Nejslavnější pračlověk slaví: 5 zajímavostí o Ötzim, který byl objeven před 26 lety

O našich předcích z pravěku toho víme poměrně málo a jejich život je do značné míry obestřen tajemstvími. Velkou část poznání života pravěkých lidí mají vědci díky Ötzimu, mumifikovanému muži, který žil před více než pěti tisíci lety. Je to 26 let, co bylo jeho dokonale zachovalé tělo nalezeno zamrzlé v alpských ledovcích. Co vlastně o nejslavnějším pračlověku víme?

1) Nalezen jen dílem náhody

Objev Ötziho není dílem nějakého cíleného vědeckého bádání nebo expedice, jejímž cílem by měl být objev dokonale zachovalého mumifikovaného těla pravěkého člověka. Naopak, jeden z nejcennějších archeologických nálezů se odehrál vlastně čirou náhodou. 19. září 1991 v Ötztalských Alpách na hranici mezi Rakouskem a Itálií narazila dvojice německých turistů Helmut a Erika Simonovi na kus těla vyčnívajícího z ledu. Domnívali se, že jde o ostatky některého z v oblasti nedávno tragicky zesnulých horolezců. Až druhý den zjistil horský četník spolu se správcem nedaleké chaty, kteří se pokoušeli tělo z ledu vyprostit, že mají tu čest s mnohem starším tělem.

2) Rakušák, který je vlastně z Itálie

Ledovcový muž dostal jméno Ötzi podle jména místního alpského hřebene. Shodou okolností se jeho vyprošťování účastnila i horolezecká výprava, jejímž členem byl i legendární Reinhold Messner. Po vyproštění bylo mumifikované tělo převezeno na zkoumání do Innsbrucku a dlouhou dobu byl Ötzi považován za největší objev v historii Rakouska. Problém ale je ten, že mumie nebyla nalezena na rakouském území, jak se její objevitelé nejprve domnívali. Horská hranice Rakouska a Itálie je vymezena poměrně vágně a přezkoumáním bylo zjištěno, že místo, kde Ötzi zhruba 5 tisíc let spal svůj věčný ledový spánek, leží již skoro 100 metrů na italské půdě. Když se vše vyjasnilo, bylo tělo vydáno Itálii, kde je dnes vystaveno v archeologickém muzeu v Bolzanu.

3) Pětačtyřicetiletý pastevec, který před smrtí pojedl maso z kamzíka

Od svého objevu byl Ötzi podroben intenzivnímu vědeckému zkoumání. To odhalilo, že se jednalo o zhruba pětačtyřicetiletého muže z doby měděné, který žil v době přibližně mezi lety 3359 a 3105 př. n. l. Byl vysoký 165 cm a vážil zhruba 50 kilo, přičemž mumifikace v ledu tělo vysušila na pouhých 13,75 kilo. Analýza jeho žaludku odhalila i to, jaká byla Ötziho poslední jídla. Zhruba osm hodin před smrtí snědl pravěký muž jelení maso s jednoduchým bylinkovým chlebem, kořínky a ovocem a pak ještě dvě hodiny před tím, než jeho život v horách vyhasl, pojedl maso z kamzíka. Zkoumáním jeho kostí bylo zjištěno, že Ötzi byl s největší pravděpodobností horským pastevcem zvyklým na dlouhé pochůzky v alpském terénu a nejspíše byl schopen i sám zpracovávat měď, o čemž svědčí stopy arzenu v jeho vlasech.

4) Zdroj poznatků o životě v pravěku

Vzhledem k tomu, že led téměř dokonale zakonzervoval nejen Ötziho tělo, ale i jeho oblečení a vybavení, které měl při sobě v okamžiku smrti, stal se tak nejcennějším a nejkomplexnějším zdrojem informací, které o našich předcích z doby měděné máme. Díky Ötzimu víme nejen to, co jeho současníci jedli, ale i jaké nosili oblečení. Ötzi měl na sobě pečlivě zpracovaný plášť utkaný ze sušené trávy, z kožešin sešité boty, opasek, přiléhavé kalhoty a bederní roušku. Na tom všem měl ještě kabát z kožešin a hlavu mu pokrýval čepec z medvědí kůže. Řemeslná dokonalost jeho oblečení přivedla vědce ke zjištění, že již v této době existovali lidé, kteří byli jakýmisi předchůdci krejčích a ševců a vyráběli oděvy a obuv pro ostatní. U sebe měl pak Ötzi ještě dlouhou dřevěnou sekyrku s měděnou hlavicí, několik šípů s kostěnými hroty, nůž s dřevěnou rukojetí a pazourkovým ostřím, křesací kamínek a jakýsi vrták. Mimo to bylo Ötziho tělo na několika místech zdobeno tetováním.

5) Proč vlastně musel Ötzi zemřít?

Otzi je mrtvý již přes pět tisíciletí, přesto ale už jeho objevitele a následně všechny badatele zajímalo, jak a proč vlastně zemřel. Odpověď na tuto otázku zatím nedovedl nikdo dát se stoprocentní jistotou. Vyvráceny byly původní verze o tom, že Ötzi prostě jen v horách umrzl nebo že zde byl ponechán jako oběť. Dlouhou dobu se mělo za to, že za jeho smrt mohla střelná rána šípem, která byla objevena na jeho levém rameni a v případě zasažení tepny byla potenciálně smrtelná. Nejnovější skeny počítačovou tomografií nicméně odhalují, že s největší pravděpodobností smrt pravěkého muže způsobila podlitina vzniklá na mozku z rány do hlavy. Co tuto ránu ale způsobilo, vědci netuší. Spekuluje se i o tom, že Ötziho smrt je zaznamenána na rituálním kameni nalezeném pár stovek metrů od místa, kde se nalézalo jeho tělo. Pravěká rytina stará zhruba stejně jako Ötzi znázorňuje postavu, která lukem střílí na jinou postavu otočenou zády.

A TADY se podívejte, čím se vybavit v dnešní době na cestu do hor.

Komentáře