Pokud už nevíte, kdo byl Jakub Patočka, na úvod malé připomenutí. Šlo o asi nejtvrdšího českého ekofanatika a “prodavače apokalypsy”, jaký nás od začátku 90. let strašil nadcházejícím koncem světa. Založil Hnutí Duha, šéfoval Straně Zelených (kam se dostal pučem), s pomocí podvodu Ludvíka Vaculíka uchvátil navzdory výsledkům konkurzu Literární noviny … Chrlil články, navštěvoval televizní diskuse, horečně se cpal do politického života. Snažil se prosadit svůj spasitelský koncept “sociálně ekologického hnutí”, který se měl stát “přírodě přátelskou” alternativou tehdejším politickým stranám. A všechno to dělal s fanatickým leskem v očích a s mesiášskou umanutostí. Patočka 1.0. Foto: Profimedia  

Muž se zářnou budoucností

Jako vystudovaného ekologa mne to zajímalo už proto, že jsem si v pozadí Patočkovy zelené ideologie všiml řady odborných nesmyslů. Buď ten člověk o životním prostředí skoro nic nevěděl, nebo šlo o klasický “greenwashing” – cynické přemalovávání reality na zeleno a zneužívání ekologické agendy k čistě politickým cílům. Jeden čas jsem se polemice s Patočkovými často až neuvěřitelnými nesmysly docela věnoval. Intelektuálně to bylo podobně zábavné cvičení mozku, jako když luštíte křížovku. Ludvík Vaculík označil Patočku za “muže s elánem, neotřelými myšlenkami a zářnou budoucností” . Jenže všechny jeho životní projekty postupně krachovaly. Prasklo, že protitemelínská kampaň Hnutí Duha nebyla ani tak o ideách, jako spíš o milionech rakouských šilinků. Ve volbách do Evropského parlamentu Patočka shořel jak papírový čert a to samé se mu přihodilo i ve Straně Zelených. Z doktorandského studia sociologie, na které nestačil, byl odejit. Zezelenalé Literárky, které zneužil ke svému politickému dobrodružství, ztrácely čtenáře a jejich redakci opustili klíčoví autoři. Patočka se zapletl i do “kuřimské kauzy” mučených dětí. Manželům Mauerovým pomáhal legalizovat identitu “Aničky” Barbory Škrlové, podle svého tvrzení nevědomky a bona fide. A pak se z veřejných aktivit stáhl. Pustil jsem ho ze zřetele – mám koneckonců v životě důležitější věci než podrobně sledovat fatasmata kdejakého “spasitele přírody a společnosti”.  

Copak nečetl Lomborga?

Kolega mne teď upozornil, že Patočka je zpátky, jen má křestní jméno Josef. Zřejmě jde o syna, ale podrobně jsem to nezjišťoval. K čemu se hrabat v cizích rodinných vazbách? Připadal bych si jako komunistický kádrovák, protože syn za otce nemůže. Patočka 2.0 ale studuje sociologii jako kdysi Patočka 1.0, pracuje v brněnském Hnutí jako kdysi Patočka 1.0, věnuje se sociálnímu aktivismu jako kdysi Patočka 1.0 a má takřka identicky bizarní názory jako Patočka 1.0. Přečetl jsem si několik jeho článků, což mne naplnilo směsí zděšení a znechucení. Pokud totiž příbuzenská vazba skutečně existuje, je Patočka 2.0 smutným důkazem úrovně českého školství. To má žáky naučit otevřenosti, má v nich rozbíjet myšlenkové a ideologické stereotypy, které si všichni neseme z rodiny, má je vychovávat ke kritickému a nezávislému myšlení… Pokud ale školským mlýnem projde klon svého otce v takhle nedotčené podobě, je prostě něco špatně. Připomíná to díl Studna ze seriálu Třicet případů majora Zemana. Starý Brůna se zblázní a efektem “psychické infekce” se jeho paranoidní mánie přenese na mladého Brůnu. Tady nakazil starý Patočka mladého Patočku umanutým “sociálním ekologismem” a fanatickou revolučností – bez toho, aby ho seznámil a aspoň rámcovým základem fungování přírody a společnosti. Originál i klon žijí v zajetí svých bizarních představ, které nemají s realitou nic společného. Patočka 2.0 se v rozporu se skutečným stavem světa domnívá, že “současný ekonomický systém selhává v řešení základních sociálních a ekologických problémů”. Copak mu na gymnáziu učitel přírodopisu neřekl o knize Bjorna Lomborga Skeptický ekolog? Neseznámil ho se základními “tvrdými daty”, podle nichž se životní prostředí globálně zlepšuje? Patočka 2.0 píše o “rozvratu planetárního klimatického systému” – v době, kdy se už šestnáct let neotepluje a kdy termín “změna klimatu” prakticky zmizel z mediální agendy. Straší nás, že prý “globální civilizace stojí na prahu klimatického chaosu a z něj vzešlé celosvětové humanitární katastrofy.” Klon se tedy vůbec neobtěžoval něco si o tom přečíst. Navíc používá stejně katastrofický slovník, jako před dvaceti lety originál.  

