Nejdůležitější křesťanské svátky? Ale kdeže, téměř vše na Velikonocích je pohanské

Velikonoce bývají vedle Vánoc považovány za nejvýznamnější křesťanský svátek. Věřící na celém světě si v tomto období připomínají ukřižování a následné zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Oslavy velikonočních svátků se většinou liší podle jednotlivých zemí. To je do značné míry způsobeno tím, že valná většina z tradic spojených s křesťanskými Velikonocemi je mnohem starší a pochází z pohanských dob.

Pro křesťany po celém světě jsou v současné době probíhající Velikonoce významným svátkem. Představují vzpomínku na ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista a tedy i jeho oběť jako syna božího, který na sebe vzal hříchy lidstva. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, že většina velikonočních tradic nemá s Ježíšem příliš společního a liší se zemi od země? Je to způsobeno tím, že oslavy Velikonoc jsou do značné míry starší než samo křesťanství.

První křesťané to neměli jednoduché. Jejich náboženství bylo ve starém Římě pronásledováno, věřící byli mučeni a popravováni a veškeré obřady musely probíhat v tajnosti. I když persekuce křesťanů ustala, museli se během šíření víry potýkat s tím, že většina lidí byla navyklá na staré pohanské zvyklosti a nemínila se jich vzdát. Křesťanství tak nezbylo, než se v mnoha ohledech přizpůsobit a své svátky naroubovat na ty pohanské.

Jak je dobře známo, na rozdíl od Vánoc nemají Velikonoce pevné datum. Ve čtvrtém století bylo stanoveno, že jejich oslavy připadnou každý rok na neděli následující po prvním jarním úplňku. Pokud první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Pondělí velikonoční podle těchto pravidel může tedy připadnout na den v rozmezí od 23. března do 26. dubna. Přesné datum Ježíšovy smrti se za pomoci astronomických výpočtů snažil určit i Isaac Newton, který dospěl k závěru, že Kristus byl ukřižován v pátek 7. dubna 30, 3. dubna 33 nebo 23. dubna 34.

Už samotné určení data Velikonoc přímo odkazující na cykly slunovratů je jasnou úlitbou pohanům, pro něž bylo střídání ročních období mnohem významnější než pro křesťany a shodou okolností v době konání Velikonoc i Vánoc probíhaly i pohanské slunovratové slavnosti. Zajímavostí je i to, že na velikonoční dobu připadá i mnohem starší židovský svátek Pesah připomínající útěk Židů z egyptského otroctví a pouť do Svaté země.

Ostatně i Ježíšovo znovuzrození není ničím jiným než metaforou k znovuzrození, které prožívá na jaře příroda. Ježíš jako syn boží symbolizuje slunce a kříž, na kterém byl umučen, je paralelou k souhvězdí Jižního kříže, který se shodou okolností v sobě Velikonoc objevuje na obloze na naší polokouli. Samotná poprava božstva a jeho vzkříšení není ničím novým. Před Ježíšem se totéž mělo přihodit sumerské bohyni Ištaře, egyptskému Hórovi, indoíránskému Mithrovi nebo milenci římské bohyně Kybelé Attisovi. Stejně jako u Ježíše i u nich se věřilo, že byli zrozeni z neposkvrněného početí. Aby náhod nebylo málo, k jejich vzkříšení vždy došlo po jarním slunovratu.

I jednotlivé symboly Velikonoc, které známe z našich končin, jsou pozůstatky předkřesťanských kultur. Velikonočního zajíčka jako symbol na jaře zrozeného nového života měla jako jeden z atributů germánská bohyně Eostre, beránek symbolizoval totéž u jiného severského božstva. Stejně tak mladé proutky z vrby, které každý rok na jaře opět vyraší, pochází z keltské kultury. Pletení pomlázek je pak symbolem soudržnosti - jeden proutek se snadno zlomí, když je jich více spojených, už to není tak lehké, na což si vzpomeneme i z bájí o knížeti Svatoplukovi.

Vajíčko je pak poměrně jednoznačným symbolem ženství a plodnosti. Původně se vajíčka, která mladá děvčata dávala chlapcům, barvila jen na červeno. Podle křestanů jde o barvu Kristovy krve. Nicméně vysvětlení je o poznání prozaičtější. O krev skutečně jde, jen ne tak úplně o tu Ježíšovu, pokud tedy ve skutečnosti nebyl ženou. Děvče tak dávalo na jaře mládenci najevo, že již má menstruaci a tudíž je schopné zplodit dítě a tak symbolicky vytvořit nový život.

TADY se můžete podívat, jak bizarními způsoby se dají různě po světě Velikonoce slavit.


Komentáře