fb pixel Proč nemít strach z toho, že z Evropy bude Afroevropa. – G.cz
Vyhledávání

Proč nemít strach z toho, že z Evropy bude Afroevropa.

Zkusme přemýšlet dál než v horizontu jednoho dne.

David Vondráček
David Vondráček 1.9.2015, 19:02

Všichni jsme Afričané.

Před stovkou tisíc let náš druh opustil Afriku (kolem pěti tisíc lidí) a přes Asii se rozproudil do celého světa. Kvůli různému působení podnebí vznikaly rasy (vnější antropologické znaky, nikoliv charakteristiky duševních vlastností). Do Evropy doputovali Afričané před čtyřiceti tisíci lety...

Dnes zažíváme další africkou, ale i asijskou osidlovací vlnu – což je normální, jinak by náš kontinent brzy vymřel. Je zajímavé, že jedním z národů, který je z tohoto faktu nejvíce v šoku – je národ český...

Převládá u něj – snad nejvíce v Evropě – „stádněkmenověplemenný“ pocit identity, která je samozřejmě sociálním konstruktem (Berger, Luckmann), přestože je nejvíce tvořený Němci, kteří osidlovali ve velkém po třicetileté válce zpustošenou zemi. Dále pak potomky poválečných imigrantů ze Slovenska, Rumunska, Bulharska, z Volyně, Podkarpatské Rusi spolu s deseti tisíci Romy, jež našli domov ve vyrabovaném pohraničí.

Přestože k nám nemíří největší počet uprchlíků, proticizinecká vášeň se stupňuje a xenofobními názory k němu přispívá prezident a skoro celá politická elita zleva doprava. Média – včetně všech televizí – se svou zjednodušenou propagandou začínají podobat softnacizujícímu stylu většiny tisku autoritářské druhé republiky.

Chybí jakýkoli hlubinější ponor do problematiky. Nikde si nepřečtete, nikde neuvidíte příběh typické syrské uprchlické rodiny, která hovoří dvěma světovými jazyky a jejíž příbuzní se už bez potíží integrovali do německého prostředí, i když si ponechali muslimskou víru v umírněné verzi.

Marxisté hlásali tzv. teorii odrazu: že člověk (jeho inklinace k dobru či ke zlu) je produktem ekonomicko-výrobních vztahů. Je jasné, že tato schematická teorie nefunguje. Existuje ale teorie odrazu kulturně civilizačních pravidel. Kvůli tomu se většina českých „nepřizpůsobivých Romů“ v Anglii chytla, děti druhé generace – často se středními i vysokými školami ­– jsou v pestrobarevném prostředí doma stejně jako britští Pakistánci. Podobně je to s druhou generací Syřanů v Bavorsku, kteří „začínají nosit kožené kalhoty“.

Prostě je to tak, že Evropa se bude „afrikanizovat“ a jenom tak přežije, ale neznamená to, že se úplně vzdá historického ethosu lidských a občanských práv, dítka křesťanského univerzalismu. Tekutá modernita (Zykmunt Bauman) se evolučně rozlévá, vyhasínají národní státy.

Všichni jsme i nejsme doma na celé planetě.

Jestli bude v Evropě za padesát let nějaká země nejméně multikulturně pestrobarevná – tak to bude Česko. Jednak jazyk není světový a je velmi obtížný. Chlad, neusměvavost a nesrdečnost většiny zdejších lidí jsou ve světě známější než plzeňské pivo. A neplatí tu pravidlo, které se ve většině západoevropských zemích stále uplatňuje. Tedy že k cizímu přistupujeme bez předpojatostí, pokud nás nezklame... Sine ira et studio – bez zášti a předsudků.

Za padesát let bude existovat německý občanský národ různých národností a etnik jako je tomu v USA, podobně na tom bude federalizovaná Evropa starých členů EU. U postkomunistických středoevropských nových členů EU stále převládá vnímání národa v etnické pojetí (jako před sto lety). Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko – stojí nyní na křižovatce. V těchto týdnech se bude rozhodovat, k jakému kulturně-civilizačnímu okruhu se připojíme. Bude záležet na naší elementární solidaritě a na otevřenosti srdce vůči cizincům. Pokud zůstane zapouzdřené, ocitneme se ve svíravé náruči slovanského dubiska. Kdybych si měl vsadit, tak Polsko brzy přistoupí před strachem z autoritářského Ruska do užší kooperace s Německem ve věci uprchlíků; stejně nechápou na naši amnézii na rok 1968.) Z toho co lze u nás v poslední době ze všech stran slyšet proti Evropské unii – mám pocit, že po ruském objetí většina „našinců“ touží...

Anketa

Kam byste se chtěli připojit vy?

Anketa se načítá...

Podobné články

Doporučujeme

Další články