Aby bylo jasno: i nás štve konzumní teror prodejců všeho možného, kteří nám už od konce léta cpou své kolovrátkovité "Vánoce jsou za dveřmi! Rychle si kupte…". Vadí nám i "sonický smog" všudypřítomných kýčovitých koled linoucí se z reproduktorů, před kterým teď v českých městech není úniku. Rozhodně nejsme ani propagátoři křesťanství a Vánoce spíš než jako "radostnou zvěst" o narození Krista prožíváme jako rodinný svátek.
To ale neznamená, že nás neštve plíživé zbavování původně křesťanských Vánoc jejich tradičního obsahu. "Jen aby zmínky o narození Ježíše někoho neurazily!", klepou se strachy sluníčkáři a političtí ultrakorektníci a ve snaze o "nábožensky neutrální" Vánoce z nich každý rok vyzmizíkují další kus.
Tady jsou čtyři příklady:
1.
V prosinci 2009 přejmenovala městská rada v britském městě Dundee své Vánoční trhy na "Trhy zimních světel”.
Tohle je jern nadsázka – zatím
2.
V roce 2011 začal ve Švédsku platit nový školský zákon, podle kterého musí být vyučování přísně "nekonfesní".
Jenže mnohé školní třídy se během Adventu scházely v kostele a zpívaly koledy. To je teď oficiálně zakázáno.
Jsem sice všema deseti pro diverzitu, ale nenajímej už žádné další elfy jménem Muhammad.
3.
Před dvěma lety zrušili v Bruselu tradici vánočního stromu na náměstí Grote Markt / Grand-Place. Nahradili ho světly – prý proto, že na rozdíl od stromu nebudou "urážet muslimy". Vánoce byly z Bruselu odstraněny i terminologicky – úřady místo nich začaly mluvit o "Zimním svátku".
4.
V berlínské čtvrti Kreuzberg přejmenovali loni tradiční Vánoční trh loni na "Zimní festival" (Winterfest). Kreuzberg je přitom "etnicky diverzifikovaná" čtvrť, kde žije více než třetina imigrantů z Turecka.
Tohle už je realita
Chápejte, pámbíčkáře opravdu nemusíme, ale tohle už je prostě moc.
Ať chceme nebo ne, celá evropská kultura vzešla z křesťanství, které dodnes tvoří "hlubinnou mřížku" našich životů. Jak se k sobě chováme, jaké hodnoty uznáváme, jakými zákony se řídíme, jaké slavíme svátky, to všechno vychází z křesťanství.
Kriticky myslícímu člověku se leccos z toho nemusí líbit, ale
když to všechno zmizí, co zůstane? A jakým divným obsahem se ten vyprázdněný prostor zaplní?
Zkusme cvičně domyslet, kam až může trend politicky korektního “vytlačování Vánoc” dojít:
A.
V Česku se zakážou stromečky, koledy, kapři, svařák, františci, purpura, betlémy a další vizuální, sluchové i čichové symboly “křesťanských” Vánoc. Nebudeme přece provokovat menšiny!
B.
Kromě "Zimního svátku" budeme za pár let "multikulturně" slavit i židovskou chanuku, muslimský íd al–fitr (konec ramadánu), pohanský slunovrat… A kdo slavit nebude, dostane do kádrových materiálů černý puntík, vyhodí ho z práce a jeho děti nevezmou na školu.
C.
Kromě papežova tradičního vánočního poselství Urbi et Orbi budeme na Štědrý den z minaretu poslouchat i volání muezína a z pravidelného televizního
Buddhistického magazínu zpěv mantry Ó mani padme húm.
D.
Kromě
Křesťanského magazínu budou z Kavčích hor vysílat i pořad
Chvilka se šaríjou a Láďu Hrušku vystřídá pořad
Bráhmanské lahůdky.
E.
Evropská unie nedávno rozhodla, že na jídelních lístcích v restauracích musejí být uvedeny obsahy alergenů. Jistě se dočkáme toho, že se tam bude povinně psát, i jestli je jídlo košer nebo halál.
E.
Křesťané světí neděli, židé sobotu a muslimové pátek. Proč nemít třídenní víkend? Co na tom, že se pak v práci nic neudělá? Evropa to přece zatáhne z dotací…
F.
Ale hlavně se musejí zakázat rohlíky. V září 1683 je totiž jakýsi rakouský pekař poprvé upekl na oslavu vítězství křesťanských vojsk nad Turky při druhém obléhání Vídně.
Tvar rohlíků připomíná muslimský půlměsíc, respektive se mu posmívá. A takovou urážku islámu přece v multikulti Česku trpět nebudeme!
Neděláme si legraci. V oblastech Sýrie ovládané Islámským státem loni muslimové vydali fatwu (právní rozhodnutí), která rohlíky zakazuje jako harm ("nečisté" jídlo). Proč totiž myslíte, že se ve většině evropských zemí říká rohlíku croissant? Vzniklo to zkomolením anglického "crescent" (měsíc), což prý přímo dokazuje k porážce muslimů u Vídně.