Vojclové
Bohumil Hanč byl vynikající běžkař. Narodil se v roce 1886 a už na přelomu devatenáctého a dvacátého století si to švihal po horách. V letech 1908 a 1909 získal dokonce titul Mistra lyžaře. Nutno tedy říct, že v zemi zas tolik běžkařů nebylo, ale lidé, kteří se tím zabývali, byli skuteční srdcaři. A nebyl to jednoduchý sport. Člověk musel být fit.
Hanč byl fit. Stejně jako jeho kamarád Václav Vrbata. Proto spolu taky byli odvedeni do císařské armády a odkroutili si spolu službu u Sarajeva. Stali se tam z nich nerozluční parťáci a své přátelství udržovali i po návratu do vlasti. Hanč se brzy poté oženil a se svou ženou Slavěnou čekali dítě. Manželka po něm chtěla, aby nechal závodění, protože je to nebezpečné, a on jí to slíbil.
24. března ráno se ale tiše vykradl z domu, aby ještě jednou a naposled získal běžkařský titul. A pozval Vrbatu, ať mu jde fandit. Závod startoval v 7:10 ráno. Ani jeden z nich netušil, že jim zbývá jenom pár hodin života.
Dokolečka dokola
Bylo osm stupňů nad nulou a závodilo se na pomalu tajícím sněhu. Takže všech šest závodníků včetně Hanče startovalo jen v košili a bez rukavic. Jenomže počasí se začalo velice rychle kazit. Kolem osmé začalo hustě pršet a o hodinu později se začalo velice rychle ochlazovat. Déšť se měnil ve sníh a zvedal se vítr.
Závodníci začali rychle odpadat. Jeden po druhém opouštěli závod, protože v takovém nečasu šlo doslova o život. Jenže Hanč chtěl vyhrát a se svým velkým náskokem neměl tušení, že během několika hodin zůstal na trase úplně sám. Kolem poledne zuřil na hřebenech Krkonoš doslova blizzard.
Trasa sice vedla pořád dokola, ale Hanče moc nešlo zastavit. I když na něj lidé volali a mávali, domníval se, že mu jen ukazují, kudy vede stopa. Na jednom místě trasy potkal Vrbatu, jenž mu věnoval svůj kabát a čepici, a vydal se dolů do města. Někde tady se asi zpečetil osud obou mladých mužů.
Narychlo naházené oblečení nestačilo Hanče zahřát a zkolaboval někde na trati. Vrbata, který se cítil špatně, že kamaráda opustil, se nakonec bez kabátu a čepice vrátil na trasu a pokoušel se ho najít. Během odpoledne byl nejdřív Hanč nalezen ve vážném stavu a zemřel o chvíli později v nedaleké boudě. Vrbatu našli pátrači už mrtvého.
Po obou lyžařích jsou pojmenována místa v okolí. Památníky, kopce… ale jejich smrt především vedla k založení profesionální horské služby. Dá se tak říct, že oba chlapci zachránili bezpočet životů.