Psal se 21. leden roku 1950, když byl v závěru jednoho z nejpozoruhodnějších soudních procesů v dějinách Spojených států amerických bývalý úředník ministerstva zahraničí Alger Hiss usvědčen z křivopřísežnictví. V souvislosti se svým údajným zapojením do sovětské špionážní skupiny před druhou světovou válkou a během ní byl Hiss odsouzen, ačkoli po celou dobu vytrvale bojoval za svou nevinu.
Dýňové dokumenty
Případ proti americkému diplomatovi Algeru Hissovi začal již v roce 1948, kdy Whittaker Chambers, přiznaný bývalý komunista a redaktor časopisu Time, vypovídal před Výborem pro neamerickou činnost Sněmovny reprezentantů a obvinil Hisse, že byl ve 30. a 40. letech komunistou. Chambers také prohlásil, že mu Hiss během svého působení na ministerstvu zahraničí ve 30. letech předával přísně tajné zprávy.
Hiss před výbor předstoupil a obvinění důrazně odmítl s tím, že Chamberse vůbec nezná. Později, po konfrontaci s Chambersem tváří v tvář, Hiss přiznal, že ho zná, ale že Chambers v té době používal jiné jméno. V krátké době pak Chambers předložil slavné „Pumpkin Papers“, tedy kopie dokumentů, které mu podle jeho slov Hiss předal ve 30. letech. „Dýňové dokumenty“ se jim říkalo proto, že je Chambers schovával v dýni na svém dýňovém záhoně.
Komunisté všude
Vzduch brzy zaplnila obvinění a protiobvinění týkající se právě špionáže. Hissovi obhájci, například ministr zahraničí Dean Acheson, prohlásili, že odpůrci prezidenta Trumana si z Hisse dělají obětního beránka.
Sám Truman prohlásil, že výbor používá k očernění Hisse „red herrings“, tedy že jde o situaci, kdy se někdo snaží něčím odvést pozornost od důležitých a relevantních otázek či problémů. Kritici opáčili, že Truman a Acheson „hýčkají“ komunisty a že Hiss je jen špičkou ledovce. Tvrdili rovněž to, že komunisté pronikli i do nejvyšších pozic americké vlády, což mělo za následek ještě větší hysterii týkající se všudypřítomných komunistů a špionů.
Soudní proces
Nakonec byl Hiss postaven před soud. Protože byl již promlčen, nebyl souzen za velezradu. Místo toho byl obviněn ze dvou křivých svědectví. Lhal o předávání vládních dokumentů Chambersovi a popíral, že by se s Chambersem od roku 1937 stýkal. V roce 1949 skončil první soudní proces za křivou přísahu patovou situací poroty. Druhý proces skončil v lednu 1950 rozsudkem o vině v obou bodech obžaloby.
Bitva o Hissův případ pokračovala ještě dlouho po vynesení rozsudku. Ačkoli mnozí věřili, že Hiss byl velmi zneuznaným úředníkem, který se stal obětí antikomunistické hysterie konce 40. let, jiní byli pevně přesvědčeni, že byl prolhaným komunistickým agentem. Až do své smrti 15. listopadu 1996 ve věku 92 let se Hiss nikdy neodchýlil od svého tvrzení o nevině.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
