Naše babičky mívaly na stole maso jen jednou týdně. Bývalo drahé a navíc tehdy ještě neexistovaly ledničky, takže maso ani nešlo dlouho skladovat. Možná si také vybavíte vzpomínku na své starší příbuzné, jak se před jídlem pomodlili a symbolicky poprosili za odpuštění, že kvůli nim zhasl život zvířete. Dnes o mase nepřemýšlíme a některé děti žijí v představě, že maso se vyrábí někde v Tescu asi ze pšenice. Absolutně neřešíme, že zabíjíme živé tvory a kusy masa necháváme na talíři.

meat.jpg

Takhle před pár lety protestovala organizace proti týrání zvířat PETA na newyorském Times Square

Jen si představte, jak jíte vlastního otce a ušklibujete se nad tím, že hrudí je příliš prorostlé tukem. Pěkně s otcem do misky pro psa. Ne, nejsem militantní vegan, jen přemýšlím a domýšlím. Průměrná spotřeba masa v Česku se v roce 2016 dostala nad 80 kg a pořád roste. Každý rok je jen kvůli naší mlsné hubě zabito skoro 150 milionů zvířat. To je patnáct zvířecích životů ročně na každého Čecha – tedy zhruba pětadvacetkrát víc, než bylo za druhé světové války zavražděno Židů.

„Šokující“ mrtvá prasátka?

525bee7b2a0e8_osize1068x623q71hdb5d0a.jpg

Když před pěti polské macro začalo prodávat tahle selátka, mohli se všichni zbláznit... jedni nakupovali jako diví, druzí moralizovali.

Každý rok snědí Češi skoro 140 milionů kusů drůbeže a čtyři miliony prasat, ale třeba i 1,2 milionu králíků a nutrií, tři stovky koní a dva tisíce pštrosů. Smrt, která se za masem skrývá, ale nevidíme. Maso pro nás totiž už dávno není bývalé tělo živého tvora, ale jen úhledná krychlička červené hmoty, uložená v mrazáku samoobsluhy. V říjnu 2013 dalo polské Macro do prodeje půlená a celá selátka zatavená do fólie. Vypukl skandál – zákazníci protestovali, že prý je to „šok“ a „hrůza“. „Jsem pobouřená a znechucená,“ napsala tehdy jakási Joanna. „Co se asi tak děje v hlavách dětí, které vidí taková prasátka v obchodech?"

No co by se asi tak v těch hlavách dělo? Děti si aspoň uvědomí, že šunka, guláš a tlačenka se dělá z mrtvých, kdysi za živa roztomilých prasátek. Uvidí jen to, co viděly tisíce generací dětí před nimi. Macro mělo tehdy dostat spíš diplom, že významně přispívá k výchově a osvětě a lidem zblblým přílišnou „kulturou“ ukazuje, jak to chodí ve skutečném světě.

Snědl by generál psa?

Tohle bývalo prase – tvor chytřejší než pes. Nebo je to blbá ovce? Slavný rakouský etolog Konrad Lorenz v knize Takzvané zlo napsal, že většina lidí by nedokázala zabíjet jen pomocí svých přirozených ‚zbraní' – holých rukou, nehtů a zubů. Jakákoli technologie včetně pěstního klínu či nože už ale posouvá práh toho, kam až jsme v usmrcování schopni zajít. Moderní válečné prostředky pak člověka úplně oddělují od toho, co působí. Zabíjení je díky nim kdesi daleko. Letci, shazující bomby na spící města, často bývají jemní a kultivovaní lidé, kteří by v přímém kontaktu neublížili ani mouše. Uměl by generál, který dává rozkaz k odpálení mezikontinentální jaderné rakety, zabít, vykuchat a upéct svého psa? Třeba maltézáčka? Že vám ta otázka přijde otázka blbá a směšná?

