Nejlepší a nejhorší momenty v 5000 let staré historii make-upu

Proč se ženy malují a voní? Nikoli proto, že jsou ošklivé a smrdí. A dělají to tak už od nepaměti. Ideální tvář a intenzita zvýraznění se ale s dobou celkem zásadně měnila.

Zveme vás na průlet těmi nejlepšími i nejhoršími momenty make-upu v historii. Nastupme spolu s vizážistkou a maskérkou Lisou Eldridge do stroje času a pokochejme se tolik odlišnými způsoby zkrášlování ženské tváře v jednotlivých kapitolách lidských dějin.

Ve starověkém Egyptě nosili make-up všichni - muži i ženy ze všech majetkových tříd. Zároveň patřili, co se týče kosmetických prostředků, k vůbec největším experimentátorům, byli ale zároveň sofistikovanými chemiky, takže jim při krášlení nešlo o život (jako v pozdějších érách).

Řekové fandili spíše mužské kráse. A ženy za zdmi svých paláců moc parády nenadělaly. Co se týče tehdejšího líčení, řídily se spíše heslem, že v jednoduchosti je krása. Trocha pudru na tváři a dotek přírodní barvy na rtech a lícních kostech musely počestné ženě naprosto postačovat.

Příchod křesťanství a raný středověk znamenal ještě větší nudu na ženských tvářích. Nechutné a hříšné - přesně takhle vnímali tehdejší ‚nudaři‘ pokusy dodat tváři trochu šťávy. Ženy se ale nenechaly znechutit. Experimentovaly s přírodními přípravky, ale při tom měly na paměti, že výsledný efekt musí být prakticky nerozeznatelný od přirozené tváře.

Zato 16. století, hlavně v italských Benátkách, úplně otočilo list. Dramatické a divoké líčení bylo exkluzivní, drahé a také vysoce toxické a zanechávalo na tvářích nepěkné efekty. Čím více jste ho používali, tím více jste ho museli použít příště.

V 18. století se dámy rozkošně styděly. Nejvíc se styděla madame Pompadour, podle které získal jeden odstín růže své jméno už navždy. Nakreslený stud také zdůrazňoval to, že dámy s růžovými tvářičkami nepatří mezi plebs, nýbrž mezi aristokracii.

Za královny Viktorie měly Angličanky utrum. Make-up byl synonymem vulgarity. Pokud chtěly ctihodné dámy získat aspoň trochu barvy ve tváři, musely se do ní štípnout.

Konec 19. století a nástup němého filmu s ženskými tvářemi celkem zamával. Každá chtěla mít obličej tak výrazný jako hvězdy stříbrného plátna. Z make-upu se postupně stal prvek zábavy a ženské síly. To, co patřilo v minulých érách pár vyvoleným, se stalo prostředkem pro masy.

Každá žena chce být krásná. A dnes může svoji představu o kráse promítnout na svoji tvář v nesčetných podobách. Rovnou se tak pozná i jestli není náhodou úplně blbá - jako třeba TYHLE EXPERTKY.

A TADY máte 7 chyb, kterých se dopouštíte při líčení a vypadáte kvůli nim staře a unaveně.

Komentáře