Malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo: První muž na Měsíci by se dnes dožil 87 let

Životní příběh muže, který se z pilota námořnictva dostal až na povrch Měsíce, ve světě moc známý není. Z mladého milovníka letadel se vyklubal válečný hrdina, univerzitní profesor a především chlouba celého národa a vlastně i celého světa. Datum 21. července roku 1969 bude navždy spjato se dnem, kdy se člověk poprvé prošel po Měsíci. Tím člověkem byl Neil Armstrong.

Milovník létání od mala

Neil Armstrong se narodil 5. srpna 1930 ve státě Ohio rodičům Stephenovi a Viole Armstrongovým. Ze tří sourozenců byl nejstarší. Od dětství miloval letadla a letání. Poprvé se v letadle proletěl už v 6 letech při vyhlídkovém letu. Zároveň si doma stavěl modely letadel a už od patnácti let navštěvoval letecký kurz, aby mohl získat pilotní průkaz. V 17 letech nastoupil na Purdeovu univerzitu, kde studoval letecké inženýrství. Jeho studium bylo sponzorováno americkým námořnictvem výměnou za to, že si během studia odslouží tři roky v námořnictvu. To, co bylo pro jiné nutným zlem, bylo pro Neila Armstronga výhodou, jelikož považoval za čest, že kromě studia bude moct i sloužit své vlasti.

Ke službě v námořnictvu byl povolán začátkem roku 1949 a už o rok a půl později se stal plně kvalifikovaným námořním letcem. Svou premiéru v boji si prožil 29. srpna 1951, když během války v Koreji doprovázel průzkumné letadlo při fotografování severokorejského města Songdžin (nyní Kimčchek). Během nasazení v Koreji absolvoval 78 bojových letů, za což obdržel několik medailí a vyznamenání. Po ukončení služby v námořnictvu se vrátil zpět ke studiím a dokončil bakalářský a později i magisterský titul v oboru letecké inženýrství.

Čekání se vyplatilo

Zlomovým obdobím pro Armstronga byl červen roku 1958, kdy byl jako fyzicky zdatný pilot vybrán mezi 9 budoucích kosmonautů v rámci programu Man in Space Soonest, které mělo pod palcem letectvo Spojených států amerických. Cílem projektu bylo uskutečnit let do vesmíru prostřednictvím jednomístné kosmické lodi. V rámci reorganizace byl ale tento program během několika příštích měsíců zrušen. O rok později byl však Armstrong zařazen do jiného kosmického programu, který si kladl za cíl vytvořit speciální kosmoplán Boeing X-20 Dyna-Soar. Perspektivnější však byl kosmický program od nově založené vesmírné agentury NASA, do kterého se Armstrong přihlásil začátkem 60. let. Poté, co prošel všemi lékařskými testy, se dostal do nejužšího výběru.

V rámci programu Apollo se stal Armstrong velitelem záložní posádky. Původně Armstrong letět do vesmíru vůbec neměl. V březnu 1969 se však vedoucí pracovníci NASA rozhodli, že by se Armstrong měl stát prvním člověkem na Měsíci. Zejména kvůli jeho skromnosti, kterou během své práce pro NASA projevoval, všichni ostatní ambiciózně toužili po tom podívat se na Měsíc, kdežto Armstrong prostě plnil rozkazy a dělal, co se mu řeklo.

Mise Apollo 11 započala už 16. července téhož roku startem raketoplánu z Kennedyho vesmírného střediska. Let na Měsíc trval celkem 3 dny. Zajímavostí je, že Neil Armstrong během letu na Měsíc poslouchal Novosvětskou symfonii od českého skladatele Antonína Dvořáka. 21. července sestoupil na povrch Měsíce jako první člověk na vůbec a pronesl legendární větu: „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo.“ Mise Apollo 11 tak byla úspěšná a splnila veškerá očekávání celé NASA.

Z celé posádky se staly celebrity

Přímý přenos údajně sledovalo přes 600 milionů lidí, což byla pětina lidstva. Spolu s Armstrongem se na Měsíc dostal i Buzz Aldrin. Společně vztyčili americkou vlajku a splnili připravené úkoly. Poté se společně vrátili v celkem tříčlenné posádce zpátky na planetu Zemi. Po návratu museli být v třítýdenní karanténě, jelikož panovala obava z neznámých mimozemských organismů. Celá posádka se stala uznávanými osobnostmi. Astronauti procestovali celé Spojené státy a poté vyrazili na čtyřtýdenní turné po 23 zemích světa, kde prezentovali obrovský úspěch Ameriky.

Během let 1971 až 1979 vyučoval Armstrong na univerzitě v Cincinatti. Na výběr měl však z mnoha univerzit, avšak pouze v pracovní pozici člena správní rady. Univerzita v Cincinatti mu nabídla profesuru, přestože neměl doktorát. Po odchodu z univerzity se živil reklamou a marketingem, stal se totiž tváří několika velkých společnosti, např. automobilky Chrysler. Od roku 1989 pracoval jako ředitel společnosti, která se zaměřovala na výrobu leteckých komponentů.

Neil Armstrong zemřel 25. srpna 2012 na následky srdečních problémů. Dnes by se dožil 87 let.

O vzniku NASA si můžete přečíst zde.

Komentáře