Před pár lety jsme vyrazili na tradiční Velikonoce do Rumunska. Když v odlehlé horské vesnici Bradešti horal Vasile podřízl beránka, náš kamarád Vladimír Mečíř z Roztok u Kruhu se z toho složil. Prostě se rozbrečel, a aby beránkovu smrt ‚rozchodil‘, musel si dát tři decáky kořalky. Vladimír ale přitom rád navštěvuje pražskou restauraci Brasileiro, kde číšníci roznášejí voňavá masíčka na rožni.

Je pokrytec? Vůbec ne. To, co si v Brasileiru s mlaskáním vychutnává, už totiž nejsou býčci, prasátka, jehňátka a kuřátka. Je to jen anonymní, tepelně upravená zvířecí svalovina. A jen blázen by přece plakal kvůli čistému proteinu, když smrt zůstala někde daleko. Proto bude Vláďa za 14 dní na své narozeniny grilovat prase, přesněji maso z prasete. Zabije mu ho ale někdo jiný. Je to kruté?

Opačným extrémem je, když propadnete zbytečnému sentimentu. Třeba jako rodina, která si koupila živého vánočního kapra. Pojmenovali ho Arnošt. Pár dnů si spokojeně plaval ve vaně a dvě děti chodily hladit jeho slizký hřbet. Den přes Vánocemi se otec opil na kuráž, vzal Arnošta paličkou, naporcoval, obalil a usmažil. Jenže když pak rodina zasedla ke sváteční večeři, sedmiletá dcera řekla: „Chudák Arnošt!“ Všichni včetně otce se rozbrečeli a Vánoce byly v hajzlu.

Rychlé podříznutí

Stejně eticky jako Židé podřezávají zvířata i muslimové. Jak tedy ke smrti kvůli masu přistupovat realisticky? Třeba jako šochet, tradiční židovský řezník, který zvířata zabíjí „košer“ způsobem. Podle rituálních předpisů se nejdřív musí ujistit, že porážku nevidí jiná zvířata, aby je to zbytečně nestresovalo. Na krku zvířete pak najde místo, kudy probíhají tepny, a jediným tahem ostrého nože je přetne. Zvíře díky tomu velmi rychle vykrvácí, takže trpí méně než při standardním způsobu usmrcování. Rychlé přetnutí tepen totiž obratem vyřadí z činnosti jak vědomí, tak i centrum bolesti.

Dnešní jatka ale mají k takové tradiční „idyle“ daleko. Zvířata šílená strachem jsou převážena stovky kilometrů. Elektrické biče je pak ženou do stále se zužujícího prostoru, kde jim podjedou nohy, až spadnou hlavou na elektrody. Živá kuřata visí za nohy na pásu, který je nezadržitelně veze k roztočené pile podřezávající krky... Ochránci zvířat ale vkládají naděje do pěstování masa v tkáňových kulturách. Představte si tank s živným roztokem, ve kterém neustále dorůstá flákota vepřové panenky. Bez potoků krve, bez smrtelného kvikotu.

Zaslužte si maso!

„Řeznictví“ je obraz italského barokního malíře Annibale Carracciho z roku 1580. Že trapně moralizujeme? Ne – jíst maso je podle nás úplně v pořádku. Většina tradičních kultur z celého světa ale jeho dárcům aspoň rituálně děkuje. „Odpusť nám, že tě teď zabijeme a sníme,“ modlí se domorodci z indonéského ostrova Siberut k praseti, které se chystají podříznout. „Nebýt tvé ušlechtilé smrti, sami bychom zahynuli.“

Zkuste to jako oni. Kupte si telátko nebo aspoň králíčka. Dejte mu jméno, rok dva se o něj pečlivě starejte, krmte ho, mazlete se s ním... A pak mu hezky něžně podřízněte krk a dívejte se mu do očí, dokud nevyhasnou. Váš pradědek to tak dělal skoro každý týden. Jste chlap po něm, nebo jste jen útlocitný přizdisráč, který sice nedokáže zabít, ale mlaská a po bradě mu teče teplé sádlo?

A tady se ještě podívejte na 7 důvodů, proč nebýt vegetariánem a jíst maso.