Sám proti všem: příběh muže, který odmítl hajlovat

Tahle dnes již ikonická fotografie vznikla v sobotu 13. června 1936. Ceremonie k ‚pokřtění‘ cvičného armádního plavidla Horst Wessel se zúčastnil i sám Adolf Hitler. A pravice tehdy létaly vzhůru jak na pérkách. Jediný August Landmesser ruku nezvedl. Proč? A co mu při tom nejspíš běželo hlavou?

Ostatní se mohli přetrhnout, aby zahajlovali co nejvýše, s co nejnapnutější rukou, ale August Landmesser se tváří, jak by Vůdcem pohrdal. S rukama zkříženýma na prsou – symbolem komunikační bariéry – tu stojí s nesouhlasným výrazem a místo podpory vyjadřuje celým tělem odpor. Je to patrné i zprostředkovaně, skrze fotografii. Jeho tichý protest má co do činění s láskou zadupanou těžkými nacistickými botami do země.

Příběh tohoto velkého a odvážného gesta, které mnozí i bez kontextu obdivují dodnes, začíná ironicky v NSDAP, hlavní nacistické straně. August Landmesser v roce 1931 věřil, že ty ‚správné kontakty‘ by mu mohly pomoci roztočit zadřená kola ekonomiky potácející se v hluboké krizi. Tedy pouze jeho vlastní, soukromá kolečka, protože byl nezaměstnaný a potřeboval sehnat práci. A tak se toho roku stal jejím členem.

O tři roky později se setkal s židovskou dívkou Irmou Ecklerovou. Po uši se do sebe zamilovali. O rok později ho kvůli ní ze strany vyloučili a jejich žádost o manželství byla zamítnuta na základě Norimberských zákonů.

August se vztahem se svou (neprávoplatnou) ženou netajil. Narodily se jim dvě děti: Ingrid a o dva roky později Irene. Měsíc po Irenině narození se rodina neúspěšně pokusila uprchnout do Dánska. Na hranicích byli zadrženi. August byl zatčen a obviněn ze zneuctění rasy podle nacistických rasových zákonů. Hájil se tím, že ani on, ani jeho žena neměli tušení, že je Irma čistá Židovka. V květnu roku 1938 ho pro nedostatek důkazů propustili s upozorněním, že další podobná činnost by měla za následek víceleté vězení.

O měsíc později byl znovu zatčen a odsouzen na dva roky do koncentračního tábora. Svoji milovanou Irmu už nikdy v životě nespatřil. Ta byla zadržena gestapem. Obě děti skončily v sirotčinci. Ingrid bylo později umožněno žít se svojí babičkou z matčiny strany, Irene si vzali pěstouni. Po babiččině smrti skončila v pěstounské péči i Ingrid.

Do roku 1942 přišlo od Irmy pár dopisů. Pak se odmlčela – navždy. S nejvyšší pravděpodobností skončila v tzv. Centru eutanázie v Bernburgu. Byla mezi 14 000 zavražděnými nemocnými a hendikepovanými z 33 ústavů sociální péče a domovů důchodců, kteří se nacistům nehodili do ‚árijského krámu‘. Z pramenů poválečné dokumentace vyplývá, že byla prohlášena za mrtvou v roce 1949 se zpětným datem 28. dubna 1942.

August byl propuštěn v roce 1941 a začal pracovat jako mistr. O dva roky později, když německá armáda čím dál víc zabředávala do bezvýchodné situace, byl spolu s dalšími tisícovkami mužů zařazen do trestanecké jednotky – ty tvořily většinou první linie živých štítů – a poslán na frontu. Jeho stopa mizí v Chorvatsku, kde nejspíše zemřel šest měsíců před tím, než se Německo oficiálně vzdalo. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno. Za mrtvého byl prohlášen v roce 1949, stejně jako jeho milovaná Irma.

V roce 1996 publikovala jejich dcera Irene Eckler(ová) knihu s názvem Opatrovnické dokumenty 1935 – 1958: Perzekuce Rodiny za „Zneuctění Rasy“ (v originále: The Guardianship Documents 1935 – 1958: Persecution of a Family for „Dishonoring the Race“). Tragický příběh její rodiny obsahuje velké množství originálních dokumentů, včetně dopisů od její matky a dokumentů ze státního opatrovnického zařízení.

Jen tak mimochodem – loď, při jejímž křtu odmítl August Landmesser hajlovat, má sama spletitý a zajímavý příběh, který vlastně ještě neskončil, protože brázdí slané oceánské vody dodnes, jen v úplně jiné části světa. Více se dozvíte již brzy na našich stránkách.

A TADY se pro odlehčení podívejte, že Hitler byl slovanský kuchař, jak nám odhalil jeden český web, ve skutečnosti tedy jen ‚webový automat‘.

Komentáře