Ačkoliv si dnes internetoví uživatelé mohou vybrat hned z několika velkých streamovacích služeb jako Amazon Prime, Hulu nebo online videoték jednotlivých stanic, je Netflix zdaleka nejznámější službou tohoto druhu. Firma začínala poštovním zasíláním DVD (tato služba stále funguje), kdy jste si nejnovější fláky mohli "půjčit" tak, že vám přišly přímo do schránky i s ofrankovanou obálkou pro zaslání zpátky. Další jste si mohli objednat ve chvíli, kdy jste vrátili předchozí várku. S nástupem internetu, a především pak serverů jako YouTube, Netflix rychle pochopil, že jeho služby je potřeba zpřístupnit uživatelům internetu. A tak začala revoluce.

net1.jpg

Po USA se Netflix šířil jako oheň. Není těžké zjistit proč... práva se vyjednávala s filmovými studii a televizními stanicemi přímo "doma" a rozdíly mezi jednotlivými státy nebyly zásadní. S expanzí do Evropy a Asie už to bylo horší, ale Netflix moc nespěchal. Vydělával na zákaznících z těchto regionů už v době, kdy byl jen v USA. Jak je to možné? Miliony počítačově gramotných uživatelů si totiž za menší poplatek nebo zdarma zřídili tzv. proxy. Svůj přístup k Netflixu prohnali přes server v jiné zemi (v tomhle případě v USA) tak, aby přistupovali na službu z lokálního umístění. Uživatel v ČR tak mohl skrz server v Arizoně vesele provést registraci a platbu za Netflix a nerušeně službu užívat.

Netflix o tomto trendu samozřejmě věděl. Kromě toho, že si to šuškali vrabci na sociálních sítích a diskusních fórech, to lze vysledovat i ze skupiny IP adres, které na Netflix přistupují. Ve statistikách lze snadno vidět velká čísla přicházející z míst, kde jsou umístěny servery proxy poskytovatelů. Tuhle drobnost ale Netflix bohorovně přehlížel, protože platící zákazník je dobrý zákazník.

net4.jpg

S rozmachem Netflixu na začátku letošního roku se však pravidla mění. S příchodem do Evropy a Asie je potřeba nastavit dvojí metr pro tamní trh. Autorská práva pro jiné regiony se liší od těch amerických, míněno tedy konkrétní licence, které ovlivňují šíři a pestrost samotného obsahu. Je logické, že filmové studio chce občas uvést film v Evropě a v Asii později než doma v USA, a tomu odpovídá i opožděné uvedení na DVD či Netflix. Televizní seriály se pak přeprodávají do evropských televizí s několikaletým zpožděním, a proto logicky nebudou k dispozici na evropském Netflixu.

Teď se nebavíme o absenci lokalizace (ať už jde o titulky nebo dabing) v menších regionech, kam Netflix expanduje. To je problém poptávky a nabídky, v tomhle směru má samozřejmě větší šanci na lokalizaci třeba Německo nebo Polsko, nesrovnatelně větší trhy. Mluvíme tu o bouřících se zákaznících, kteří platí deset euro měsíčně za nabídku, která je mnohem menší než v případě amerického Netflixu, jenž své služby nabízí za shodnou částku v dolarech.

net3.jpg

Momentálně bydlím v New Yorku a užívám si americké verze Netflixu, takže mohu srovnávat s tou českou, která byla spuštěna v době, kdy jsem odjížděl. Interface je shodný a velmi dobře odladěný, nabídka je chudší. Samozřejmě i z důvodů, které jsem vyjmenoval. Komu se to nelíbí, může jít jinam. Netflix logicky spoléhá na to, že v Evropě zatím nemá konkurenci. V USA je boj mnohem ostřejší, je tady rozpínající se Amazon, který svou službu páruje s výhodami při dopravě zboží z Amazonu, ale i Hulu, jenž se snaží nabídnout alternativu. A každá ze služeb nabízí jiné taháky. On totiž i Netflix v USA řadu důležitých filmů nemá a musíte pro ně ke konkurenci. Případně se přelévají z jedné strany na druhou, určitě víte, že Netflix každý týden několik filmů a seriálů z nabídky vyřadí (končí jim draze zaplacená licence) a jiné zase přidá. Výjimku tvoří jeho původní obsah. Takhle to dělají všichni, takže pokud chcete mít kompletní nabídku, musíte si připlatit.

net2.jpg

Určitě vás teď napadlo, že když si zaplatíte za pár dolarů měsíčně proxy, můžete v klidu projíždět nabídku amerického Netflixu a budete mít za podobné peníze mnohem větší výběr. Takhle to přece dělali ti vykukové z předchozích odstavců už od nepaměti. Chyba lávky, Netflix začal většinu proxy blokovat a zažehnul tak plamen války mezi jednotlivými poskytovateli, kteří se teď snaží blokace všemožně obejít. Znamená to jediné, přistupovat k americkému Netflixu odjinud než z Ameriky bude mnohem těžší. A dává to smysl, jednak chce Netflix v Evropě něco vydělat na evropských zákaznících, jednak dal studiím slib, že bude podobné praktiky efektivněji potírat, výměnou za možnost expanze obsahu za velkou louži.

Stávající uživatelé proxy se samozřejmě bouří a vyhrožují návratem k torrentům a pirátění obecně. Přitom proxy sama o sobě už podvodem je, jakkoliv posvěceným přijatou platbou Netflixu. Lákadlo expanze na klíčové trhy je však pro firmu příliš silné, než aby přestala tenhle šedý trh likvidovat. Tím spíš, že Amazon podobně velkou expanzi zatím nechystá, což je zásadní konkurenční výhoda.

net5.jpg

Netflix, ať už s proxy, nebo bez ní, spoustu pirátů z jejich koníčku skutečně "vyléčil", protože částečně řeší problém s otázkou "co si dneska pustím?". Zatímco pirát musí aktivně vyhledávat, na Netflixu se vám přímo podbízejí tisíce titulů, můžete je kdykoliv přerušit a pustit si něco jiného, to všechno za fixní cenu a s jistotou, že film se spustí v rozumné kvalitě, správném znění apod.

Do opravdové globální televize ještě ledacos chybí. Na zprávy a sport budeme ještě hodně dlouho chodit za tradičními poskytovateli, stejně tak nedostanete tradiční moderátorské formáty (ty se pro změnu hodně rozmáhají na YouTube), ale filmy a seriály? Těžko najdete něco použitelnějšího. I tady se ovšem rýsuje dilema. Pokud Netflix ve výsledku zašlape do země ostatní, bude všechno dostupné na jednom místě. Zároveň však vznikne monopol, který si bude moci diktovat ceny.

A TADY se podívejte na 6 chudáků dětí, kterým televize vymyla mozek.