Jeden maluje sny, druhý léčí vlastní trauma z izraelské armády: v Praze vystavují světoznámí malíři Lemay a Ozeri

Jeden maluje abstrakce, druhý tvoří obrazy, u kterých nevěříte, že nejde o fotku. Jeden se snaží vyhýbat rázným politickým prohlášením a skrze tvorbu se vyrovnává se zážitky z války, v níž sloužil jako příslušník izraelské armády, druhý je konkrétní a snaží se pozorovatele svých obrazů přímo konfrontovat s prostorem, v němž se propojují člověk a příroda. Eugene Lemay a Yigal Ozeri spolu v New Yorku vedou vyhlášenou galerii a jejich společnou výstavu nyní můžete navštívit i v Praze.

Sny vs. (hyper)realita

Každý z nich je úplně jiný, pojí je ale dlouholeté přátelství. V prostorách pop-up galerie domu SmetanaQ v Praze právě probíhá výstava Galerie Čermák Eisenkraft. Návštěvníkům představuje tvorbu světoznámých malířů Eugene Lemaye a Yigala Ozeriho. Zatímco první tvoří velké černočerné malby, ve kterých zpracovává své zkušenosti z období, kdy byl v izraelské armádě, druhý se věnuje hyperrealistickým portrétům krásných žen zasazených do přírodního pozadí.

Eugene Lemay, leč z rodiny umělců, nikdy neměl pnutí tvořit pro výstavní místnosti. V roce 1979, když mu bylo teprve devatenáct, vstoupil do izraelské armády a stal se členem speciální průzkumné jednotky. Jeho úkolem bylo podle světla a intuice určovat pozice nepřítele a často pracoval v noci. Právě to se ve svých potemnělých obrazech snaží zachytit. Ze služby odešel po třech letech a poté, co polovinu jeho jednotky rozprášil útok protivníka a Lemay přišel o několik blízkých kamarádů.

Po válce se odstěhoval do Michiganu a posléze do New Yorku. Měl u sebe všechny svoje peníze, asi 4 tisíce dolarů, a většinu okamžitě prohrál v pouliční hazardní hře hned před nádražní budovou. Pomocnou ruku mu podal kamarád, který ho seznámil s podnikatelem Moishem Manou. Společně pak založili Moishe Moving Systems, firmu, která se zaměřuje na stěhování a uskladňování umění, ale věnuje se i jiným odvětvím. Patří ke špičkám v oboru, a to i díky Lemayovým manažerským a organizačním schopnostem, které získal právě v armádě.

Pod společnost patří mimo jiné i galerie Mana Contemporary, kterou Leamy založil a dodnes vede právě s Ozerim. Ten je ve své tvorbě zcela odlišný. Při pohledu na jeho obrazy je člověk v nevěřícném šoku, že se nejedná o fotografie. Hyperrealista Ozeri se odkazuje na základy romantismu, jeho hlavním tématem jsou ale smyslné půvaby žen. Proto maluje krásné dívky, stojící v polích, na loukách nebo v jiných přírodních scenériích. Cílem je zpodobnit něžné znovupropojení člověka a přírody. Jeho obrazy tedy vytváří jakýsi "prostor" mezi fantazií a realitou.

Jejich společnou, u nás jedinečnou expozici s názvem A nelze s tím nic dělat si v budově na Smetanově nábřeží 4 v Praze můžete prohlédnout až do 28. 2. 2018.

A tady 5 nejdražších obrazů světa.

Komentáře