Jan Palach by dnes oslavil 69. narozeniny: 6 zajímavostí o muži, který se obětoval za své ideály

11. srpna 2017 by 69. narozeniny oslavil Jan Palach. Osud mu ale přichystal jinou životní dráhu. Jako student se v pouhých 20 letech veřejně upálil na protest proti okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy. Jeho čin ve společnosti rezonuje dodnes. Připomeňme si ho v několika zajímavostech.

1) Talentovaný mladík se špatným třídním původem

Jan Palach se narodil 11. srpna 1948 ve středočeských Všetatech. Vystudoval gymnázium v Mělníku a jako talentovaný a inteligentní student toužil po vysokoškolském studiu na Filosofické fakultě Karlovy univerzity. Zde byl ale poprvé konfrontován s totalitním útlakem komunismu. Ač složil přijímací zkoušky, pro nevhodný původ z živnostenské rodiny nebyl přijat. Na školu se pokusil dostat ještě dvakrát a v roce 1968 uspěl. V napjaté atmosféře roku, kdy Československo okupovala vojska armád Varšavské smlouvy, se Palach účastnil několika studentských demonstrací a protestů proti okupaci. Když viděl, že žádná z akcí nemá významnější dopad, rozhodl se pro radikální krok.

2) Sebeupálení, o kterém nikomu neřekl

16. ledna 1969 se Palach krátce po jedné hodině odpoledne v horní části Václavského náměstí polije benzínem a před zraky kolemjdoucích se zapálí. Následně je převezen s těžkými popáleninami do nemocnice, kde je s ním natočen rozhovor, v němž vysvětluje, že jeho čin není sebevraždou, nýbrž akcí upozorňující na lidskou pasivitu. Měla obyvatele ‚probudit‘ a vyvolat generální stávku, která donutí okupanty k odchodu. O svém záměru obětovat život za ideály života bez komunistického útlaku nikomu neřekl. Matka se o jeho činu dozvěděla z novin od spolucestujících ve vlaku a staršímu bratrovi Jiřímu sice volali z nemocnice, ale neřekli mu, jak Jan k popáleninám přišel. Komunisté se Palachův čin snažili ututlat, ale zpráva o sebeupálení mladíka se šířila sama od sebe mezi lidmi.

3) Pohřeb, který přerostl v masový protest

Po třech dnech v bolestech Jan Palach v nemocnici podléhá svým zraněním a umírá. Komunisté se z Palacha pokoušeli udělat nevyrovnaného blázna, ale neuspěli. Jeho pohřeb 25. ledna 1969 se stal masovým vyjádřením nespokojenosti se situací, která v Československu panovala. Ve smutečním průvodu kráčely desítky tisíc lidí. Palach byl pohřben na Olšanských hřbitovech, kde byl jeho hrob obsypán květinami ještě několik týdnů po pohřbu. V roce 1974 byl bez souhlasu rodiny Palach exhumován a jeho ostatky zpopelněny a uloženy mimo hrob. Na Olšany se urna s Palachovým popelem vrátila až po pádu komunismu v roce 1990. Jeho hrob byl ale symbolickým poutním místem po celou dobu od jeho pohřbu.

4) Inspirace, kterou si sám Palach nepřál

Palacha k sebeupálení inspirovaly sebevraždy tímto způsobem spáchané buddhistickými mnichy ve Vietnamu na protest proti režimu. I Palachův čin inspiroval další „živé pochodně“ v Česku. Už před Palachem se sebeupálili Ryszard Siwiec v Polsku a Vasyl Makuch na Ukrajině, tehdy se ale komunistům podařilo zprávy o těchto činech ututlat. Po Palachovi se o demonstrativní protirežimní sebevraždu pokusilo několik Čechoslováků. Do konce dubna 1969 to bylo 26 lidí, z nichž 7 zemřelo. Nejznámějším Palachovým následovníkem byl Jan Zajíc. Palachův čin se pokusili zopakovat i v Maďarsku a Lotyšsku. Sám Palach ale bezprostředně po převozu do nemocnice řekl, že si nepřeje další úmrtí, že to byl jen on sám, kdo chtěl na situaci upozornit. Spolužákovi Luboši Holečkovi v nemocnici sdělil, že jeho čin splnil účel a není nutné, aby ho někdo opakoval – raději ať lidé proti útlaku bojují živí.

5) Oběť komunistické propagandy

Komunisté byli pochopitelně Palachovým sebeupálením šokováni. Moc dobře věděli, že podobný skutek má výrazný potenciál podlomit stabilitu režimu a vyburcovat lidi k protestům, což se potvrdilo na Palachově pohřbu. Kromě zkazek o tom, že Palach byl nevyrovnaný šílenec, se stal statečný student po své smrti i obětí bolševické propagandy. Komunistický funkcionář Vilém Nový přišel s konspirační teorií, podle níž se Palach vůbec nechtěl upálit, ale pouze na sobě zapálit tzv. studený oheň nezpůsobující popáleniny, jen aby uškodil režimu. Podle Nového Palach zemřel kvůli pochybení při přípravě zápalné směsi a byl členem organizované skupiny studentů navedené disidenty. Nového žalovala Palachova matka za pošpiňování odkazu jejího syna, komunistická soudkyně Jarmila Ortová nicméně žalobu zamítla s tím, že Nový měl nejen právo, ale i povinnost Palachův čin kritizovat.

6) Palachův týden jako symbol revoluce

Odkaz Jana Palacha významně přispěl k pádu komunismu v Československu. Byly to protestní akce během tzv. Palachova týdne od 15. do 21. ledna 1989, které se staly předstupněm Sametové revoluce o 10 měsíců později. Během protestů při Palachově týdnu byli zatčeni například Václav Havel nebo Alexandr Vondra. Demonstranti se museli potýkat se zásahem těžkooděnců VB a rozháněním obušky, slzným plynem a vodními děly. V listopadu se demonstrantů sešlo ještě více a ač se snažily komunistické ozbrojené složky demonstrace potlačit, bortící se režim již stranické špičky zachránit nedovedly. Ve značné míře to v roce 1989 byli studenti jako 30 let předtím Jan Palach, kteří se nebáli vyjít do ulic bojovat za život v demokratické společnosti a svůj boj vyhráli. I díky oběti Jana Palacha.

A ještě se podívejte na 10 naprosto nejhorších způsobů, jak zemřít (které se opravdu staly).

Komentáře