"Chcípni na mor, šmejde!" vzkazuje občanům zkrachovalý semilský politik

Každé město má svého podivína, kverutanta, obzvláštníka nebo prudiče. V Semilech tuhle zábavnou roli plní jistý Tomáš Trojan.
Obrázek uživatele Ivan Brezina
„Svět patří těm, co se neposerou.“

Americké vládě se nelíbí, že Rusko porušuje dohody o jaderném odzbrojení. Barack Obama proto uvažuje, že jako protiváhu v Evropě rozmístí jaderné rakety. Pro odstrašení agresivních plánů Moskvy je mi to nejen osobně sympatické, ale takřka přesně to kopíruje názor o potřebě amerických zbraní, který jsem na www.g.cz zveřejnil už loni v březnu, viz ZDE. Na svůj FB profil jsem proto v pátek napsal tohle:

Tomáš Trojan (zcela cizí člověk, kterého jsem měl jen v „přátelích“) mne obratem zasypal smrští vulgárních urážek, které v následné diskusi stále stupňoval:

Překvapilo mne to. Jako novinář jsem sice vášnivý diskutér, ale debatuju zásadně slušně a ad rem (k věci). Jedinec s tak silnou potřebou urážet jako Tomáš Trojan obyčejně mívá nějaký osobní problém. Verbálné agrese často bývá znakem vnitřní nejistoty, nevyrovnanosti a frustrace. A tak jsem začal googlovat a nestačil se divit.

Obecní prudič

Kdo je Tomáš Trojan? Před obecními volbami na podzim 2010 v Semilech založil politické uskupení Nová realita (www.novarealita.cz), podle vlastních slov proto, aby mohl „smysluplně ovlivňovat dění ve svém městě“. To zní sympaticky – až na to, že politik by se neměl vyjadrovat jako kanálník, nadávat občanům do zmrdů a vyhrožovat jim „nakopáním do prdele“.

Jenže když po Trojanovi trochu zapátráte na webu, zjistíte, že je to spíš než politik asi hlavně obecní prudič. Nic proti aktivním občanům, kteří se zajímají o dění ve svém okolí – naopak. Zastupitelé a lokální politici potřebují občanský dohled jako sůl. Když to ale přesáhne rozumnou hranici, stává se z toho patologická kverulační mánie, která jen všem okolo otravuje život.

Tomáš Trojan semilské zastupitele bombarduje dotazy, žádostmi o informace, urgencemi, připomínkami, podněty, suplikami, požadavky… Viz třeba ZDE. Svou kverulační obsesí se sám chlubí. „Moje aktivita za poslední čtyři roky dala lidem na radnici pořádně zabrat, a to jsem pro ně byl jen obyčejný občan, co se svým aktivitám věnoval jen jednu hodinu denně,“ řekl v listopadu 2010 Krkonošskému deníku.

Ve volbách do obecních zastupitelstev tehdy za Novou realitu kandidoval proti starostovi Janu Farskému (TOP 09, SLK). Drtivě ale pohořel a na radnici se neprobojoval. Semiláci asi moc dobře vědí, co je Trojan zač a nechtějí riskovat ostudu. Jeden sprosťák na Hradě stačí, a kdyby měli dalšího sprosťáka ještě na radnici...

Prodavač rámusu

Nedaleko Semil shodou okolností žiju, a tak jsem se na Trojana přeptal známých. Ukázalo se, že je to ve městě sice známá, ale neškodná bizarní figurka. „Otravuje, ale dokáže jen hrozit od PC. Maximálně jen někam přijde a nahlas křičí,“ odepsal mi jeden Semilák. “Ale nejmenuj mne prosím, on by mě pak celej život otravoval.“

Kromě chrlení vulgarit na Facebooku se Tomáš Trojan zabývá i prodejem vuvuzel (ZDE). „Vuvuzela je jihoafrický lidový hudební nástroj, který byl dříve používán k vzájemnému svolávání občanů,“ vysvětluje. “Je to roh, dnes obvykle vyráběný z plastu a přibližně metr dlouhý, který používají fotbaloví fanoušci z Jihoafrické republiky. Při fouknutí vydává hluboký monotónní zvuk přirovnávaný k slonímu troubení nebo velkému roji rozzuřených vos…“

Takže to do sebe všechno logicky zapadá. Křikloun a sprosťák dělá prostě v Semilech rámus a prodejem rámusu se i živí. Ale nakonec proč ne? Víte, jaká by to byla nuda, kdyby každé město nemělo svou bizarní figurku? V nedaleké Jilemnici to byl třeba proslulý Havlíčkův „skákavej lajtnant“:

Považujete Tomáše Trojana za semilského podivína?

Anketa se načítá...

Komentáře