Mizející alpské ledovce: jak dlouho ještě vydrží bílá krása?

Ničíme svým rozmařilým životem přírodu? Realita je většinou složitější, než se na první pohled zdá.

Obrázek uživatele Ivan Brezina
„Svět patří těm, co se neposerou.“

Sedm kilometrů dlouhý ledovec Morteratsch najdete ve švýcarských Graubündenských Alpách. Objemem ledu je to největší ledovec v celé východní části Alp. Když se ale dostanete k jeho čelní moréně, padne na vás směs smutku a zděšení. Cestu lemují tabulky, které dokumentují, jak rychle se zmenšuje. Od začátku pravidelných záznamů v roce 1878 se zkrátil asi o dva kilometry. Po roce 1998 se každý rok zmenší průměrně o 17,2 metru, což se v posledních letech zrychlilo až na třicet metrů ročně. A Morteratsch v tom není sám – podobným způsobem tají i další alpské ledovce.

Zastánci teorie globálního oteplování způsobeného lidmi v tom vidí důkaz, že mají pravdu. Tak jednoduché to ale není už proto, že ledovce nefungují jako kostka ledu v limonádě. Na změny teploty reagují podle své velikosti se setrvačností desítek nebo spíš stovek let. Proměny rozlohy ledovců jsou tedy dlouhodobým procesem, na který by nepatrné oteplení nemělo mít vliv. A to ještě vůbec není jisté, jestli jsme to oteplení způsobili my svými skleníkovými plyny. Možná za něj může spíš změna sluneční aktivity.

Vedle změn teploty navíc záleží i na změnách srážkového režimu. Pokud se dlouhodobě sníží deště a sněhy, nemá ledovec přes zimu z čeho dorůstat a v létě se proto zmenšuje i bez oteplení. A aby to nebylo tak jednoduché, někde se ledovce zmenšují, ale jinde naopak zvětšují (třeba na jihozápadě Norska). Ale hlavně: co je to v přírodě těch pár staletí, kam sahá lidská paměť? Ledovce přece tají a zase přibývají periodicky celé miliony let.

A když na podzim 2010 v tzv. aféře Climategate unikla na veřejnost korespondence propagátorů teorie globálního oteplování, byl mezi nimi i e-mail amerického klimatologa Toma Crowleyho. „Alpské ledovce začaly ustupovat v mnoha regionech kolem roku 1850 a třetina až polovina jejich celkového ústupu proběhla před oteplením, které začalo v roce 1920. Jsme si tedy opravdu jistí, že za to mohou skleníkové plyny?“ stálo v něm. Co chcete víc?

Dnešní rozloha alpských ledovců tu není odedávna. Vznikla až v tzv. „malé době ledové“ (cca v letech 1315 – 1850). Říká se tak nejchladnějšímu období za poslední asi dva tisíce let. Dnešní globální oteplování a ústup ledovců proto někteří vědci vysvětlují jako postupný návrat k „normálu“.

A TADY se podívejte na fascinující fotky tajících ledovců z Grónska.

Komentáře