Edmund Kemper nebyl obyčejným sériovým vrahem a nekrofilem. S IQ přesahujícím 140 bodů, výškou 206 centimetrů a hmotností 140 kilogramů byl vybaven parametry, které jeho obětem nedávaly moc možností bránit se. V kombinaci s psychopatickým chováním, které se projevovalo už od dětství, se jednalo v 60. a 70. letech minulého století o jedince, jehož byste rozhodně nechtěli venku potkat.
Vrah, který se neštítil zabít i své prarodiče
Matka, alkoholička, a otec, kterého obdivoval, po rozvodu rodičů zmizel a nenechal po sobě ani vzkaz. Možná i tohle byly příčiny, proč Edmund Kemper od dětství vykazoval známky psychopatického a antisociálního chování vůči zvířatům a později i lidem. Narodil se 18. prosince 1948 v americkém Burbanku. Jako novorozenec vážil neuvěřitelných 5,9 kilogramů a ve čtyřech letech byl mnohdy o hlavu vyšší než jeho vrstevníci. Od dětství projevoval pozoruhodnou inteligenci, avšak v kombinaci se zvrhlým chováním byla tato inteligence často přehlížena. Například když mu bylo deset let, rozhodl se doma na zahradě zaživa pohřbít kočku, kterou následně po několika minutách vykopal, aby ji mohl uškrtit a odříznout jí hlavu, kterou pak připevnil na kůl. Poté, co byl konfrontován s touto hrůznou čiností, dokázal před rodinou vylhat, že za smrt kočky nebyl zodpovědný. O tři roky později zavraždil další kočku, tentokrát uškrcením. Nelíbilo se mu totiž, že kočka dává přednost jeho mladší sestře Allyn. Tělo kočky rozcupoval na kusy a schoval je doma ve skříni, než je objevila jeho matka.
Po rozvodu rodičů zůstal Edmund pouze s matkou, která kromě závislosti na alkoholu trpěla hraniční poruchou osobnosti. Matčino chování vůči němu bylo často agresivní a ponižující, což eskalovalo napětí v rodině. Edmund často trávil noci v zamčeném sklepě, protože jeho matka se obávala, že by mohl znásilnit svou starší sestru. V roce 1963 utekl Edmund za svým otcem do Kalifornie, kde zjistil, že se otec znovu oženil a má dalšího syna. Nicméně setrval zde pouze krátce, než byl poslán zpět do Montany. Jeho matka, Clarnell, nechtěla mít Edmunda ve svém domě, a proto jej poslala žít k jeho prarodičům na ranč v Kalifornii.
První obětí Edmunda Kempera se stala jeho vlastní babička Maude, a to 27. srpna 1964. Existují různé verze toho, co se tehdy stalo – podle některých zdrojů ji Kemper zastřelil poté, co se spolu hádali, zatímco podle jiných ji bodl nožem. Tentýž den zastřelil i svého dědečka, který se zrovna vrátil domů z nákupů. A proč to udělal? Prý prostě chtěl jednoduše zjistit, jaké to je. Po tragickém incidentu telefonicky kontaktoval svou matku, jež ho přiměla k tomu, aby se přiznal a šel na policii. Kvůli svému nízkému věku byl poslán do psychiatrické léčebny, kde bylo zjištěno, že má mimořádně vysoké IQ. První testy ukazovaly 136 bodů. Později provedené testy dokonce ukázaly hodnotu 145 bodů. I přes některé protesty lékařů byl po pěti letech propuštěn na svobodu a svěřen do péče své matky. Ta už ale nejspíš tušila, že by se k ní domů neměl vracet. Nakonec se totiž také stala další z jeho obětí, jenže předtím stihl ještě několik vražd.
Mezi květnem 1972 a dubnem 1973 se Edmund Kemper dopustil sériových vražd, při kterých zabil šest studentek, svou vlastní matku a její nejlepší přítelkyni Sally Hallett. Jeho vražedné útoky často následovaly po hádkách s matkou, aby si vybil vztek. Kemper si za oběti vybíral výhradně stopařky, které následně zavezl na nějaké odlehlé místo, kde je následně zavraždil (nejčastěji je udusil, uškrtil nebo zastřelil). Poté převezl těla do svého bytu, kde se dopustil dalších strašlivých činů v podobě pohlavního styku s mrtvým tělem, pitvání a řezání hlav.
Během svých vražedných činů se Kemper snažil být neustále krok před vyšetřovateli. Pravidelně navštěvoval bar The Jury Room, kde se seznámil s několika policisty, kteří pracovali na případu. Tento neobvyklý krok mu pomáhal získat informace o průběhu vyšetřování a udržet svou mysl v jistotě, že nepatří mezi podezřelé. Ani Kemperovi přátelé nezpozorovali žádné podezřelé chování a otevřeně s ním diskutovali o průběhu vyšetřování, aniž by tušili, že mluví se sériovým vrahem. Po svých posledních vraždách (vlastní matka a její kamarádka Sally Hallett) propadl panice a následně se rozhodl zavolat z telefonní budky na policii a sám se udat.
V listopadu 1973 byl Edmund uznán vinným z osminásobné vraždy, za což on sám požadoval trest smrti, ale soud se rozhodl mu nevyhovět. Nakonec dostal doživotí bez možnosti předčasného propuštění.
Náš tip: Osudy vraha Edmunda Kempera si můžete pustit i na videu našeho partnerského webu. Další osudy plné zla najdete i na platformě Stream.
Zdroj informací:
https://en.wikipedia.org/wiki/Edmund_Kemper
https://www.biography.com/crime/edmund-kemper
Podobné články
Doporučujeme
Jan Fiedler