Občanská neposlušnost

“Ohrožené země jako třeba tichomořské ostrovy, které se doslova potápějí do moře před očima svých obyvatel,” varuje Patočka 2.0 před globálním oteplováním. Přiznává tím, že o nezná základní fakta o skutečných příčinách zvyšování mořské hladiny. Patočka 2.0 píše: “Je na nás, abychom vybojovali dostatečnou domácí podporu obnovitelným zdrojům.” Tohle si troufá vypustit z pera bez ohledu na to, že Patočka 1.0 a jeho kolegové už před lety protlačili nesmyslné zákony 180/2005 a 165/2012, které nesmyslnou podporou slunečníků a větrníků doslova okrádají české spotřebitele. Patočka 2.0 tedy o těch zákonech nejspíš ani neslyšel. Patočka 2.0 dál šíří zastaralé nesmysly. Foto: Profimedia “Máme-li získat pro žádoucí obrat ve společnosti dostatečnou podporu, musíme založit hnutí,” burcuje v médiích. “Musíme získat většinu společnosti pro projekt sociálně ekologické transformace…  Rychle nastupující klimatický rozvrat a trvající neschopnost prakticky všech vlád včetně české jakkoli kloudně problém řešit vede k jasnému závěru: je třeba sáhnout k občanské neposlušnosti…” Tohle jakoby Patočka 2.0 opsal přes kopírák od Patočky 1.0. Ten program běží na stejně zastaralém operačním systému. Stejná trapně revoluční snaha předělat “nedokonalou” společnost, stejný fanatismus, stejné fráze o ekologické krizi a o civilizaci řítící se do záhuby…  Ale hlavně stejný nedostatek informací, absence kritického myšlení a pokory.  

Čas to vyléčí

Z pohledu ekologa je to diletantsky směšné a z pohledu novináře je to řemeslně odfláknuté. Šroubované věty, neurovnané myšlenky, neumělá práce s jazykem… A jako pamětník v tom vidím i jisté společenské nebezpečí. Občanská neposlušnost? Aktivisté kolem Patočky 1.0 se začátkem 90. let přivazovali k branám Temelína, ničili cizí majetek a pošťuchovali s policií tak, že ministerstvo vnitra zařadilo Hnutí Duha na seznam extrémistických hnutí. S Patočkou 2.0 se ale nebudu pouštět do debaty. Už s Patočkou 1.0 jsem si totiž ověřil, že je to zbytečné. Fanatika nepřesvědčíte logickými argumenty. Ať si tedy ten mladý muž píše, ať konspiruje, ať sní o společenském převratu. Vzhledem k věku má na radikálnost a ideologizaci právo. Má právo i na své neznalost a omyly. Patočka 2.0 z toho časem vyroste a stáhne se stejně jako Patočka 1.0. Pochopí, že 99,9 % společnosti mu na jeho “sociálně ekologickou transformaci” kašle a nanejvýš z něj má legraci. Takže ho nechme chodit po ulicích a snít, že tu revoluci jednou přece jen prosadí. Kdybychom s Patočkou 2.0 diskutovali, jen bych mu dodávali pocit důležitosti. Raději se proto tvařme, jako kdyby žádná upgrade verze Jakuba Patočky s kódovým označením “Josef” neexistovala. Fatal error! System failed!   A TADY máte lekci historie a politologie pro fanklub Vladimíra Putina.