Ve školách jsme se učili, že Spojené státy americké se sestávají z 50 jednotlivých států. Současná generace se možná již brzy bude učit o jednom státu navíc. Vše záleží na vůli obyvatel Portorika, kteří se chystají k referendu o připojení země k USA. Došlo by tak k tomu, že Spojené státy by se po bezmála 60 letech rozrostly. Jaké vazby na USA vlastně Portoriko má a jaká je pravděpodobnost toho, že se stane spojeným státem americkým?
1) Jak se stát americkým státem?
Jednotlivé státy USA přibývaly postupně. Ty první, tedy Delaware, Pennsylvania a New Jersey utvořily jako někdejší královské kolonie unii již v roce 1787 a další v průběhu let přibývaly. Posledními státy se v roce 1959 staly Havaj a Aljaška, čímž se počet ustálil na čísle 50.
por4.jpg
Portoriko by se rádo stalo 51. státem USA. To jim ale musí posvětit ještě americký kongres a prezident Donald Trump. (Foto: Iowastatedaily.com)
Americká ústava počítá s možností, že členem federální unie se může stát prakticky kdokoliv, pokud splňuje předepsaná pravidla. Článek 4. odstavec 3. ústavy dává kongresu pravomoc přibrat další stát, pokud o to požádá a projeví plnou víru a důvěryhodnost na to být členem USA, podřídit se federální vládě, soudům, zákonům a hlavně ústavě. Kromě kongresu musí přistoupení schválit i prezident.
2) Jak je to s Portorikem?
Portoriko je ostrovním státem v Karibiku mezi ostrovy Hispaniola a Malé Antily. Při rozloze něco málo přes 9 tisíc kilometrů čtverečních zde žije zhruba 4 miliony obyvatel. Již od roku 1898 je Portoriko takzvaným nezačleněným územím USA, tedy se na něj vztahují určité části americké ústavy a jurisdikce. Víceméně od připojení Havaje a Aljašky se i o Portoriku hovoří jako o dalším kandidátovi k začlenění.
por3.jpg
Portoriko je pod americkým patronátem už od konce 19. století. Dočkají se jeho obyvatelé toho, že budou plnohodnotnými Američany? (Foto: pinterest.com)
V Portoriku je sice jedním z úředních jazyků angličtina, ale kromě Američanů na ostrově žijících téměř všichni obyvatelé hovoří jen španělsky. V současné době na ostrově probíhá referendum o připojení k USA, které inicioval mladý progresivistický guvernér Ricardo Roselló. V minulosti proběhlo referendum již 5x, nyní je ale největší šance, že skutečně povede k rozběhnutí formálního procesu připojení k USA.
3) Jak to Portorikánci mají s občanstvím a právy ve vztahu k USA?
Současná situace vztahů Portorika a USA může působit poněkud zmatečně. Pokud se člověk narodí na území Portorika, má jak portorikánské, tak americké občanství. To americké mu nicméně neumožňuje vykonávat stejná práva, jako kdyby byl Američanem narozeným na území Spojených států nebo dítětem dvou Američanů narozeným v cizině.
Portoričtí Američané například nemohou volit do ani jedné z komor amerického parlamentu a nemohou volit ani prezidenta. To platí i pro Američany narozené mimo Portoriko, kteří mají na jeho území v době voleb trvalý pobyt. Jestliže se ale Američan narozený v Portoriku za života přestěhuje kamkoliv mimo Portoriko, tedy ať už do jednoho ze současných 50 států USA nebo třeba do Evropy, právo volit prezidenta i další volené federální zástupce automaticky nabývá.
4) Pro a proti připojení k USA
Nic není černobílé a stejně tak i otázka přistoupení Portorika ke Spojeným státům má svá pozitiva i negativa. Stávající Američané vždy na Portoriko hleděli s despektem, jelikož se jedná o zemi chudou a portorikánská komunita žijící například v New Yorku byla vždy problematická. Pokud by se Portoriko stalo 51. státem, bylo by rovnou státem nejchudším a státem, kde téměř nikdo nemluví anglicky.
I pro Portorikánce je volba ošemetná. Na jednu stranu by mnohem snáze dosáhli na federální sociální dávky a dotace. To s sebou ale nese i povinnost platit federální daně. Zatímco pro některé obyvatele by byla šance stát se plnohodnotnými Američany atraktivní, jiní neustávají v boji o přesný opak, tedy úplnou nezávislost Portorika na USA. Tento názor poněkud paradoxně zastávají i někteří američtí kongresmani s portorickými kořeny.
5) Kdo další hraje o připojení ke Spojeným státům?
Portoriko je v současnosti považováno za zemi, u které je asi nejvíce reálné, že se stane 51. státem USA. Pokud by se mu to podařilo, mohly by se otevřít dveře i pro další státy a ani číslo 51 by nemuselo znamenat jejich konečný počet. Kromě Portorika existují i další americká nezačleněná teritoria. V Karibiku to jsou ještě Americké Panenské ostrovy, v Mikronésii pak ostrov Guam a souostroví Severní Mariany. Zde nicméně řádné snahy o připojování v současné době nejsou.
por.jpg
Kromě Portorika by se dalším státem USA mohlo stát jejich hlavní město Washington D.C., které je v současnosti federálním distriktem. (Foto: alumni,uga.edu)
Mnohem reálnější ale je, že se spojené státy rozšíří o Washington D.C. Americké hlavní město totiž v současnosti požívá statusu takzvaného federálního distriktu, což není totéž, jako kdyby se jednalo o jeden ze států. I zde již proběhla předběžná referenda, která ukázala, že většina obyvatel města by si přála mít ze sídla vlády a prezidenta plnohodnotný stát. Ve hře je také možnost, že by se území rozdělilo mezi sousedící státy Maryland a Virginii, čímž by se obyvatelé Washingtonu stali občany těchto států a status distriktu by zůstal jen vládním budovám.
Zde se pak dočtete, proč by se Česko mělo stát spolkovou zemí Německa.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
