Dva čeští kluci se před časem rozhodli dojet po zemi z thajského Bangkoku do Horních Řepčic u Litoměřic. Na tom by nebylo nic až tak výjimečného, kdyby si jako dopravní prostředky nezvolili motoveterána Vespa (skútr) a thajský tříkolový taxík tuk–tuk (motorikšu). Oba vehikly koupili kdesi na Východě, odkud jim cesta domů dlouhá zhruba 15 000 kilometrů měla trvat pět měsíců. Psali jsme o nich už ZDE a ZDE. Teď vám přinášíme dokončení jejich neuvěřitelného příběhu.
Po úspěšném přejetí Thajska, Myanmaru (Barmy) a Indie se zásadním problémem ukázalo získání pákistánských víz. V Indii se prostě nevydávají, a to ani po měsíčním boji a s doporučujícím dopisem od české ambasády. Oběma Čechům proto nakonec nezbylo, než poslat motorku a rikšu lodí do Íránu a sami tam přeletět.
Boj s indickými úředníky
„Poslání lodí vypadá jako dobrý nápad,“ píše Martin. „Bohužel jsme v Indii. Oslovili jsme kolem čtyřiceti společností. Poté, co se dozvěděly detaily, se nám ozvaly asi čtyři. Ceny se nám líbily u dvou a tak se do toho pouštíme. Schůzka domluvená na pondělí a nic. Dozvídáme se, že šéfovi umřel otec. Jsme lidi, chápeme, že se to zdrží.
Trochu nechápeme, proč máme procházet celním řízením. Máme dokument (karnet CPD), který slouží jako záruka. Místo proclívání na vstupu a výstupu se jen zkontroluje, jestli dokument sedí, a pak se potvrdí. Na vstupu jsme tedy nic neimportovali. Jak je možné exportovat zboží, které není ani importované, ani indické? Některé věci asi nikdy nepochopím.
V pondělí se stroje zadělávají do bedny a ve středu je procleno. Teď už zbývá jen počkat, až si to celé převezme lodní společnost a vystaví dokument o převzetí nákladu, který poté slouží k jeho vyzvednutí. Celkově jsme kvůli tomu strávili v Dillí 30 dní. Něco, co by mě ani v nejhorší noční můře nenapadlo. Jestli to celé mělo nějaký přínos, tak snad jen to, že jsem se za tu dobu naučil číst hindí z restauračních menu.“
Na hranicích Evropy
V íránském přístavu kluci vybalili motorku a tuktuk z krabic a vydali se na západ. Přes perské pouště, kolem Araratu a pak přes tureckou Anatolii do Istanbulu. 15. listopadu večer se jim podařilo v Bulharsku překročit hranice Evropské unie.
„Jak se to povedlo?“ ptá se řečnicky Martin. „Nevím. S papíry v thajštině nás nechtěli pustit, tak jsme nějakou chvíli marně bojovali. Pak si kamarád vzpomněl na naši plánovanou strategii ohánět se karnetem CPD. Tak jsem karnet vytáhnul a začal s ním celníkovi dělat přímou mozkovou masáž. Po nějaké době pobíhání a přemlouvání řekl: ‘Vaše dokumenty nejsou v pořádku a během jízdy po Evropě můžete mít problémy. Ale můj šéf řekl, že uděláme výjimku a necháme vás jet.’“
A pak se oba historické stroje ocitly na obávané rumunsko-maďarské hranici. Proč obávané? Kluci měli strach, že je nepustí dál, protože tam kempují hordy uprchlíků. Tady je dialog, který na hranici proběhl:
První celník:
- To je originál?
- Je.
- Cože? Odkud?
- Bangkok.
- Wow!
Další celník napodobuje zvuk dvojtaktu:
- Kam jedete?
- Česká republika.
- To není možné! Jeďte…
12295327_1064300886935907_3203895518510103889_n.jpg
Uvítání sousedů v Horních Řepčicích (Foto: vespaexpedition.cz)
Zadřený píst na dohled od Řepčic
Přes Maďarsko a Slovensko to pak už šlo hladce. 24. listopadu večer měli kluci dorazit do cíle – Horních Řepčic u Litoměřic. Ráno ale začali mít problémy s převodovkou vespy a u Čáslavi se zadřel píst tuktuku. Jen 135 kilometrů od domova! Mohli to zkoušet opravit, ale generálka motoru takový kousek před cílem už jim přišla jako nesmysl. Kamarád je proto naložil do přívěsu.
Na kopci nad Řepčicemi pak kluci oba stroje vyložili a posledních pár metrů sjeli dolů z kopce bez motoru za skandování stovek sousedů, přátel a fanoušků.
12308376_992685104139222_5128001000448150466_n.jpg
Zadřený píst vlevo, nový píst vpravo (Foto: vespaexpedition.cz)
Cesta napříč dvěma kontinenty byla u konce. Původním plánem sice bylo dojet z thajského Bangkoku pět měsíců na cestě, ale nakonec se to protáhlo na více než osm. Tím líp!
Hranice v hlavě
A co vy? Budete až do konce života jen snít, co všechno by se dalo podniknout a zažít, kdyby… Kdybyste nebyli líní zvednout zadek ze židle a zkusit něco bláznivého, neobvyklého a obohacujícího. Protože největší hranice máme ve své hlavě.
Cestu z Bangkoku do Horních Řepčic podpořily především firmy ocb.cz, banua.cz a cestovatelskyobchod.cz. Více se dočtete na www.vespaexpedition.cz.
Podobné články
Doporučujeme
Martin Miko
Jan Fiedler
