Když roku 1770 zavedla Marie Terezie čísla popisná na domech pro snadnější orientaci ve městě, zmizel význam symbolů a znaků, které celá staletí promlouvaly k lidem tak srozumitelně, jako k nám teď promlouvají vývěsní a reklamní štíty.
Přemýšleli jste někdy nad tím, kde se nad vchody starých domů vzaly ty krásné reliéfy, obrazy nebo plastiky? Proč si s tak komplikovanými výjevy dával někdo vůbec práci? Jen tak pro okrasu?
Ani omylem. Domovní znamení měla čistě praktickou funkci. Byla úzce spjata s domem, s jeho majitelem, dávala mu jméno, informovala chodce a napomáhala orientaci ve městě. Estetické hledisko, na které v dnešní době klademe takový důraz, přišlo na řadu až poté, co funkci převzala domovní čísla.
My vám teď představíme 8 úchvatných domovních znamení Starého města, která si můžete prohlédnout při bloumání centrem Prahy, a okouzlit tak svého partnera na příštím rande. (Podotýkáme, že dochovaných domovních znamení je po celé Praze v současné chvíli 246, takže kdyby řeč náhodou vázla, vždycky stačí jen zvednout oči.)
1. U zlatého stromu, Dlouhá 37
Strom je symbolem lidského bytí a lidského rodu, symbolickým stromem života. Může být snad příhodnější domovní znamení pro seniora zámožné měšťanské rodiny, který se cítil být ‚kmenem‘ a hromadil veškerý svůj majetek pro dosud ‚zelené ratolesti‘ svého rodu?
Znamení stromu nechal na svůj dům osadit při renesanční přestavbě roku 1608 císařský kontrolor nad Ungeltem Jan Paumberger. Příliš štěstí mu ale nepřinesl. Rodinné sídlo potomků se neudrželo, protože již rok poté přešel dům do správy rodiny Koukolů. Ačkoliv celý dům při švédském obležení vyhořel, strom plamenům unikl. Na domě, ve kterém nyní najdete Antik v Dlouhé a Bar Pohoda, tak roste kamenný strom dodnes.
snimek_obrazovky_2015-10-14_v_13.00.19.png
Strom, který toho zažil víc, než všichni nájemníci domu, jejž zdobí. (Foto: repro: gogglemaps)
2. U zlatého hroznu, Železná 7
Roku 1722 dostal obchodník Ondřej Tavorský od šestipanského úřadu Starého města povolení, aby mohl na svůj příbytek v Železné ulici připevnit „zlatý hrozen“ jako domovní znamení. Původně nejspíš zamýšlel otevřít vinný šenk, ale konkurenci v okolí se bohužel nemohl rovnat. A tak tu hrozen zůstal viset hlavně jako symbol plodnosti a bohatství. („Šestipanský úřad“ byl tehdy zvláštní úřad pro záležitosti hospodářské, trhové a stavební, který se tak nazýval proto, že v něm pracovalo šest osob.)
snimek_obrazovky_2015-10-14_v_13.06.28.png
Takhle nějak teď vypadá nenápadný zlatý hrozen. (Foto: repro: googlemaps)
3. U zlatého kola, Rytířská 18
Původně jich na tomhle domě bylo 8. Třicetiletou válku jich přečkalo už jen 5 a poslední zlaté kolo nechal do nové klasicistní fasády znovu vsadit bohatý pražský železník Josef Wimmer, který dům koupil roku 1789. Wimmer, který si díky stavbě terezínské pevnosti a dodávkám pro armádu nakonec vysloužil baronský titul, pak název domu podle znamení zlatého kola na čas zastínil přízviskem Wimmerův palác, ale když jeho bohatství pohltily následné dědické spory a kolo štěstěny se opět pootočilo, začal se dům v Rytířské ulici znovu nazývat „U zlatého kola“.
