Otevřený dopis rodičů babičkám a dědům ve věci vánočních dárků

Milé babičky, milí dědečkové. Naši milovaní rodičové. V první řadě bychom vám rádi poděkovali za to, že jste nás vychovali, živili, šatili a podobně. Dobrá práce. Za to máte plusové bodíky a vyhráváte klíčenku.

Obrázek uživatele Dominik Landsman
Erudovaný glosátor a arbitr všeho, toho času na mateřské dovolené.

Jsme rádi, že vás naše děti (vaše vnoučata) těší a máte z nich radost. Kvitujeme s povděkem, že je k vám občas můžeme šoupnout přes noc, abychom třeba mohli i my na chvilku žít. Například v klidu doma uklidit, když tu ti malí Satani nejsou a nepletou se nám pod nohy.

To je všechno v pořádku a za to Vám opravdu děkujeme.

Pak je tu ale ta nemilá část, kterou je třeba probrat. Vánoční dárky. Víme, že to myslíte dobře a svým vnoučatům dáváte vánoční dárky s tím nejlepším úmyslem, ale jsme přesvědčeni, že v tomto směru je třeba z naší strany zasáhnout.

- Hračky, které vyluzují zvuk, vaše vnuky jistě potěší, ale věřte, že nás tak maximálně naserou. Jsou to takové ty různé blikající a hrající nesmysly, jejichž jediná funkce je vnést do mladé rodiny zoufalství, výhružky likvidací a zmar.

Uznáváme, že ta radost v dětských očičkách, když zmáčknou čudlík a ono to skřehotá a bliká, ta se nedá ničím zaplatit. Na druhou stranu to zoufalství v očičkách rodičů, když ten krám už skřehotá osm hodin v kuse a v bytě je to v pět ráno jako na diskotéce, to není tak úplně parádní.

Věříme, že v tomhle ohledu sjednáte příští Vánoce nápravu. Pokud ne, dostanete od nás příště k Vánocům živého rosomáka se vzteklinou na cukrovém tripu, abyste se taky už nikdy nevyspali.

- Rčení, že největší radost udělá dárek, který sami uděláte, platí tak maximálně u dárků dětí dospělým. Obráceně to fakt neplatí. Ten svetr, který jste upletli opravdu vaše vnouče neuvedl v nekonečnou extázi radosti.

- Ne, tu fotku, jak se vaše vnouče děsně směje a je rozradostnělé, když z krabice vytáhne ten váš upletený svetr, tu vám opravdu nepošleme, protože žádná taková fotka není. Smiřte se s tím, že ten váš hnusný upletený svetr, který kouše, se dítěti nikdy líbit nebude.

- Online přenos z rozbalování dárků nebude. Nebude ani za rok. Nebude nikdy. Víme, že chcete vidět tu radost v dětských očičkách, když si rozbalují dárky, ale opravdu nebudeme natáčet dvě hodiny, jak si rozbalují dárky.

- Jako takhle, dát tříletému dítěti domeček pro zvířátka, který se musí složit ze sedmi milionů součástek, přičemž návod obsahuje pouze fotografii výsledného produktu a několik málo povelů k jeho docílení a to celé na jednom malém papírku, kdy nahoře je napsáno HUN a zbytek je v hatmatilce, které nerozumí ani google překladač, to není moc optimální. Vnouče to po chvíli přestane zajímat a chudák otec se s tím pachtí do tří do rána, přičemž je vzteklý, zpocený a neustále u toho nadává. To není ta ideální vánoční atmosféra.

- Ta sada různých samopalů a gumových Rambo nožů, které od vás Váš vnuk obdržel, ačkoliv jsme na vás naléhali, že se ho snažíme vychovávat tak nějak v míru a k lásce bližnímu, tak za tu opravdu děkujeme. Mladej pobíhá po bytě, podřezává plyšáky rambo nožem, střílí po rodičích s tím, že jsou mrtví a proto nemusí spinkat a do školky si hodlá prý vzít opravdový nůž, protože prý malý Jiřík ho tam často zlobí. Vypadá to, že budete mít na rukou Jiříkovu krev.

- Jinak děkujeme za knížku „Jak vychovávat dítě“, kterou jsme od vás obdrželi. Dává nám to pocit, že v naši výchovu opravdu věříte a že vůbec ve vašich očích nejsme neschopní rodičové.

- Vánoce nejsou soutěž. Nejde o to, kdo dá víc dárků. Opravdu není potřeba předem zjišťovat, kolik dárků dá vnoučeti druhá babička a snažit se ji početně trumfnout. My ty hračky pak nemáme kam dát a vnoučata to pak rozbalují až do rána.

- Děkujeme, že jste dali vnoučeti figurku na baterky, ale nepřibalili jste baterky. Není nic lepšího, než na štědrý večer objíždět benzinky a shánět devítivoltovky, protože chcete, aby mělo vaše dítě hezké vánoce se vším všudy i s tou stupidní figurkou, která po vložení baterek, bliká a hraje. Fakt děkujeme. Tohle je dárek dva v jednom.

- Když svému vnoučeti chcete dát nějaké oblečení, tak se nás proboha zeptejte, jakou velikost. Fakt není potřeba dělat děsný vofuky a dělat to jakože děsně moc veliký překvapení. Dítě vám na překvapení ve formě oblečení kašle a my oceníme, když ho navlečeme do nových riflí od vás, že mu z toho alespoň nepolezou ven lýtka.

- Na živý tvory se předem vykašlejte. Hele, jako fakt se na to vyserte. To říkáme na rovinu. Žádný štěně, žádný kotě, žádný křečky, žádný kudlanky. Nic. Vy pak nebudete muset vysvětlovat, proč jste omylem vysáli vysavačem křečka Marečka a chlácholit dítě, že to je v pořádku, že křeček Mareček si to tak přál a že se mu to děsně líbilo, ale teď bude děsně hodně spinkat s otočenou hlavičkou a s přelámanými nožičkami. Nota bene, když bude dítě s želvičkou dělat „brm brm“ o koberec, jakože autíčko a želvička zařve.

Až bude naše dítě připraveno na nějaký zvířátko a jestli ho bude chtít, tak mu ho koupíme sami.

Jak již bylo řečeno. Opravdu si vás vážíme. Tento menší seznam berte spíš jako takový návrh pro příště a věříme, že se tímto otevřeným dopisem mezi námi nic nemění a nadále platí, že si dítě berete na víkend k sobě domů, protože my bysme se rádi vyspali.

A TADY máte 6 ukázek toho, jak prarodiče systematicky sabotují výchovu našich dětí.

Komentáře