„Volá hlas svobodného Československa, rozhlasová stanice Svobodná Evropa,“ zaznělo poprvé 1. května 1951 ze studia v Mnichově. Od té doby obyvatelé totalitního Československa mohli pravidelně přijímat necenzurované a objektivní informace. Ani komunistické rušičky signálu, které vysílání doprovázely ikonickým pískáním, ho nezastavily. České vysílání fungovalo přes půl století.
Rádio, které vzniklo díky CIA
Rádio Svobodná Evropa (RFE), celým názvem Radio Free Europe (RFE) nebo Radio Liberty, bylo dlouhá léta trnem v oku Sovětského svazu. Projekt, založený v červnu 1949 zastupujícím ředitelem CIA Allenem Welschem Dulles, reagoval na vznik české organizace Rada svobodného Československa v únoru téhož roku. Cílem bylo získat zpět nezávislost Československa a obnovit v něm demokracii.
Když se ředitel Dulles dozvěděl o této české organizaci, informoval české exulanty, že Ministerstvo zahraničí USA pracuje na vytvoření rozhlasové stanice v Mnichově. Rádio zahájilo provoz 1. května 1951 v českém jazyce s první větou: „Volá hlas svobodného Československa, rozhlasová stanice Svobodná Evropa…“. O několik minut později reagovaly ruské rušičky signálu, přidávajíc šumění a praskání, což vedlo k označení tohoto zvuku jako „moskevské boogie“.
Prvním šéfredaktorem Svobodné Evropy byl v letech 1951–1961 Ferdinand Peroutka. RFE se rozrostlo a vysílalo v deseti jazycích 500 hodin týdně, zaměřeno především na politiku, hospodářství, kulturu a sociální problémy za železnou oponou. Populárními hlasateli byli Jožka Pejskar, Rozina Jadrná-Pokorná a Martin Zemek. Rádio Osvobození začalo vysílat dva roky po vzniku RFE a později bylo přejmenováno na Rádio Svoboda.
RSE bylo klíčovým zdrojem informací pro občany v dobách komunistického režimu, nabízející alternativu k oficiálním prohlášením a přinášející svěží vítr do dusného politického prostředí. Po srpnovém převratu v Československu v roce 1968 začal Jaroslav Pecháček, ředitel československé divize RFE, pátrat po novinářích, kteří utekli před vojsky Varšavské smlouvy. Do redakce se mu podařilo začlenit novináře jako Josef Jedlička, Lída Rakušanová, Sláva Volný, básník Ivan Diviš a písničkář Karel Kryl.
Soudruhům z SSSR se vysílání rádia příliš nelíbilo a hned několikrát se pokoušeli ho zničit. V květnu 1965 se polský historik Andrzej Czechowicz připojil k Rádiu Svobodná Evropa (RFE), avšak 10. března 1971 byl nečekaně představen před televizními kamerami v komunistické Varšavě. Veřejnost se dozvěděla, že působil jako kapitán polské tajné policie (SB), který byl nasazen jako vyzvědač v síti mnichovské RFE.
V průběhu 50. let 20. století se v RFE pohybovalo přibližně pět agentů československé rozvědky. Po neuváženém prohlášení československého ministra vnitra Rudolfa Baráka, který se chlubil, že všechny rozhovory v kantýně stanice mají druhý den na jeho stole, proběhlo vyšetřování ze strany americké kontrašpionáže. V důsledku tohoto odhalení bylo propuštěno několik československých agentů.
Dramatický okamžik zasáhl RFE 21. února 1981, kdy byla budova v Mnichově terčem teroristického útoku. Informace získané z archivů zpravodajských služeb odhalily, že tento útok byl objednán rumunskou zpravodajskou službou Securitate u Johannese Weinricha, člena teroristické skupiny I. R. Sáncheze (Carlose). Sánchez naplánoval a provedl celou akci, která vedla k demolici československé redakce RFE a zranění tří jejích zaměstnanců. Dokumenty naznačují, že zásah do československé redakce byl způsoben nedopatřením. Identita Sáncheze zůstala neobjasněna, ale sovětská státní bezpečnost měla informace o pachateli.
V roce 1969 se Pavel Minařík stal hlasatelem československé sekce Rádia Svobodná Evropa (RFE), ale v roce 1976 byl propuštěn. Brzy se objevil v pražské televizi jako kapitán Pavel Minařík, spolupracovník československé StB. V Mnichově navrhoval atentáty na československé oddělení RFE. V roce 1993 byl odsouzen, ale v roce 1994 byl rozsudek zrušen. Tibor Zlocha, důstojník StB, se po sametové revoluci stal velvyslancem v Argentině na doporučení CIA.
V období 1951–1989 bylo na Rádio Svobodná Evropa spácháno několik desítek útoků a pokusů o zastrašení ze strany východoevropských zpravodajských služeb.
Zdroje informací:
https://havelchannel.cz/cs/01490
Podobné články
Doporučujeme
Jan Fiedler
