Život se, jak se snad zdá, zase začíná vracet do normálu, covid-19 a s ním související pandemii se díky restrikcím u nás povedlo alespoň pro těď podchytit a my budeme opět vyrážet do práce, snad časem i vodit děti do škol a školek, vyzvedávat na kroužcích… A většina z nás bude den co den brát do ruky ten titěrný (pánové, zdržte se komentářů) kousek prádla, který nás neochvějně provází. A který jsme teď doma alespoň občas rády odložily. Jak pronesla jedna má kamarádka: "Jéé, zase budu muset nosit podprsenku. Já ji úplně nosit zapomněla." Kde a kdy se ale podprsenka vzala, víte? Trochu jsme zapátrali za vás.
Kde se vzala, tu se vzala
Až do 13. století se spodní prádlo nijak moc neřešilo. Vše zastaly pohodlné spodní košile, které vypadaly skoro stejně pro obě pohlaví. Ke změně došlo až posléze, kdy se začala měnit móda a ke slovu se dostaly korzety a šněrovačky. Ženy chtěly zdůraznit své ženské tvary, a tak se poprsí nejprve hodně zdůrazňovalo a hruď se začala zahalovat později a postupně. Co ale zůstalo, byla touha po štíhlém, ultra štíhlém pase. V 16. století se dokonce objevují míry 44 cm. Neuvěřitelné a vlastně zrůdné a život ohrožující. Tyto korzety a šněrovačky byly tehdy výsadou bohatých a urozených dam, které v honbě za štíhlostí a vosím pasem dokázaly dělat neskutečné věci (hmmm, něco se nemění, že?), a tak se nechávaly stahovat a pak nemohly dýchat a omdlévaly a také jim někdy kostice i propíchla plíci… Jak se to říká s tím trpěním pro krásu? Každopádně se korzety a šněrovačky v různých více či méně pohodlných modifikací staly nedílnou součástí dámských šatníků na několik století. Pohodlné ale nebyly a není tedy divu, že se hledala nějaká snesitelnější a také bezpečnější alternativa. A podprsenka tak měla cestu minimálně pootevřenou.
Její vznik se sice datuje až do druhé poloviny 19.století, ale v roce 2008 objevili při rekonstrukčních pracích na východotyrolském zámku Lengberg 4 podprsenky údajně pocházející z období mezi lety 1440 – 1485. Dvě z těchto podprsenek vypadají jako ty dnešní a byly vyrobeny z jemného plátna a cenné krajky. Ale to byla spíše taková lehká předzvěst dalšího vývoje dámského spodního prádla.
Patent na podprsenku získala v roce 1889 Francouzka Herminie Cadolle. Byla to právě ona, která korzet chytře rozdělila na dvě části. Prvenství však neuhájila na dlouho. Hned o čtyři roky později se o patent zasloužila Američanka s českými kořeny Marie Tucek. V té době se ale vynález podprsenky na trhu neujal. Byl spíše terčem posměchu a opovržení. Korzet tedy zatím z prádlového trůnu sesazený nebyl. Ještě ne. Ženy se ale stávaly čím dál aktivnější a nezávislejší a měnil se také celkový vzhled jejich šatníku. I v oblečení chtěly dámy čím dál víc pohodli a volnosti, aniž by ale ztratily něco na ženskosti a půvabu.
Vítězí pohodlí
Takže pravé podprsenkové šílení vypuklo na začátku 20. století, konkrétně pak v roce 1913, kdy se o rozvoj podprsenek zasloužila další dáma z USA, Mary Phelps-Jacobs. Ale přitom si tenkrát u tohoto v pravdě revolučního objevu zahrála velkou roli náhoda. Jak už to tak koneckonců dost často bývá. Mary se chystala na ples a měla šaty, pod kterými jí korzet vůbec neseděl. Nelenila, sedla k šicímu stroji a vytvořila věc, která jí pod šaty sedla mnohem více. Nápad se ujal a ona si ho tak nechala raději patentovat. Podprsenku následně prodala firmě Warner Brothers Corset Company za 1 500 dolarů. Kdyby jen tato vynálezkyně tušila, že tato firma na jejím nápadu vydělala mnoho milionů dolarů… Trochu smutný příběh pro Mary, že?
Podprsence se otevřel svět. Ve 30. letech minulého století již část výrobců najela na číslování velikosti košíčků, jak jej známe dnes - AA, A, B, C, D, DD. Ti zbylí je zatím označovali velikostmi jako u ostatního oblečení. Z podprsenky se stala nejenom funkční, ale také módní záležitost. Trendy dost často udávaly také známé osobnosti. V 50. letech to byla určitě Marylin Monroe, do historie podprsenek ale určitě zasáhla i zpěvačka Madonna. A kampaň jednoho výrobce dnes již ikonických podprsenek s českou modelkou Evou Herzigovou asi také moc představovat nemusíme.
Podprsenka nás prostě provází již několik historických dekád a provázet nás bude určitě i nadále. Dnes máme tu výhodu, že je na trhu tolik druhů a typů, že si vybere každá podle momentální potřeby a také vkusu.
Prozření?
Na závěr již jen něco k pousmání – také dost často slyšíte čtete, že se mužům na ženách líbí právě hezká podprsenka? No, zkusila jsem se poptat svých kolegů a kamarádů… Takovou malou anketu jsem si udělala. Otázka zněla jednoduše: „Jaká podprsenka se ti na ženě nejvíce líbí?“ Odpovědi mne poněkud překvapily… Od hlášek typu „záleží na tom, o koho jde,“ přes „pánské triko“ (nevěděla jsem až do dnešního dne, že je to typ podprsenky). A úplně nejvíce mne rozsekala odpověď trochu rozepsaná: „Nohy. Zadek. Upravené ruce. Chodidla. Klíční kosti. V tomhle pořadí.“ Také tam tu podprsenku nikde nevidíte? Nic si z toho nedělejte, já také ne. Ono to prý není důležité, jak jsem byla poučena a ubezpečena. Prý je u ženy důležitější šarm a charisma. Ok, pánové, tak ano, budeme vám věřit a rádi vám toto tvrzení někdy a při vhodné příležitosti připomeneme.