snimek_obrazovky_2015-10-14_v_13.12.51.png
Zlaté kolo štěstěny na někdejším Wimmerově paláci. (Foto: repro: googlemaps)
4. U zlatého anděla, Celetná 29
Ubytovací zařízení, které se tu dnes nalézá, je poněkud smutným odkazem na někdejší vyhlášený hotel stojící na místě čtyř starších domů již v roce 1778. A právě znamení anděla bylo pro někdejší hoteliéry v celé Evropě ve zvláštní oblibě. Jako domovnímu znamení v Celetné mu řezbář propůjčil vavřínový věnec a roh hojnosti, patrně coby symbol poct a požitků, kterých se tu má hostům dostat. Pomineme- li fakt, že se tu 12. června roku 1848 uskutečnil atentát na generála Windischgratze, kterému na místě podlehla jeho manželka, strávit noc v hotelu U zlatého anděla mohl být kdysi docela zážitek.
snimek_obrazovky_2015-10-14_v_13.27.53.png
Těžko se věří, že se s v hotelu Barcelo setkáte s tradiční českou hoteliérskou tradicí. (Foto: repro: googlemaps)
5. U zlatého tygra, Husova 17
Ačkoliv ve středověku platil symbol tygra za násilného krutovládce a ztělesnění války, a na pražských domech se proto nikdy neobjevoval, evropská kavárenská móda přiměla pražské živnostníky, aby se nebáli, nezůstávali pozadu a ‚oprášili‘ kdysi tak nesympatickou šelmu. Dům v Husově ulici měl v 15. století ve znamení motyku a v 16. století pak černého lva, který byl v roce 1713 vyměněn za tento reliéf zlatého tygra.
snimek_obrazovky_2015-10-14_v_13.35.41.png
Do Šochovy kavárny U zlatého tygra si ve 30. a 40. letech chodili číst noviny a povídat přední čeští intoši v čele s J. K. Tylem. (Foto: repro: googlemaps)
6. U dvou zlatých medvědů, Kožná 1
Jedno z nejkrásnějších znamení v Praze se nachází v Kožné ulici. Co tím však chtěli renesanční chasníci říct, je těžké soudit. Symbolika medvěda totiž značí válečníka a moc hrubé síly. Jeden z nejvýstavnějších staroměstských domů střídal ve 2. polovině 16. století mezi majiteli samé bohaté kupce a portál se dvěma zlatými medvědy pochází z konce tohoto století, kdy dům přestavěl Lorenc Štork. V 18. století se podle medvědů začalo říkat celé Kožné uličce U zlatého medvěda. Své dětství tu prožil reportér E. E. Kisch a dnes tu sídlí ředitelství Muzea hlavního města Prahy.
kozna.jpg
Podle snáře Vavřince z Březové platí, že komu se zdá že sedí na medvědu, dosáhne brzy velké vlády. (Foto: repro: googlemaps)
7. U pěti korun, Melantrichova 11
Štukové reliéfy na domě v Melantrichově ulici dostaly císařské koruny v roce 1615, kdy dal Petr Nerhof z Holtenberga dům přestavět. Podnikavý kupec vozil tehdy do Prahy kramářské zboží a rýnské víno, vedl rozsáhlý mezinárodní obchod se vzácnými kovy a poskytoval bankovní služby. Kdyby nepřišla Bílá hora a následující krize, patřil by tenhle měšťan možná k nejbohatším své doby. Nerhofova láska k majetku se tradovala historkou, kdy neváhal otevřít hrobku své příbuzné, aby prý mohl nosit na památku její masivní zlatý prsten.
8. U černého koníčka, Prokopská 10
Řada koníků značila domy formanů, povozníků a mistrů chudého cechu kočích. Nebo formanské hospody, kde našel odpočinek člověk i kůň. Dům U černého koníčka v Prokopské ulici měl však poněkud jiný význam. Madona v štukovém rámci nad koněm dokládá, že patřil k rozlehlému dvorci se sladovnou v majetku Maltézských rytířů.
A pokud by vás pražská historie zaujala, tady se dočtete o místech, kde si můžete vychutnat pivo jako za starých časů.
Podobné články
Doporučujeme
Martin Miko
Jan Fiedler
