Krátký vesmírný comeback: po jedenácti letech bylo na jeden den Pluto opět planetou

Vesmírný trpaslík Pluto na samém konci naší sluneční soustavy má pohnutý osud. O tom, že existuje, se spekulovalo už v 19. století, nicméně reálně objeveno bylo Pluto až v roce 1930. Mnozí z nás se o něm učili jako o deváté a nejmenší planetě. Zlom nastal v roce 2006, kdy Pluto status planety ztratilo a sluneční soustava se vrátila o 80 let zpět, tedy na osm planet s posledním Neptunem. Historická křivda nicméně padla a po jedenácti letech máme opět solární systém takový, na jaký jsme byli zvyklí. Bohužel však na pouhý jeden den.

Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun, Pluto. Vyjmenovat devět planet sluneční soustavy patřilo k nezbytným znalostem, které jsme si odnesli ze základní školy. V roce 2006 jsme se nicméně všichni dozvěděli, že to, co nám učitelé vtloukali do hlavy, bylo špatně a planet je vlastně jenom osm. Poslední a nejmenší Pluto status planety pozbylo.

O tom, že za Uranem musí obíhat ještě jedno těleso, spekulovali fyzici a astronomové už v polovině 19. století. Pluto si ale na svůj objev počkalo. Z teoretické roviny výpočtů a odhadů se ho do objektivu teleskopů podařilo dostat až v roce 1930. Na nekvalitních snímcích došlo k porovnávání jednotlivých světelných bodů, z nichž jeden se viditelně posouval. Nebylo pochyb, že devátá planeta opravdu existuje a jméno dostala podle římského boha podsvětí.

S postupujícím technologickým vývojem docházelo i k pozvolnému objevování vzdáleného planetárního trpaslíka. To s sebou neslo ale i poznatky, že v takzvaném Kuiperově pásmu za dráhou Neptunu se pohybuje podobně velkých těles více. Jedno z nich jménem Eris je dokonce nepatrně větší než Pluto. Nastal tedy spor mezi astronomy o tom, zda Eris pojmenovaná symbolicky podle římské bohyně svárů má být považována za desátou planetu, nebo naopak menší Pluto vůbec planetou není. Verdikt padl na valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie konaném v srpnu 2006 v Praze.

Astronomové v Praze přijali novou definici planety. První dva body, stejné jako do té doby, tedy obíhání kolem Slunce a schopnost vlastní gravitací dosáhnout přibližně kulovitého tvaru, Pluto splňovalo. Tu třetí, tedy nově definovanou schopnost vlastní gravitací vyčistit pásmo svého oběhu kolem Slunce od ostatních těles, už nikoliv. Pluto bylo nově definováno nově jako trpasličí planeta, konkrétně jako takzvaný plutoid, což bylo nově vymyšlené souhrnné označení pro podobně velká tělesa obíhající kolem Slunce v Kuiperově pásmu, kromě Pluta a Eris například ještě Makemake, Haumey, Sedny nebo Orcuse.

Během toho, co Pluto zmizelo z učebnic, paradoxně došlo k největším průlomům v jeho objevování. Sonda New Horizons, která na kraj sluneční soustavy letěla přes 9 let, pořídila první snímky Pluta ve vysokém rozlišení a lidé mohli poprvé pozorovat, jak vlastně Pluto vypadá. A právě nátlak veřejnosti, která si viditelně malou planetku zamilovala, astronomové pookřáli a oznámili, že Pluto je opět planetou.

Radost fanoušků Pluta zkalilo jen zjištění, že toto oznámení bylo učiněno 1. dubna, tedy na apríla a druhý den Mezinárodní astronomická unie opět vše navrátila do zajetých kolejí. Jeden den jsme se tak opět mohli těšit z devítičlenného planetárního systému. Ač to byl od astronomů jen vtípek, pro fanoušky Pluta to znamenalo mnohem víc.

O postupném objevování Pluta se více dočtete TADY.


Komentáře