fb pixel Normalizační novinář Karel Pacner: Když se nad jeho čísly zamyslíte, udělá se vám zle – G.cz
Vyhledávání

Normalizační novinář Karel Pacner: Když se nad jeho čísly zamyslíte, udělá se vám zle

O 2. světové válce píše novinář mentálně poznamenaný komunismem. Výsledek je velmi nepěkný.

Pavel Vondráček
Pavel Vondráček 30.4.2015, 15:30

iDnes nedávno zveřejnila článek novináře Karla Pacnera s názvem "Druhá světová válka: když se nad těmi čísly zamyslíte, udělá se vám zle". Na hlavní stránce ale vydržel jen krátce a pak byl urychleně “uklizen” do rubriky Technet.cz. Upřímně řečeno se ani moc nedivíme. Je totiž plný zásadních zkreslení.

1. Arogantní rétorika

Karel Pacner ve svém článku píše: "Šest let válečného běsnění znamenalo smrt pro 26 milionů Rusů.” Rusů? Ve 2. světové válce přece nebojovalo Rusko, ale mnohem větší mnohonárodnostní Sovětský svaz. To znamená, že neumírali jen Rusové ( i když jich padlo nejvíce), ale i Bělorusové, Ukrajinci, Kazaši, Gruzínci, Dagestánci, Uzbekové, Arméni… Wikipedie udává celkový počet sovětských obětí 2. světové války 23,2 milionu. Sovětských obětí! Karel Pacner buď neví, co píše, nebo stále pokračuje v nejhorší tradici komunistické arogantní žurnalistiky, v níž vyrůstal a v níž dlouhá léta působil. Té tradici, kdy si všechny národy byly rovné, ale některé rovnější.

2. Žonglování s hrušky a jablky

Pacner hned v první větě svého článku píše, že zahynulo i šest milionů Poláků. Na první pohled je to sice pravda, ale zároveň je to typické “hausnumero”. Celkový počet polských obětí je totiž třeba rozdělit na dva miliony etnických Poláků (kteří zahynuli z nejrůznějších příčin, ať už přímo při válečných operacích nebo jako “civilové” v týlu), tři miliony nacisty cíleně zavražděných polských Židů a jeden milion příslušníků nepolských etnik, do roku 1939 žijící na území tehdejší Druhé Polské republiky - Litevců, Ukrajinců, Bělorusů aj. V další části svého povedeného článku ale Karel Pacner píše, že "také nesmíme zapomenout na to, že nacisté plánovitě zavraždili okolo šesti milionů Židů ze všech evropských zemí". Tady už opravdu směšuje, nelichotivě řečeno, hrušky (např. Poláky) s jablky (Židy).

3. Zasazení do kontextu

“Byl to nejstrašnější válečný konflikt,” píše Pacner. Ne že bychom snad utrpení nejen evropských národů za 2. světové války snižovali, ale věcně to není úplná pravda, a to zvláště pro Čechy a Slováky. Byla to krutá válka, ale byla to především válka civilistů, zatímco první světovou válku lze charakterizovat jako válku vojáků. Od zkušeného autora bychom očekávali, že dokáže zasadit čísla do kontextu. Bohužel.

Za druhé světové války zemřelo cca 340 až 370 tisíc československých občanů. Údaje se různí. Podle posledních bádání historiků Vojenského ústředního archívu v Praze činí počet obětí německého nacismu zhruba 343 tisíc osob (včetně 270 tisíc Židů z protektorátu, Sudet, Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny) za šest let války. V tomto počtu jsou zahrnuti i vojáci padlí ve Svobodově armádě, letci RAF, partyzáni, oběti pochodů smrti atd. Údaj ale nezahrnuje lidi, kteří zemřeli po druhé světové válce na následky týrání, perzekucí, věznění v koncentrácích, věznicích apod.

Mohlo by se zdát, že je neuctivé takto počítat mrtvé, ale když odečteme z celkového počtu obětí 270 tisíc Židů, 6 tisíc Romů plus několik desítek tisíc občanů slovenského, rusínského a polského původu, dojdeme k výsledku, že skutečný počet ryze českých obětí by neměl přesahovat počet 40 tisíc lidí. To je samozřejmě ohromující číslo, ale ve srovnání s počtem 150 tisíc Čechů padlých za první světové války o řád nižší. Nejen pro české země, ale i pro jiné evropské státy zanechala první světová válka mnohem větší jizvu na populaci než válka následující. Třeba pro Francii - druhá světová válka si vyžádala životy 212 000 vojáků a 267 000 civilistů plus 83 000 francouzských Židů. Celkem tedy zahynulo 562 000 Francouzů. V 1. světové válce ale padlo 1,4 milionu francouzských vojáků – sedmkrát víc, pokud je srovnáme jen s vojáky a dvaapůlkrát víc, pokud je srovnáme se všemi francouzskými obětmi 2. světové války. Podobný poměr nalezneme u obětí z Velké Británie nebo Itálie. Dobrý novinář by čísla zasadil do kontextu, což Pacner nedělá.

4. Čísla, která se mu hodí

Do řad československých válečných obětí Pacner nezapočítává antifašisty (respektive antinacisty) z řad sudetských Němců. Ti museli chtě nechtě narukovat do wehrmachtu, jinak by byli zastřeleni. Část z nich skončila v koncentračních táborech. Ignorovat jejich oběti je od Pacnera nefér. Když už nezná čísla, měl sudetské Němce aspoň zmínit. Mimochodem - počet bývalých československých Němců, kteří zahynuli během služby v německé armádě, bylo něco okolo 190 až 199 tisíc.

Nejčtenější český zpravodajský web tedy vydal článek člověka, který s čísly zachází jako pouťový žonglér. Divíte se? Karel Pacner v někdejší svazácké Mladé frontě pracoval už na normalizace. Mentálně je uvězněn v nacionálních schématech, které jsou produktem komunismu. Nedokáže se nad ně povznést a podívat se na svět očima 21. století. A to se nám prostě nelíbí.

A TADY máte 10 zajímavostí o místě, kde leží padlí američtí vojáci.

Podobné články

Doporučujeme

Další články