fb pixel Když se politici začnou chovat jako záškoláci: omluvenky na zdravotní a rodinné důvody se stávají metlou naší politické kultury – G.cz
Vyhledávání

Když se politici začnou chovat jako záškoláci: omluvenky na zdravotní a rodinné důvody se stávají metlou naší politické kultury

Dva nemocní lidé. Jeden nemůže kvůli zdraví chodit na pamětní ceremoniál, druhá nemůže k trestnímu soudu, kde čelí obžalobě. Snad si alespoň připili na zdraví.
Zdroj: facebook

Ruku na srdce, kdo se někdy na základní a střední škole neulil? Ve dobách bezstarostných studentských let nebylo nic snazšího, než si napsat omluvenku na rodinné či zdravotní důvody a hodit starosti za hlavu. Smutné je, když ale máte povinnost vést celou zemi a i přesto se chováte jako školák, který má vše na salámu. Tento nešvar se rozmáhá u našich politiků.

Jan Palička
Jan Palička 26.6.2017, 12:45

Když vzpomínáme na svá školní léta, nejspíše se všichni shodneme na tom, že k těm nejlepším zážitkům nedošlo ve škole, ale mimo ní. Chodit do školy bylo naší jediou povinností, čímž pádem pro nás školní budova byla něco jako tábor nucených prací a s úderem zvonku po poslední hodině zavládla svoboda a svět nám začal otevírat svou náruč. A protože štěstíčku se musí chodit naproti, občas si někdo k té svobodě dopomohl a z výuky se ulil.

Ke studentské bezstarostnosti velkou měrou dopomáhalo i to, že k vymanění se z okovů vzdělávacího procesu stačilo prostě a jednoduše vzít žákovskou knížku nebo omluvný list, do příslušné kolonky napsat magickou formulku "zdravotní důvody" případně její ještě mocnější variaci "rodinné důvody", přihodit pokus o co nejlepší napodobeninu podpisu jednoho z rodičů a bylo vystaráno. Obzvláště, když bylo venku hezky, tak se jednalo o nejjednodušší cestu, jak si užít den namísto otravných hodin matematiky nebo chemie, kde ještě hrozilo, že vás někdo vyvolá.

Sotva jsme opustili školní lavice a zapojili se do pracovního procesu, zjistili jsme, že reálný život tak jednoduchou možnost, jak se vyhnout povinnostem, neposkytuje. Záškolácké manýry ale v mnohých z nás přetrvávají. Smutné je, že čím dál častěji se ulejváctví nejhrubšího zrna dopouští ti, kteří by měli mít největší zodpovědnost. Výmluvy na zdraví a rodinu se stávají nešvarem, který sužuje českou politickou kulturu, a v uplynulých dnech jsme se mohli setkat hned s několika případy toho, že se nějaký z vrcholných volených představitelů naší země vykašlal na to, co měl dělat a dělal něco úplně jiného.

Dnešní záškoláci mají jednu velkou nevýhodu, která za našich mladých let nebyla. Tou jsou smartphony s mobilním internetem a sociální sítě, bez kterých si nedovedou své životy představit. Zatímco ještě před 20 lety byl i obyčejný mobil výsadou bohatých, dnes není výjimkou, že prvňáček si do lavice vedle aktovky a penálu přinese i nejnovější iPhone. A co může být trapnější, než ulít se z hodiny s tím, že vás píchá na plicích nebo že vám umřela tetička Máňa z Nižboru a za hodinu si hodit na Facebook selfíčko, jak vesele paříte na zahrádce s kámoši. Odhalit podvodníčka je dnes snazší než kdy jindy, protože si většinou sám na sebe uplete bič. A to platí nejen pro nezbedné školáky, ale i pro politiky.

Vše začalo minulý víkend, kdy se konala pietní akce k 75. výročí smrti výsadkářů, kteří spáchali atentát na Reinharda Heydricha. Bývá zvykem, že poklonit se jejich památce se přijde k cyrilometodějskému chrámu v Resslově ulici i prezident republiky. Jenže Miloši Zemanovi se ten den zrovna nechtělo, tak jen poslal věnec a nechal vzkázat, že mu není dobře. Což o to, Zemanův zdravotní stav je dlouhodobě předmětem spekulací, tak by mu člověk indispozici ve vedru, které ten den panovalo, i uvěřil. Nebýt ale fotek z oslavy narozenin Václava Klause druhý den odpoledne, kde Zeman plný sil popíjí a pokuřuje a očividně se netrápí tím, že by se měl někomu zpovídat za to, že vlastně má hrát nemocného.

Vedle Zemana na téže oslavě seděla a dobře se bavila i manželka expremiéra Nečase Jana. Ta sice už v politice nepůsobí, nicméně její působení v čele Nečasova úřadu vlády, kdy ještě jako Jana Nagyová byla zároveň premiérovou milenkou, jen tak vymazat z paměti nelze. Z hříchů, které v politice napáchala, by se měla zpovídat u soudu a jedno z jednání bylo nařízeno i na den oslavy. Nečasová ale do soudní síně nedorazila. Důvod? Hádáte správně, zdravotní indispozice. Nejspíše chytila tu samou nemoc, co měl Zeman, která se projevuje intenzivní touhou vyhýbat se povinnostem a na vykurýrování se doporučuje samoléčba se sklenkou vína na oslavě s přáteli.

Epidemie záhadné nemoci nejspíše postihla i rodinu Babišových. Exministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se na poslední chvíli omluvil a nedorazil do debatního pořadu Otázky Václava Moravce, jelikož mu prý v účasti brání zdravotní problémy v rodině. Ty mu nicméně nebránily v tom, aby se v daný den s úsměvem od ucha k uchu fotil s voliči na různých kulturních akcích. Ptát se Babiše na to, co si o tomto zjevném rozporu v omluvence a realitě myslí, nemá ani cenu. Kampaň, účelovka, Kalousek...Pomyslné žezlo mezi omluvenkáři pak drží senátor František Čuba, který se v práci neukázal již devět měsíců, nicméně peníze za mandát mu na účet chodí pravidelně.

S politickou kulturou to v Česku jde již delší dobu od desíti k pěti. Politik, který by měl být pro občany, kteří ho zvolili, vzorem, jim dává úplně jiný příklad. Do práce se chodí, jen když se chce a když už se tam příjde, tak se slovníkem, za který by se ani dlaždič nemusel stydět. Když toto chování předvádí student, je to částečně omluvitelné tím, že se teprve učí, jaký život je. Když se takto chová někdo, kdo pobírá desetitisíce z veřejného rozpočtu a má na svědomí blaho národa, mělo by to být školní optikou po zásluze oceněno nejméně dvojkou z chování a pokáráním v ředitelně. Jenže to by největší gauner nesměl být sám ředitel.

Na Zemanovu absenci na pietní akci k výročí smrti hrdinných výsadkářů se můžete podívat i v tomto článku.

Podobné články

Doporučujeme

Další články