Nejstarší píseň světa: poslechněte si sumerský hymnus starý 3400 let

Promluví na vás hlas zaniklé vyspělé civilizace z dob, kdy se u nás mlátili lidé klackem po hlavě.

Na začátku padesátých let vykopali archeologové několik hliněných tabulek, jejichž stáří později určili na 14. století př. n. l. Stalo se tak na místě starověkého města Ugarit, které svého největšího rozmachu dosáhlo někdy na konci doby bronzové.

Dvě století poté, co zde byly ‚vyrobeny‘ nalezené tabulky, ho zničily nájezdy tzv. mořských národů – pirátských civilizací, o kterých prakticky skoro nic nevíme. Naleziště se nachází kousek od syrské Latakie na místě zvaném Ras Šamra, což česky znamená Fenyklový mys.

Tabulky byly posety klínovým písmem, přesněji řečeno písmeny tvořícími text a zároveň i číslicemi, vlastně celými řadami číslic, které nedávaly žádný smysl. O deset let později zasedla k těmto tabulkám americká asyrioložka (odbornice na starověkou Asyrii, do jejíhož období Ugarit šířeji spadá) Ann Draffkorn Kilmer(ová) a podle vlastních slov úplnou náhodou přišla na to, že se nejedná o žádné matematické vyjádření, nýbrž o notový zápis.

Dnes to vypadá jako nějaká obyčejná příhoda ze světa badatelů starověkých dějin, ale její objev tehdy vyvolal „revoluci“ – jak mezi jejími kolegy, tak i mezi muzikology. Ti totiž do té doby tvrdili, že jako první přišli se skutečnou hudbou až o mnoho století později staří Řekové, kteří chápali matematické souvislosti mezi frekvencemi jednotlivých tónů a dokázali tak vytvořit harmonické stupnice.

Jenže nalezené tabulky dokazovaly, že harmonii – v tomhle případě sedmitónovou diatonickou (která umí vyjádřit jak veselý dur, tak smutný mol) – znali minimálně již obyvatelé tehdejšího Ugaritu.

A zde si již můžete poslechnout, jak nejstarší píseň zní. Podle písemného obsahu nalezených tabulek se jedná o hymnus věnovaný bohyni Nikkal, patronce ovocných sadů.

Tahle ukázka pravděpodobně není příliš věrná. Neznáme totiž původní tempo skladby a hlavně, ty midi klávesy neznějí úplně historicky – naopak, zní to naprosto příšerně. Následující dvě verze jsou daleko povedenější a věrnější, protože je provedl specialista na tuhle hudbu – Michael Levy – a navíc na historický nástroj.

1.

2.

Na tabulce se totiž objevuje i důležitá zmínka o tom, že skladbu hraje nástroj zvaný sammûm, což je starověká devítistrunná lyra. V tomhle podání ji také již předvydala Ann Kilmer(ová) spolu se svým kolegou Richardem Crockerem na albu s názvem Sounds from Silence, kde najdete i jiné skladby z dávných dob Blízkého Východu a v přiloženém bookletu pak i fotografie z daných míst a překlady textů ze starověkých „zpěvníků“ na hliněných tabulkách. Jak taková starověká lyra (v tomto případě jedenáctistrunná) nejen zní, ale i vypadá, se podívejte tady:

A TADY máte 9 nejpodivnějších, nejhrůznějších a nejzrůdnějších archeologických nálezů z poslední doby.

Komentáře