým zdravotním problémům v březnu tohoto roku. Lékaři třiaosmdesátiletému bývalému diktátorovi diagnostikovali nádor na mozku. Ten mu sice vyoperovali, ale vzhledem k celkově podlomenému zdraví jeho tělo nezvládlo rekonvalescenci a Noriega se potýkal s četnými pooperačními komplikacemi. Ty vyvrcholily krvácením do mozku, následkem čehož Noriega upadl do komatu, ze kterého se již neprobral, a 29. května ho dostihla boží spravedlnost a vydechl naposledy. Smrt diktátora oznámil současný demokratický prezident Panamy Juan Carlos Varela – ten prohlásil, že Noriegovým odchodem se bohudíky uzavřela jedna z temných kapitol země. Zároveň ale dodal, že tyran má právo na důstojný pohřeb a jeho rodina by neměla být během truchlení nijak napadána.