Ohlédnutí za německými volbami: 5 poznatků, které bychom si měli z výsledků odnést

Německo již zná nové složení svého spolkového sněmu neboli Bundestagu. 709 nově zvolených poslanců z celkem šesti stran bylo zvoleno během nedělních voleb a nyní již začínají jednání, která povedou k sestavení spolkové vlády, v jejímž čele jako kancléřka opět zasedne Angela Merkelová. Co bychom o německých volbách měli vědět?

1) Angela Merkelová počtvrté kancléřkou

Vítězkou voleb se stala koalice křesťanských demokratů CDU/CSU v čele s Angelou Merkelovou. Pro tu to znamená historický úspěch, jelikož se stala teprve třetím člověkem, kterému se povedlo vyhrát volby počtvrté v řadě a první ženou, která dosáhla této vysoké mety. Merkelová se tak zařadila po bok legendárních kancléřů Konrada Adenauera a Helmuta Kohla. Aby se jim ale vyrovnala, musela by Merkelová zvítězit i v následujícím volebním období. Těžko soudit, v jaké situaci bude Německo v roce 2021 a zda bude Angela Merkelová opětovně kandidovat, nicméně její výchozí pozice k vyrovnání kancléřského rekordu rozhodně nebude jednoduchá.

2) Nejhorší poválečný výsledek pro tradiční strany

CDU/CSU ve volbách zvítězila s necelými 33 % všech hlasů, druzí sociální demokraté ze strany SPD obdrželi zhruba 20,5 %. Oba výsledky jsou silné a samy o sobě by stačily k pokračování v koalici, která Německo vedla v uplynulých čtyřech letech, nicméně pro představitele těchto dvou největších německých politických stran by se mělo jednat i o svým způsobem varovný signál. Obě strany oproti předchozím volbám výrazně propadly. CDU/CSU ztratila přes 8,5 % voličů, SPD zhruba 5,2 %, v přepočtu na voliče to znamená několik milionů voličů, kteří raději odevzdali svůj hlas některé z menších stran. Pro tradiční strany je to tak nejhorším volebním výsledkem od konce druhé světové války.

3) Konec velké koalice, čeká Německo "Jamajka"?

Už po ohlášení prvních odhadů bylo jasné, že koalice křesťanských a sociálních demokratů bude v Německu minulostí. Předseda SPD, bývalý předseda evropského parlamentu Martin Schulz, oznámil, že vzhledem k neuspokojivému výsledku se jeho strana na následující čtyři roky uchýlí do opozičních lavic. Schulze obecně můžeme považovat za hlavního poraženého tohoto volebního klání, jelikož namísto kancléřských ambicí se mu povedlo dovést svou stranu k nejhoršímu výsledku za posledních 70 let. Nejpravděpodobnějším scénářem tak nyní je, že Německo povede koalice přezdívaná Jamajka, podle barev jamajské vlajky, které zároveň mají přidělené jednotlivé strany. Černou barvu reprezentuje CDU/CSU, žlutou němečtí Svobodní FDP a zelenou pak příznačně Zelení.

4) Úspěch extrémistů z obou konců politického spektra

Druhou stranou neúspěchu velkých stran je úspěch stran malých. Bohužel v konkrétním případě Německa to znamená i úspěch extremistických politických ideologií. Třetí nejlepší výsledek ve volbách zaznamenala krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která se do Bundestagu dostala se ziskem 12,6 %. Pro mnoho Němců znamenala volba AfD protestní volbu i navzdory tomu, že voliči populistické strany neměli problém přiznat, že jim vadí některé ultrapravicové názory představitelů strany. Úspěch ale zaznamenala s 9,2 % hlasů i krajní levice personifikovaná hlavně ve straně Die Linke hlásící se k marxistické ideologii a vystupující jako jacísi komunisté moderní doby. Rovněž názory některých představitelů německých Zelených, kteří obdrželi necelých 9 % hlasů, zastávají názory, které se dají označit za extrémně levicové.

5) Co bude dál? Vítězství pragmatismu staví Německo do nelehké pozice

Volby jsou jen prvním krokem k tomu, jakým směrem se bude německá politika v následujících letech ubírat. Výsledky nicméně ukazují, že země to nebude mít jednoduché a Angela Merkelová jako kancléřka bude pod velkým tlakem a bude muset využít svého politického talentu na maximum. Výrazný úspěch AfD poukazuje na to, že Němce trápí situace týkající se uprchlické krize, ke které se politici opětovně budou muset postavit čelem a kromě přijímání uprchlíků budou muset řešit i to, co dělat s lidmi, kteří by se mohli vrátit do zemí, ze kterých přišli, a nechtějí. Tříbarevná koalice se pak bude potýkat se střetem konzervativních a liberálních ideologií jednotlivých stran, stejně jako s odlišným pohledem liberálů pravicových z FDP a levicových ze Zelených. Prosadit klíčové body bude na vládní úrovni složitější, než tomu bylo v předchozích letech. Ani někdejší koaliční partner SPD v řadách opozice to rozhodně Merkelové nebude usnadňovat.

A TADY se podívejte na bilanci končícího českého volebního období.

Komentáře