Na Sicílii začíná skutečné jaro. Za čím a kam se na tenhle ostrov vypravit právě teď, než se sem nahrnou davy turistů?

Konec března, celý duben a začátek května – to je ideální čas na návštěvu Sicílie. Je příjemných 20 stupňů, dny jsou téměř stále slunečné a atmosféra na ostrově je zvláštně předsezónně zklidněná. Navštívili jsme několik ikonických i méně profláknutých míst a přinášíme vám tipy na to nejlepší, co zde můžete zažít a ochutnat.

Palermo, ach Palermo, proč se jen tak lišíš od našich představ, které o tobě máme? Proč místo neskutečného bordelu, špíny v úzkých uličkách, dopravního chaosu a věčných přestřelek mezi mafiány vypadáš zcela jinak?

Ano, ten jižanský pracovní nepořádek máš také, i ty uličky s oprýskanými domy a pan starosta chodí po městě obklopený ochrankou, ale máš i široké čisté ulice, plné elegantních módních obchodů, designových kaváren, jsou v tobě roztroušená náměstíčka, až sterilně vypulírovaná, a pěší zóny tak podobné městům na severu Itálie.

Skutečně, Palerma se nemusíme bát, město je velmi vzdálené svému mediálnímu obrazu a poslední, kdo má zájem na chaosu a nebezpečí v ulicích, je právě zdejší mafie.

Tak chaoticky pestré, až spořádaně nádherné

Slabý libuje si v pořádku, silný zvládá chaos. A chaos neznamená vždy nepořádek klokotající ze všech směrů. Chaos může být i elegantní a přínosný. Slavný italský prozaik Luigi Pirandello se narodil na předměstí sicilského Agrigenta, které se jmenuje Càvusu – kořeny jména obce je třeba hledat v řeckém slově Kaos, znamenající chaos, které označuje počátek a pramen všeho na světě.

A prameny sicilské kultury je třeba hledat už ve starověkých časech, kdy ostrov postupně osídlovali Féničané, Řekové, Římané, Arabové, Normané, Španělé, Albánci i Francouzi. Z této změti nevzešel chaos ve smyslu anarchie, ale rafinovaná neuspořádanost. Tak rafinovaná, až je překrásná.

Stačí se projít po Palermu a nechat na sebe všechny ty staleté vlivy působit. Na náměstí Piazza Cattedrale stojí katedrála Santa Vergine Maria Assunta, kterou postavili ve 2. polovině 12. století Normané na místě arabské mešity (která byla přestavěna z křesťanského kostela). V exteriéru se obdivuhodně mísí gotika s islámskými a katalánskými prvky, zatímco interiér je neoklasicistní.

Podobný příklad kulturního prolínání můžete spatřit v kostele zvaném Martorana, kde se proplétají vlivy řecko-byzantské s uměním arabského smyslu pro detail. Hned vedle stojící kostel San Giovanni degli Eremiti je další úchvatnou ukázkou tzv. arabsko-normanské kultury, jejíž zdejší vybraná díla jsou zařazena na seznam kulturního dědictví UNESCO.

Tak nádherné, až vzrušující

Sicilské ženy a muži. Jsou skutečně krásní, až vizuálně vzrušující. Protože nikoliv z jednolitosti, ale z pestrosti vzniká krása. Snad jedině Izrael, v němž se mísí geny mnoha národů, a kam přišli Židé z desítek míst celého světa, se může pyšnit fyzickou krásou svých občanů tak jako obyvatelstvo Sicílie.

Stačí usednout do jedné z desítek trattorií a pozorovat lidský cvrkot v uličkách Palerma. Vzájemné fyzické křížení za staletí přineslo své ovoce a nikdo vás nebude trestat a pohoršovat se, když se na mladé Siciliány a Siciliánky budete dívat jako hladový na jídlo. Naopak, jisté vokální hodnocení zde není považováno za sexuální harašení.

Tak mastné, až přechutné

Stejný princip, který dal na Sicílii vzniknout krásným stavbám a krásným lidem, se uplatnil i ve zdejší kuchyni. Ta se dělí na kuchyni restaurační s rafinovanými pokrmy,
a na kuchyni ulice.

Ta první hýří barvami a spojuje zdánlivě nespojitelné chutě a vůně, jako je například pasta s nakládanými sardinkami, slanými pistáciemi a hořkými mandlemi. Blízkost Orientu a severu Afriky zase pomohla k barevnosti zdejších receptů. Ty září až jedovatě zelenou polevou nebo karmínovou červení.

Ovšem důvod, proč se vypravit na Sicílii na kulinářskou výpravu, najdete na ulici. Snad nikde jinde ve Středomoří se nejí na ulici tak často a tak dobře jako právě zde. Jednoduché, chutné, rychlé. Povinností je ochutnat smažené cizrnové placičky, smažené rýžové kuličky arancini plněné máslem, masovým ragú, hráškem nebo mozzarellou, na ohni pečené kalamáry a sardinky.

A pak je tu ještě něco, co se jen tak nikde nevidí a hlavně nejí: grilovaná střeva. Pokrm zvaný stigghiola jsou kousky ovčích nebo kozích střev pokapané citronem a chutnající jako tlusté maso. Jsou však tak měkké, že si je s oblibou dávají i bezzubí důchodci. Pani ca meusa je zase měkká houska, do níž se dá bohatýrská porce hovězí sleziny s kusem plíce a nasekaného jazyka, to vše řádně opečené na vrstvě sádla. Tak, tak, tak je tučné a tak je to zvláštně voňavé a chutné.

A nesmíte zapomenout na všudypřítomné cannoli: tedy trubičky z křupavého těsta, většinou plněné náplní ze sýra ricotta a sypané drcenými pistáciemi, mandlemi nebo kandovaným ovocem. I když cannoli se dělají na celém ostrově, ty nejlepší a také největší údajně pocházejí z městečka Piana degli Albanesi nedaleko Palerma, kde dosud žije početná albánská menšina, potomci uprchlíků před Turky v 15. století.
Z Palerma si udělejte základnu, ze které vyrážejte na kulinářsko-historické výlety po jihozápadní Sicílii. Tak nečekejte.

Tak navrstvené, až nekonečné

Sicílie se podobá cibuli. Na cestách budete stále odkrývat nové a nové vrstvy a nikdy se nedostate až na dno, protože tento ostrov je tak plný všeho, že není ve vašich silách jej dokonale poznat.

Jak se tam dostat: Nejlépe s ČSA nebo Alitalií přes Řím do Palerma.

Jak se tam dopravovat: I když na ostrově funguje dobře zorganizovaná autobusová doprava, je ideální volbou půjčit si auto. Cesty jsou kvalitní a za dálnice se neplatí.

Kde bydlet: Není nic snazšího než si vybrat přes booking.com.

Web: www.visitsicily.info.

A nakonec se ještě koukněte, když už byl předevčírem ten první jarní den, na 5 skvělých důvodů, proč se těšit na jaro.


Komentáře