Paradox: urážka prezidenta se dnes stává občanskou povinností

“Visel tu obraz prezidenta Zemana, ale sraly na něj mouchy, tak jsem ho dal na půdu. To víte, ještě by si někdo mohl dovolit nějakou poznámku a mohly by být z toho nepříjemnosti…”

Obrázek uživatele Ivan Brezina
„Svět patří těm, co se neposerou.“

Skupina poslanců v čele s komunistickým fízlem Zdeňkem Ondráčkem chystá změnu zákona, podle které by urážka prezidenta byla trestným činem. Psali jsme o tom ZDE.

Tohle je opravdu vážná věc, protože by šlo o návrat před listopad 1989. Když jste tehdy řekli, že Husák je vůl, mohli jste jít až na dva roky do vězení – přestože jste jen veřejně vyslovili pravdu, kterou si navíc myslela většina z nás. Husák byl skutečně vůl, a navíc to byla odporná a hnusná komoušská kreatura kolaborující proti vlastní zemi se sovětskými okupanty.

Dnes by šlo minimálně o návrat před leden 1998, kdy byl trestný čin hanobení hlavy státu zrušen na podnět tehdejší hlavy státu Václava Havla. Byl to moudrý člověk. Dobře věděl, že konkrétní prezident vážnost díky svému chování a jednání buď má, nebo mu ji žádný zákon ochránit nepomůže. Občané prostě konkrétního prezidenta buď uznávají (a pak ho neurážejí), nebo neuznávají (a pak si z něj dělají legraci). Všimněte si, že Havlovi absolutně neublížil ani slavný výrok Petra Cibulky: „Vašku, jsi prase, jsi hovado!“

Prezident je navíc politik – náš „zaměstnanec“, kterého si platíme z daní. Má nám sloužit, ne my jemu. Prezident není král, císař ani polobůh, kterému bychom byli povinováni posvátnou úctou. Ale hlavně prezident je veřejně činná osoba. Sféra ochrany jeho osobnosti teď paradoxně není větší, ale naopak menší. Když se někdo dobrovolně vydá do veřejného prostoru, musí být připraven na to, že ho lidé budou kritizovat, dělat si z něj legraci a dokonce ho i urážet. Zpěvák, herec, politik nebo třeba novinář tohle musejí snést. Pokud se mu to nelíbí, měl zůstat „běžným neznámým člověkem“ a necpat se na veřejnost.

Skupina poslanců se teď tedy chystá omezit občanské právo, které je výdobytkem české demokracie. Josef Bouška správně píše: „Vždycky jsem v diskusích na FB cenzuroval hrubé vulgarismy a párkrát se omluvil za ty, který vypadly ze mě. Ale v daným případě je urážka hlavy státu vyjádřením občanskýho postoje. A pevně doufám, že ve chvíli, kdy bude tahle idiocie schválená, se všichni lidé dobré vůle shromáždí prohlásit pana prezidenta za kreténa, aby se mohl udělat hezkej hromadnej proces v nejlepších tradicích naší historie.“

Vzniká tedy paradoxní situace: že jsme uvědomělí občané vědomí si svých práv, teď musíme dokazovat právě tím, že budeme co nejvíc urážet Miloše Zemana. Nejde totiž o prezidentský úřad obecně. Jde o konkrétního člověka, který ho právě teď zastává. Ten člověk chrlí vulgarity, uráží všechny kolem sebe a opakovaně lže. Špiní tím sám sebe a pak se diví, že mu veřejnost oplácí stejnou mincí. Chtěl by právní ochranu před něčím, co sám vytvořil, což je absurdní.

S nadávkami Zeman prostě musí počítat mnohem víc než jakýkoli jiný politik. Když na nás z Hradu hází hnůj, nemůže se divit, že mu občas něco přiletí zpátky.

Na návrh zákona už reagoval i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček (dodejme, že jde o recesistický falešný profil): "Abychom občanům ulehčili orientaci v nové legislativě, vytváříme seznamy toho, co se nebude smět říkat o panu prezidentovi," píše a postuje tento obrázek:

Ale teď smrtelně vážně. Nelíbí se vám totalitní návrh změny zákona, prosazovaný komunistickým fízlem Ondráčkem? Pak prezidenta co nejvíc veřejně urážejte. Je to důležité právě dnes, kdy nejde o nic menšího, než je svoboda projevu. Laťku už vysoko nasadil konceptuální umělec David Černý:

Co je podle vás prezident?

Anketa se načítá...


Komentáře