A sami se tak zároveň otestujte, zda vám příroda nenadělila jednu ze tří nejběžnějších poruch barvocitu.
Barvoslepost je porucha barevného vidění lidského oka. Její odborný název daltonismus je odvozen od jména anglického přírodovědce Johna Daltona, který touto poruchou sám trpěl a vědecky ji popsal. Daltonismem trpí celkem 9 % mužů a 0,4 % žen. Tolik stručné heslo z wikipedie, doprovozené jen sice výstižnou, leč strohou duhovou vlajkou ve čtvero provedení.
Ve skutečnosti však existuje hned několikero druhů barvosleposti a jen asi 1% barvoslepých lidí není schopno vnímat žádnou barvu, naopak 99% vidí barevně, akorát že trochu jinak. A nejlépe se to ukáže při srovnání na konkrétních fotkách. Sami si to můžete vyzkoušet na libovolném snímku díky šikovnému online simulátoru různých poruch barvocitu.
V takhle pestrých barvičkách vidí svět lidé, kteří žádnou poruchu barvocitu nemají.
Nejběžnější typ barvosleposti se nazývá deuteranomalie, její závažnější formou je pak deuteropatie. Tak se to ostatně má se všemi známými poruchami vnímání barev: koncovka -anomalie značí méně závažnou, kdežto -anopie více závažnou poruchu. Zelenou špatně vnímá nebo vůbec nevnímá 4,63% of mužů a 0,36% žen.
Poměrně vzácná porucha, kterou trpí opět většinou jen muži, v počtu cca 1% světové populace.
Ještě vzácnější porucha, která byla zjištěna u asi 0,0001% mužů.
A nakonec ta nejvzácnější porucha barvocitu, tedy úplná, totální a kompletní ‚barevná slepota‘, při níž jsou lidé schopni vnímat pouze odstíny šedé. Trpí jí jen cca 0,00003% lidí, tedy ještě o celý řád méně než výše zmíněnou protanopií.
A tady už jsou konkrétní srovnávací obrázky. Jestli vám některé přijdou barevně identické s tím v levém horním čtverci (nevidíte mezi nimi žádný rozdíl), pak asi víte, co to znamená (a kterou poruchou barvocitu jste obdařeni).
Zrak si díky internetu můžete otestovat i v jiných oblastech. Třeba tady – Co vidíte? Delfína, nebo auto?
Podobné články
Martin Miko
Dirk DigglerDoporučujeme
Jan Fiedler